Veverka Bambulka a živá voda

Veverka Bambulka a živá voda

Anotace: ..pro marůdky - jméno si klidně vyměňte podle potřeby :o)

Sbírka: Pohádky pro Toníčka

 

Znáte někdo Toníka, děti? Je to střapatý okatý kluk, co má rád svoje hračky a kamarády, taky zvířátka a rád mlsá. Co říkáte? Maminku a tatínka? No jasně, ty má ze všeho nejradši přece.

 

Ale teď je chudák nemocný, něco ošklivého mu vlezlo do nosu nebo do krku a teď ho to trápí. A tak Toník musí ležet v posteli a léčit se, aby brzy zase mohl dělat všechno, co má rád.

 

A představte si, dozvěděla se o tom zvířátka. Že jich ve městě moc nevídáte? To je pravda, bojí se aut a taky lidí, ale přesto některá bydlí nedaleko vás. Třeba veverky, těch je i ve městě dost. A jedna z nich zaslechla ve večerních zprávách pro zvířátka z města Aše, že Toníček je marůdek. A bylo jí to moc líto, protože sama už jednou nemocná byla a věděla jaké to je, když někoho malého trápí nemoc.  A rozhodla se Toníčkovi pomoct.

 

Věděla z pohádek pro zvířátka a malé děti o živé vodě. To je ta nejčistší a nejlahodnější voda na světě, která umí léčit nemoci a hojit rány. Hodné maminky z ní dělají léčivé čaje a hojivé polívky, ale těžko se ta voda hledá a Toníčkova maminka už doma žádnou neměla. Bylo období nemocí a všechnu už ji vypotřebovala. To všechno povídala moudrá sova v těch zprávách, tak veverka Bambulka (to jméno jí rodiče dali, protože měla ocásek jako velikou bambuli) honem utíkala na tajné místo nedaleko Toníčkova domu, aby jim aspoň trošku té vody přinesla. Nabrala do svých malinkých paciček tolik kapek, kolik mohla a hopkala za Toníčkovou maminkou. Bylo to těžké, nechtěla ztratit ani kapičku. Vyskočila na okno u kuchyně a lehounce do něj několikrát kopla nožkou.

 

“Co to je za zvuky?” – podivila se Toníčkova maminka a vykoukla ven.

 

“Ahoj, Toníčkova maminko” – řekla Bambulka a honem jí řekla všechno o zprávách a že jí nese pár kapiček živé vody, aby si přinesla co největší láhev. Maminka  honem poslechla, protože věděla, že pár kapek té kouzelné vody se dokáže proměnit i v několik litrů, když je potřeba někoho uzdravit. Pěkně pak Bambulce poděkovala, za odměnu jí dala několik oříšků a honem pospíchala uvařit Toníčkovi něco dobrého a léčivého.

 

 

 veverka

 

 fotku jsem potkala na FB - a k ní mě pak pohádka napadla..

 

 

 

Autor hanele m., 30.11.2013
Přečteno 1546x
Tipy 9
Poslední tipující: Firren, enigman, Luky-33, Joe Vai, Aťan, poeta, Robin Marnolli
ikonkaKomentáře (13)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

To je pěkná bajka, zase jsem byla na chvíli malý kluk :-)

28.01.2014 22:43:35 | Firren

líbí

pohádky - před spaním ta nejlepší četba :o)
díky

28.01.2014 22:50:56 | hanele m.

líbí

úžasný...zaměnil jsem je...

02.12.2013 00:42:42 | enigman

líbí

jestli si jména můžeme dosadit podle potřeby, tak Bambulka by mohl být třeba poeta, jo?

30.11.2013 23:27:16 | Aťan

líbí

no myslela jsem sice původně Toníčka a maminku, ale klidně.. jen nevím jak to pak budeš vysvětlovat s tím ocáskem :o)

30.11.2013 23:44:07 | hanele m.

líbí

však jestli se sem poeta zastaví, ať nám to vysvětlí sám :D vypadá jako prachovka, že jo?

01.12.2013 10:37:15 | Aťan

líbí

Hele hele hele...sme se dohodli že to vodtajníme až po vánocích..teď abych psal nové přání pro fousáče ;-)

01.12.2013 10:45:21 | poeta

líbí

ajó.. kurňa, ta skleróza.. :D já myslel že po vánocích budeme odtajňovat ty tvoje zatajovaný trojčata.. tak nic

01.12.2013 10:50:23 | Aťan

líbí

Pošlu ti ten seznam znova, teda..

01.12.2013 11:09:08 | poeta

líbí

pošli, ..a nikomu ani muk

01.12.2013 11:12:40 | Aťan

líbí

Pro děti tady píše málokdo. Je fajn, že máš velký rozsah tvorby:-)
Fotka je tvá? (asi ne)

30.11.2013 20:35:55 | Robin Marnolli

líbí

no já prózu moc nepíšu, ale dnes jsem jednomu marůdkovi přeposílala pro radost fotku z netu a pak mě k ní napadla tahle pohádka :o)
už kdysi jsem sepsala pohádku pro svoji Elišku - kdybys byl marůdek, přečti si Pohádky z Nosatého království :o)

30.11.2013 20:38:13 | hanele m.

líbí

Teď jsem zrovna jeden marůdek přechodil...já vím, nemá se to, ale život si někdy nevybírá... tohle je roztomilý:-)

PS.: jasně...při dlouhých zimních večerech,
když budu mít chuť číst si,
pak s Hanele zatajím dech,
a fantazii vzkřísím...

30.11.2013 20:50:23 | Robin Marnolli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel