L & N, 3

2.
Láska a Nenávist

Mary:

Milý deníčku,
myslím si, že

Mirka:

,že jsme každá jiná, ale přesto

Mary:

přesto jsme nejlepší kamarádky. Jen kdybych nezjistila, že

Mirka:

, že jsem Nenávist.

Mary:

, že moje babička Elvíra byla Láskou. A já jsem také Láska.
„A víš, kdo je Nenávist?“ zeptala jsem se. „Třeba ji znám.“ mínila jsem zamyšleně, ale maminka mi odpověděla: „Víš, Mary, Láska a Nenávist se zřídkakdy setkávají, protože jejich úkolem není bojovat proti sobě jako dobro a zlo, nýbrž udržovat tady na Zemi rovnováhu, o které jsem již mluvila, pamatuješ? Je to jako smrt a život. Muž a žena – protiklady. Bez života by neexistovala smrt, bez muže život. Ale nebýt ženy, život by taktéž nevzniknul. Proto je každý jedinec, každý nový přírůstek nepostradatelný a nenahraditelný.“ když Markéta dokončila svůj proslov, usmívala se na mě. Tak líbezně, tak mile, že jsem na okamžik nepochybovala, že i ona byla Láskou a že i moje dcery budou Lásky.
„Ale znáš Nenávist?“ nenechala jsem se přesto odbýt.
„Ano. Jmenuje se Mirka Vlásková. Rodina Vlásková je již odnepaměti rodinou Nenávisti. Radši, když se s ní nebudeš stýkat, Mary, rozumíš?“ zvedla matka obočí, zatímco já jsem na ni zděšeně koukala. Mirka?! Tím myslí moji nejlepší kamarádku Mirku? Polkla jsem.
Poprvé ve svém životě jsem si pomyslela: Ach můj Bože, já nenávidím Lásku!

Mirka:

Unaveně jsem klesla na postel a zhluboka dýchala.
Celý den mě doprovázel hlas TÉ, rušil mě, radil mi, co mám a nemám dělat a když jsem neposlechla, začala hrozně ječet. Snažila jsem se JI z hlavy vytěsnit, ale bylo to, jako kdybyste po životu chtěli, aby nepotřeboval kyslík – nemožné.
Ale tomu už je konec.
Zazvonil mi mobil. Bleskově jsem ho zvedla.
Mary.
„Ahoj, Mary,“ pozdravila jsem co nejvíc zvesela, ale marná snaha. Stejný případ jako život.