O šípkové Sněhurce

Žila byla kdysi malá holčička jménem Sněhurka. Když se narodila, bylo jí předpovězeno, že v 150-ti letech si kýchne, až jí vyletí oči z důlků a bude navždy slepá. Ta holčička měla ráda šípkový čaj. A tak ho pořád pila. Ale jelikož po něm pořád kýchala, vždy si při pití zamačkávala oči, aby jí nevyletěly. A tak rostla a rostla. V této zemi bylo normální vdávat se ve 100 letech. Během oslavy jejích 100. narozenin přepadla krásnou Sněhurku vojenská jednotka ozbrojených sil, protože zjistili, že patří k teroristům. To král nevěděl, ale řekl vojákům, ať odejdou, že to zajistí sám. Šel do královského pokoje a zeptal se rozbitého zrcadla: „Zrcadlo, zrcadlo, kdo je v zemi zdejší nejmocnější a nejsilnější?“ „Ty, pane můj, jsi nejnemocnější…..Promiň, ptal ses na nejmocnější nebo nejnemocnější?“ „Nejmocnější, ty blbý zrcadlo!“ „V tom případě, králi můj, musím Tě zklamat. Tys vojenský generál, však Sněhurka je vůdce Talibanu…“ „Do haj**u! Ta kráva musí být ve všem jednička.“ Král se naštval a vyhodil Sněhurku z království. Ona odešla, i se všemi teroristy, do malé jeskyně v lese a tam připravili bezva plán, který ještě ten den večer uskutečnili. Nechali vyletět celý království i s lidmi do vzduchu a Sněhurka při tom zemřela. A tak se jí nenaplnila ani kletba, kterou nosila odmala. Tedy možná jí ty oči vyletěly, ale to nikdo nezjistí, protože se nikomu nechce vykopávat mrtvolu… Vlastně ne, oni ji spálili…tak takovýhle puzzle by asi nikdo nevyřešil…