O koníčkovi Standovi a jeho kamarádech

Íhahá íhahá to bolí.stěžoval si Standa jak by také ne,jeho jezdec petr už ho zase mlátí bičíkem jen proto že standa nepřeskočil překážku.Ach jo to je život furt mě bije ani najíst mi nedá a pak se diví že ne,ůže přeskočit překážku nemá na to síli.Já bych ti radil utéct povídá koucourek Mikeš.No jo ale jak?nemám síli na to abych přeskočil vrátka.No povím ti to takhle mi jednou budem sněděni dostáváme moc jídla.A tak by sme ti mohly dávat,čím mín budeme jíst tím později budeme sněděni.děkuji ti kravičko no a vvi stím souhlasíte?Anooooooooooo souhlasíme souhlasíme.A tak uplynuj rok a Standa byl pořádný kůň silný a s hlavou plnou útěku.a pak,Petr odjel do města a Standa se rozloučil udělal hop a byl za ohradou nakonec ještě zařehtal a od cválal příč.spoustu statků minul spousta lidí se statného hřebečka snažilo chitit ale on se nenechal.Ale jak to bívá kůň z vesničky kterí nikdy nebyl na 3 metry od ohrady toho moc neví a tak se dostal až do města.nebylo tam trávi na spasení žádné stromi jen beton hlína a prach.fuj všechno tak divně dunelo všebilo moc pevné a ošklivé.Standa se bál běžel po chodníku mezi lidmi a najednou předním stála malá holčička.prrrrrrrrrrrrr klid koníčku klid.Standa se poprví v tomhle městě plechovka nebál.holčička ho pohladila a tiše na něj mluvila:jsem nikola bydlím kousek za prahou mohu tě tam vzít.standa zaržál a nechal se odvíst.nikolky maminka nikolu s koníkem náramně přivítala.Standu si nechali.nikoolka ho cvičila dávala mu pořádně najíst a Standa se měl velmi dobře. Konec