Anotace: ..vločky nikdy nekrmit
Bylo..nebylo..milé děti..prostě bylo..za jedním městem,jedním kopcem a spoustou dalších nesmyslů,byla jedna malinkatá vesnice,teda ona zase tak malinkatá nebyla,spíš malinká,no možná..byla malá a v té malé vesnici žila jedna roztržitá slečna. Ta slečna byla tak roztržitá,že si ani nevšimla,že jednoho dne přišla do té její malé vesnice zima. Ale,že to byla zima veliká,tak veliká,že sněhové vločky připomínaly naducané koblihy pořádně obalené v cukru.A právě jednoho,takového dne kdy se rozhodla roztržitá slečna jít ven,přihodilo se něco velmi prapodivného..Jakmile vyšla z domu,spadlo jí na hlavu něco,co se nedalo najít v žádné solidní,naučné encyklopedii,prostě něco těžko uvěřitelného."Auuuu"vyhrkla roztržitá a právě se na zemi nedobrovolně válející slečna."Kam civíš"...ozvalo se z hromady sněhu opodál.Nyní ještě i šokovaná,roztržitá slečna nemohla uvěřit tomu co viděla,z té hromady bílého,mokrého sajrajtu se začala klubat velká,bílá koule,se slovníkem dlaždiče asfaltových chodníků. "Co..co to je"hlesla stále ještě šokovaná slečna."Jsem sněhová vločka a ty se tady válíš jako prase v chlívku".Roztržitá slečna se konečně dostala ze sněhového sevření a pravila.."tss..vločka..a k tomu tlustá"..."nejsi náhodou blbá"?pravila důrazně vločka. Slečna zalapala lehce po dechu,důkladně oprášila svůj pečlivě upravený oděv od sněhu a přešla do přátelského tónu se zvědavou,rozhodně nezištnou otázkou."Nejsi náhodou něco jako zlatá rybka"?Vločka poskočila a podívala se na slečnu s drzým úšklebkem "to teda fakt nejsem a vůbec mám hlad a je mi horko".Slečně proběhla hlavou jistá,dábelská myšlenka a nabídla vločce pomoc.Vločka se pokusila o úsměv,zdálo se,že dokonce lehce zrůžověla."Tak jo"pravila vločka.Slečna vzala vločku do své velmi promrzlé dlaně(zásadně nenosila a nenosí rukavice)a kvapem přenesla vločku do svého mrazáku..jelikož vločka byla opravdu kyprých tvarů,byl skutečně problém ji nacpat do mrazícího prostoru."Jo a jestli máš hlad ta ryba od vánoc co na ní sedíš,je tvoje"pravila slečna směrem k dočasné ubytovně tlusté vločky..."díky"zajásala vločka.... No a jak to všechno skončilo? Banálně ba zcela obyčejně. V mrazáku zůstala jedna ohlodaná,vánočni ryba a jedna ukecaná,bílá koule,která se bojí vystrčit nos z lednice...
OK.. Vezmu si to k srdci..
Nebudu si brát domu žádnou tlustou, a když jó, tak jí nacpu do mrazáku..
23.01.2016 23:42:09 | Joe Vai
Z toho plyne děti poučení neberte domů tlustý vločky, ani ty...:-)
23.01.2016 23:20:07 | xlps