sýkorka, bajka nejen o zvířatech

Kráčel jsem s některým ze svých synů, už ani nevím, asi ten mladší to byl. 

No povídá mi „hele táto, támhle je hnízdo, mít tak prak…“ Uvnitř jsem se usmál, ne že bych byl zastánce střílení ptactva, ale kde se v něm ten nápad vzal, blesklo mi hlavou, obličej však říkal něco jiného…

Vážný až rozzlobený výraz ho vyvedl z míry.

„Řeknu ti příběh který jsem před lety zažil a snad pochopíš jak byl ten tvůj nápad nerozumný“

„Seděl jsem tenkrát u okna a pozoroval jak poletuje listí, protože učení mi takhle z kraje školního roku ještě nedávalo smysl.

Najednou přímo přede mě trochu nestandardně přistála sýkorka. Tím nestandardně myslím, že jako nedopadla na nohy, ale spíš na pravé křídlo. Zamrkala okem a zcela nehybná se oddala čemusi, což mohlo být spánkem nebo také posletdní cestou za světlem…

Nenapadlo mě nic jiného než vzít ségře, teda tvojí tetě, nového kulicha a zabalit do něj zraněného letce. To jsem ti zapomněl říct. Důvod proč tak zvláštně přistála byl ten, že dostala zásah skobičkou do křídla. Co je to skobička? To ti říct nemůžu vzhledem k tvé oblibě vyzkoušet vše co jen zaslechneš…ale je to střela z praku schopná ublížit..

Takže sýkorka v kulichu. No ještě večer se probrala a začala na mě pískat to svoje hladové. Věř mi že první co mě napadlo, bylo najít a chytit mouchu, nebo pavouka. Našel, chytil…

Moc jí chutnala ale nestačila. Druhý den jsem měl doma už asi sedm kilo semínek což by jí vystačilo tak na šest let, ale její pobyt v mé péči se měl počítat jen na dny..

Mezitím jsem zjistil, že zásah dostala od sousedovic Káji, kterej velmi často a rád ostřeloval vše co se dalo, hýbalo, včas neskrylo. Určitě měl tolik trofejí za které by se nemusel stydět ani hajný Robátko… Dostal výprask a zákaz střelby, ale myslím, že ho hned přihlásili do místního kroužku lukostřelby a teď objíždí jeden závod za druhým a dokonce se v hospodě chlubil, že pojede na olympiádu. Ať si jede….

Jo k tý opeřence. Jedla, pila, srostla .. Co ti budu povídat. Přesně za týden jsem jí posadil na okno, ona zamávala a trochu nesymetricky vzlétla a přísahal bych že se na mě otočila a mrkla. No mrkla, jsem si jistej… 

Proč jsem ti to všechno vlastně,.. Jo už vím. Takže prak používali naši předci k lovu, ale když ti máma nosí každý den tvé oblíbené párky, není důvod střílet hubený ptáky.

Leda že seženeme nějaký plechovky a půjdeme si zastřílet“ to bychom mohli.