Mnoho věcí

Tvrdili mi mnoho věcí.
Říkali, že mám porfyrii.
Alergie na přímé sluneční světlo prý není v dnešní době neobvyklá.
Tlukot vašeho srdce a tepání krve ve vašich žilách ve skutečnosti neslyším. Jen si to namlouvám. Má fantasie prostě jen pracuje naplno.
Asociálem bez špetky empatie je dnes každý dvacátý.
A že jsem bledá jak smrt, vlasy mám bílé a oči černé s nádechem temně rudé? I dnes se rodí albíni. Lidé bez pigmentu. To je známá věc. Tak neblázněte.

Tvrdili mi mnoho věcí.
A já jim věřila.
Řekněte mi. Proč taky nevěřit? Těm usměvavým tvářím patřícím k elegantním doktorům a sympatickým lékařkám v bílých seriózních pláštích? Rodičům?
Prostě se jen u mě sešlo všechno možné. To se stává. Někdo musí mít tu smůlu a podělaný život. Tak proč bych to nemohla být zrovna já, u koho se to sešlo? No?

Tvrdili mi mnoho věcí.
Že ven mě nepouští jen pro mé vlastní dobro. Co kdyby mě náhodou večer někdo přepadl, znásilnil a podřízl? Jsem přece křehké děvče. Bezbranné. Nevinné.
Všechna ta diktaturská nařízení, díky kterým jsem ve dne v noci zavřená v pokoji, nestýkám se s nikým jiným než se sympatickými lékaři, nemocničním personálem a rodiči jsou přece jen kvůli tomu, aby se mi nic nestalo. Mají mě tak rádi, nikdy by si to neodpustili...

Lhali mi v mnoha věcech.
Nemám porfyrii.
Tlukot vašeho srdce a tep krve ve vašich žilách opravdu slyším.
Můj vzhled nemá s pigmentem zhola nic složitého.
Nemají vůbec strach, že by mě venku někdo přepadl, znásilnil a podřízl.
V izolaci nežiji kvůli jejich strachu o mně.
Kdyby se mi skutečně něco stalo, neplakali by na mém hrobě.

Teď už to vím.
Ale je ti jedna důležitá věc z těch mnoho věcí.
Oni nevědí, že já vím.
Ale až zjistí bude pozdě. Moc pozdě.

Inu, co by jste taky čekali od upírky, jíž tvrdili, že jizvičky na jejím krku jsou jen dvě znaménka, maličké deformace na její kůži? Co by jste čekali od té, jež byla klamána?

Tvrdili mi mnoho věcí.
Lhali mi v mnoha věcech.

Zaslouží si to.

Už budu mít jen jedinou otázku. A pak vše skončí. Až dostanu odpověď.
Ptám se tedy: Jakou barvu a chuť má jejich krev?