Michaela a nafukovací balonek

Michaele bylo sedm roků.Děti ve škole s ní ale nechtěly kamarádit,protože se neprala,nelítala a hlasitě nepovykovala jako všichni ostatní.A ona si tak strašně přála mít bějakou kamarádku.
Jednou odpoledne šla se svým dědečkem na pouť a v úžasu zůstala stát před boudou s nafukovacími balonky.Na dlouhém provázku poletoval ve vzduchu obrovský hrozen nafouklých pestrobarevných balonků.Jeden z nich se Michaele obzvlášť líbil.
Byl tmavočervený a byl na něm namalovaný veselý obličej.Dědeček jí ho koupil a Michaela dostala skvělý nápad.Když přišli domů,vzala kousek papíru a napsala na něj: Moc ráda bych našla kamarádku,která se nepere,nelítá a má ráda pohádky stejně jako já.Připsala ještě svou adresu a potom lísteček uvázala k balonku.Otevřela okno a řekla: Pěkně leť a nezastavuj se, až u mé nové kamarádky.A pustila balonek do vzduchu.Vítr ho brzy odnesl z dohledu...
Chceš vědět ,jak to bylo dál?
Za tři dny dostala Michaela pohlednici.Holčička,ke které balonek doletěl, se jmenovala Barunka,také se nerada lítala a prala a nade všechno na světě milovala pohádky...
Michaela a Barunka jsou teď dobré kamarádky a navštěvují se, kdykoliv mají příležitost.