Drak, princezna a princ

Tam za lesem v dáli,
tam byl hrad i s drakem,
tam lidé se moc báli,
pyč uháněli vlakem.

Drak věznil v hradu dlouze
princeznu Alenu pouze.
On jedno přání měl,
za ženu vzít si ji chtěl.

Byla zima veliká,
ona z hradu utíká.
Princ Martin přijel se za ni bít,
v den, kdy si měla draka vzít.

Ona tam již nebyla,
po světě teď chodila.
Schovala se v lesním srubu,
stál tam u starého dubu.

Princ hledal ji po celém světě,
až přijel k jedné hodné tetě.
Ta mu hnedka řekla,
kudy by ho vlekla.

Nezalekl se těch pastí,
k princezně to honem mastí.
Motorka s ním uhání,
vítr s časem dohání.

Když k obydlí dorazil,
dveře rovnou vyrazil.
Uviděl Alenu v místnosti stát,
začas le ji hnedka ptát.

Ona neřekla mu slovíčka,
tedy stačila mu hubička...