Pohádkář

Pohádky
Jako dítě jsem jich mnoho viděl, slyšel i četl.
Andersson, Čapek, Kipling, Lada, Drda...
Pak přišli dobrodružné Mayovky, poctivácké Foglarovky, Mikulášovi patálie od Sempého, Kiplingova Kniha džunglí, Štorchanovi Lovci mamutů.
Pak přišel věk školní a s ním lživá občanská nauka, dějepis, ruština.
Dělali se politické referáty, rozbory novin, nástěnky.
O umístění do vyššího stupně vzdělání nerozhodovali vědomosti, ale třídní původ a posudky komisí.
Taky uliční výbor si přisadil.
Při cestách do zahraničí se muselo žádat o devizový příslib a opět lhát o účelech cesty.
Pri návratu se lhalo o dováženém zboží, jeho množství i setkání s přáteli.
Chodilo se na oslavné první máje, vitání zločinných politiků, kosmonautů "Lajky" i Remka.
Občas se provozovali "radostné" pracovní soboty.
Chodilo se i na branná cvičení, kde se zkoušely ochranné pomúcky pro případ jaderného konfliktu.
Zachránit nás měla maska, gumáky, pláštěnka a kryty.
Noviny psaly o geniálnich činnech ruských komsomolců, o hrdinovy bez nohou Meresjevovi, o zbrani imperialistů mandelince bramborové.
Viděl jsem pochodující dělnickou pěst Lidové milice, vojenské přehlídky, zažil Pomocnou stráž VB i StB.
Zažil jsem jako dítě rok 1968 nedaleko Vinohradské třídy.
Pamatuji si stavbu metra i tu slávu při jeho otevření.
Podobnou slávu jsem pak zažil při otevření Hušákovi dojné krávy Sazka arény dnes O2 aréna.
Pamatuji si zcela jasně sametovou revoluci a proklamační hesla "Nejsme jako oni".
Oni jezdí v 613 tkách, to my nikdy nebudem.
Pro davy lhát je to nejjednodušší.
Funguje tam sepětí davové psychózy.
A přišli další pohádkáři.
Havel, Klaus, Zeman, Kožený, Ježek, Dyba.
Tito se namnožily do ohromných rozměrů s úspěšností vzpomínané mandelinky bramborové.
Po sečtení jejich tažení nezbylo v českých rukách nic, ani voda, uhlí, fabriky.
Nic.
Měsíční krajina fotovoltaik, hal, super giga obchodů.
Ráj skončil vyrabováním všeho dostupného včetně bydlení, sportovišť, sjezdovek.
Měřítkem úspěchu se stává majetek.
Čím méně pracnější, tím více oceňovaný.
A hajdy na exkluzivní dovolené a tam kupovat ostrovy, nemovitosti, apartmány.
Lžou všichni premiéři o svých milenkách, skutcích, angažmá.
Lže se u dotačních komisí.
Zdá se mi, že život je protkán samou lží možná pochytanou z těch bohulibých pohádek z dětství.
Tak teď ještě tu o Babišovi, Fialovi, Zelenském a Baidnovi a můžu jít v neklidu spát.
A nebo ještě tu Klausovu o modré planetě žadoním.
Milé děti, víte jak se Dalibor naučil na housle housti?
Prý říkanka říká: "ať je to ten nebo ten praštíme (flákneme ho pendrekem) koštětem"
A pak přišla tužkařova zlodějům amnestie.
No co, jsou to přeci bratři v triku.
Měli ale kliku.
Ješte si koupím prášek magický, co vše skvrn a špíny zbaví.
A to mě baví.
Věřit pohádkám.
Možná mi nic jiného nezbývá.
Nechce se mi věřit té pohádce ČEZu o osminasobném zisku a nutnosti zdražení.
Jak pak věřit teplarnám, mám?!
Soudci jsou poctiví a čestní přitakává Ritig, dosvedčuje Langer i Don Pablo.
O omylu prezidentských kandidátů při vstupu do strany.
A co Vémola?
Byl či nebyl věrný?
Ptát se ho však nebudu.
Má dosti přesvědčivou metodu.
Hasta la vista, baby.
Dokud se neuvidíme, sbohem.

Střecha
Spím na půdě
A kdosi na mě klepe
A střecha se s větrem zvedá
Krovy se hýbou
Latě jako labutě letí
Kvílí hřeby táhnoucí
Komín je teď dosti páchnoucí
Km beta Bramac betonové, cihelné a pálené, kamenné i břidličné jsou tvůj spojenec
Lehká žena i plech, lákavé se zdají, že klid ti dají
Na eternitu mech
A znáš i střechu světa Mount Everest
Střecha modlitbu k Bohu má
Když prodejce doživotní záruku dá