Princezna Flipy - Lukáš žárlí

Strejda se u Rundegase chtěl zdržet necelý měsíc. Ten den u snídaně Filiana náhle promluvila.
„Jedu za svou sestrou.“
„Za kterou? Vilianou nebo Gilianou?“
„Vilianou. Pozvala mě na večírek, zdržím se u ní celý týden. Doufám že Flipy ohlídáš aby o sebe pečovala. Když jsem vás tady nechala naposled, Flipy vypadala jako by se celou dobu nemyla a nečesala. A z tebe táhlo pivo jako po měsíci pánského večírku.“
„Mami já se o sebe umím postarat.“
„Možná tak v lese, v hradu nikoliv. Bože kde já k takové dceři přišla.“
„Neboj Filiano, já a Rundegast se o ní postaráme. A kluci také.“
„No právě!“ povzdechla si Filiana.
„Drahá ty nás podceňuješ.“
„Rundo ty mlč! Kdo o ní neměl celou tu dobu ani potuchy kde byla? Hm?“
„Neříkej mi Rundo, už mi není 17 abys mi nadávala.“
„Často se tak ale chováš drahý.“
„Mami! Klidně jeď já je tady ohlídám.“ Usmála se Flipy na matku.
„Tak dobrá, ne že něco vyvedeš.“
Flipy jenom s úsměvem přikývla. Už aby byla z hradu, zase si od ní odpočine a bude spát s Lukášem mimo hrad. Strejda Šamotom otce uhlídá, aspoň v to doufala. Musela tu novinku ohlásit Lukášovi, jenom aby…
„Tak princezno jak plánujete ty dny volna?“ Začal narážet Kocour.
„S tebou určitě!“ opáčila.
Kocour si ji přitáhl k sobě, Flipy jen instinktivně prudce zvedla koleno.
„Ty potvorní princezno!“ zaúpěl skoro až dámským hlasem který měl vyšší aspoň o dvě oktávy.
Flipy ho tam nechala a šla za Lukášem. Jenže Kocour se plížil za ní. Vyšla z hradu, Kocour též. Táhnul se za ní jako smrad a čekal na vhodnou chvíli.
Lukáš jako každou volnou chvíli pomáhal zahradníkovi se zaléváním, byl pařák tak kytičky potřebovali pít. Zase myslel na Flipy, v poslední době na ni myslel pořád. Čím byl starší tím víc na ni myslel. Chtěl si s ní o tom promluvit.
Flipy zahlédla Lukáše s konví a tiše se plížila k němu. Pár metrů od něj na ní bafnul Kocour. Chytil ji kolem pasu a zchodil do kytek.
„Ty pitomče!“ Začala Flipy nadávat.
Lukáš se otočil jejich směrem, Flipy blbla s Kocourem! Bodlo ho to u srdce. Pokud ji ovšem neotravoval naschvál. Ale tu myšlenku hned zahnal. Tohle ho bolelo. Vždyť slyšel krále jak říká že mu dá vědět až jí bude 17. Sklopil hlavu.
Flipy do Kocoura mlátila hlava nehlava a nadávala mu. Pak se otočila a šla za Lukášem
„Ahoj.“ Řekla s širokým úsměvem.
„Ahoj.“ Řekl smutně Lukáš.
„Je ti něco?“ Starala se Flipy.
„Myslel jsem že ti Kocour vadí.“
„Nenávidím ho. Proč?“ Nechápala.
„Nevypadalo to tak.“
Flipy mu dovyprávěla celou tu příhodu v hradu. Lukáš poslouchal a snažil se jí pochopit. I tak na Kocoura žárlil. Flipy byla jeho. Celý ty roky, tak proč teď se jim pod nohy plete voják od jejího strejdy? Nevěděl ale, jestli jí může věřit.
„Tebe to trápí, viď.“ Přerušila jeho tok myšlenek.
„Ano, trápí.“
„Nemáš nejmenší důvod žárlit. Když mě bude otravovat tak si vyslouží pár ran kolenem do mezinoží.“ Zavtipkovala.
Lukáš se jen pousmál a obejmul ji. Stále ho ale žárlivost sžírala.

***
Další den ráno Filiana odjížděla.
„Hlavně se o sebe starej a ty dva staré páprdy hlídej. Ano?“ Kladla Filiana Flipy na srdce.
„Neboj mami, pošlu je spát už v 6 večer.“
„Flipy!“
„Dobře maminko.“ Flipy neměla tohle oslovení ráda.
Tak a máme hawai, pomyslela si když kočí prásknul bičem a koně naklusali. A Flipy naklusala k Lukášovi dřív, než si jí stačil Kocour všimnout. Kocour měl ale jiné plány, věděl kam Flipy běží.
„Tak a máme hawai, Lukáši?“
Lukáš byl přivázaný k židli. A nad ním nebyl nikdo jiný než Kocour.
„Okamžitě ho pusť!“ Nařídila Flipy.
„A just ne, chtěla jsi celou dobu být s ním. A co já? Jako budoucí král…“
„Jako co?“ přerušila ho Flipy „Jen to zopakuj, a dostaneš takovou do nosu že ti ho nespraví ani deset doktorů a dvacet plastických chirurgů!“
„Ale, ale. Tobě to král neřekl? Už mi to slíbil. Navíc se mu zamlouvám.“
„Jako princezna tohoto hradu ti NAŘIZUJI abys zmlknul a OKAMŽITĚ ho rozvázal.“
„Nebo co?“ Naparoval se Kocour.
„Zavolám stráž.“
„To si netroufneš!“
„Chceš to vidět?“ nadechla se „Stráž!“
Dvě stráže přiběhli.
„Zatkněte ho za ohrožení na zdraví.“
„Nekoukám a zatýkám.“ Dodala když stráže těkaly očima z Flipy na Kocoura a částečně i na Lukáše.
„Tak dělejte!“
Stráže tedy Kocoura odvlekly. Flipy Lukáše rozvázala.
„Už na něj nežárlíš?“ Zeptala se Lukáše.
„Ne.“ Řekl s nakažlivou něhou v hlase, která Flipy donutila se pousmát a sklopit zrak. Lukáš vzal její obličej do dlaní a jemně si ji natočil k sobě. Miloval tenhle její stydlivý úsměv, který u ní byl tak vzácný. Tu chvilku si vychutnával, přejel jí rty po levé tváři. Flipy zavřela oči a jediné co Lukáš slyšel byl její dech.
Srdce se jí rozbušilo jako nikdy předtím. Tohle jí udělal poprvé, nevěděla co dělat tak držela. A bylo jí to příjemné. Zavřela oči a vychutnávala si ten okamžik.
Lukáš ji naposled přejel po tváři rty a zamířil na její rty. Teď už věděl, že ji miluje. Rty se přibližovaly a políbili ji.
Flipy to prožívala každou částí těla. Rty jí jezdili po tváři pomalu a s pečlivostí. Jako by se Lukáš k něčemu odhodlal když rty jí přejeli od shora dolů a zamířili na rty. Dotkly se rty, a Lukáš je otevíral a zavíral. Flipy tedy pootevřela rty a udělala to samé. Ve rtech jí mravenčilo. Tohle by jí u královny neprošlo. Pomyslela si.
Lukáš se odtáhl a otevřel oči, Flipy měla pootevřené rty a zavřené oči. Rozpustil jí vlasy. Byla kouzelnější než obvykle.
„Lukáši.“ Vydechla.
„Ano, Flipy.“
„Nemám co říct.“ Pousmála se, ale pořád měla zavřené oči.
Lukáš jí pořád něžně držel obličej.
„Flipy proč si mi nechala zavřít Kocoura?“
Oba sebou trhli. Šamotom rozrazil dveře.
„O, nerad ruším panstvo.“ Zřejmě pochopil, když viděl že Flipy sedí Lukášovi na klíně a on drží její tváře jako kdyby se právě políbili.
„Flipy?“
„Obtěžoval Lukáše, svázal ho a chtěl mě přes něj vydírat. Skoro měl újmu na zdraví a navíc si myslí že se za něj provdám.“
„Flipy řeknu ti to na rovinu, Kocoura chci adoptovat. Myslel jsem že by jste se mohli vzít.“
„Strejdo prosím, ne.“
„Chápu, vidím že jsi šťastnější s někým jiným.“
„Ano to jsem.“
„Tak mě potom pozvi na svatbu.“ Zavtipkoval strejda. Otočil se a odešel.
Flipy složila hlavu na Lukáše, on to totiž chápal, na rozdíl od strejdy.
„Mamka už odjela, dnes spím u tebe.“
„A co takhle na našem místě.“
„Jasně a zase celý týden!“