Královna Barbie

Sheela seděla a napila se kávy. Byla studená. Nevadí. V kavárně bylo narváno, u každého stolu to hýřilo debatami a smíchem. Kývla na servírku a když k ní přišla, objednala si další kávu a nedopitou si nechala odnést. Rozhlédla se. Dva stoly od ní jí zaujala skupinka děvčat. Smály se a popíjely colu. Do oka jí padla světlovlasá dívka, která právě vyprávěla nějakou příhodu, které se ostatní smály. Silná vrstva líčidla jí dělala starší, než byla a její blond vlasy se třpytily v umělém osvětlení. Někteří by řekli, že je pěkná. Sheele se zdála umělá. Od kořínků peroxidových vlásků až po růžově nalakované nehtíky na prstech u nohou ve vysokých podpatcích. Už od pohledu jí nenáviděla. Byla to včelí královna, okolo které se točily její dělnice, které se smály jejím vtipům a které jí neustále lezly do zadku. Když si lépe prohlédla ostatní dívky, zjistila, že téměř všechny mají minisukně, tílečka, podpatky a tuny make-up stejně jako Královna. Snažily se být jako Ona. Napodobeniny plastikové Barbíny.
Ano, Barbie. Tak jí bude říkat. Jako vždycky.
Servírka Sheele přinesla novou kávu. Přisladila si ji a upila. Dělnice se opět smály. Královna zářila.
Kolem děvčat procházel nějaký kluk a když je míjel, usmál se na Barbie. Ona zamrkala černými řasami a usmála se nazpět, zjevně potěšena zájmem. Dělnice se chichotaly.
Po chvíli se dívky zvedly k odchodu. Sheela hodila na stůl bankovku vedle téměř plného hrnku kávy a čekala, až dívky vyjdou, aby mohla jít za nimi.
Venku už byla tma a ulicemi vlál teplý letní vánek. Bylo krásně teplo. Skupina smějících se dívek se před kavárnou rozdělila na dvě půlky, každá se vydala na jinou stranu. Barbie šla se dvěmi dělnicemi směrem od centra města. Sheela pomalu vykročila za nimi. Zastavily se na nejbližší tramvajové zastávce, kde se dívaly na jízdní řád. Když tramvaj přijížděla, dívky se políbily na tváře a Barbie s jednou z dělnic nastoupila do vagonu. Sheela nastoupila za nimi. Královna za sebou nechávala cestičku levného prarfému. Děvčata si sedla, zatímco Sheela se k nim postavila zády. Po pár zastávkách dělnice vystoupila a Barbie byla konečně sama. Po třech zastávkách vystoupila i ona se Sheelou. Královna se vydala přes ulici k panelovým domům. Aby k nim došla, musela projít temným podchodem, dlouhým asi tři sta metrů. Kolem ani živáčka.
Barbie vešla do podchodu a klapot jejích podpatků se odrážel od stěn. Sheela šla za ní, ale ne příliš blízko. Královna se otočila a koukla na ni. Kdyby byla Sheela muž, přidala by do kroku. Ale nebyla a proto šla Barbie v klidu dál. Sheela začala zrychlovat.
Vyndala si z kabelky černé kožené rukavice, které si natáhla na ruce. Našlapovala potichu svými měkkými teniskami, aby zrychlený krok nebyl tolik výrazný v ozvěně. Sáhla do kapsy a vytáhla kámen, který jí perfektně padl do dlaně. Kámen nebude tak nápadný, jako třeba nůž. Dohnala Královnu a zezadu ji udeřila vší silou do blonďaté hlavy. Barbie vykřikla a udělala několik kroků stranou, než si na vysokých podpatcích zvrkla kotník a spadla na zem, směšně mávajíc rukama. Odřela si ruce a chvíli ochromeně ležela na zemi. Sheela ji obešla, aby jí viděla do tváře. Barbie se na ni podívala vyděšenýma očima. Peroxidové vlasy začaly rudnout, černě nalíčené oči se jí začaly rozpíjet. Chytla se za hlavu a podívala se na červenou ruku. Silně se jí třásla. Začala řvát. Sheela na nic nečekala a znovu ji uhodila kamenem do hlavy. Ne moc silně, tak akorát, aby ztichla. Barbie zakňučela a schoulila se do klubíčka. Začala fňukat a sukně jí ztmavla močí. Scheela ji rozbalila kopancem do zad. Další kopnutí zamířila na bok. Následoval krátký výkřik a hysterický pláč. Sheela odhodila kámen a pak si vyndala pásek z kalhot a přiklekla k Barbie. Ta do ní začala bušit rukama a řvát ohlušujícím křikem. Sheela jí jednou rukou chytla její dvě a přitiskla je na zem, aby ukončila chabé výpady a aby se Barbie otočila na bok. Druhou se jí snažila pásek omotat kolem krku. Královna řvala, brečela a kousala. Sheela ji položila prsty na ránu na hlavě a zmáčkla. Královna krátce vykřikla a pak jen tiše plakala. Konečně se zklidnila. Sheela dokončila omotávání pásku a postavila se. Znova ji kopla do zad a Barbie se překulila na záda, ruce zkřížené před sebou, nohy přikrčené k sobě, tvář zkroucenou a zrudlou brekotem. Líčidlo měla rozmazané po celé tváři. Scheela držela konec pásku v ruce, druhý konec s přezkou měla Královna omotaný kolem krku. Jednou nohou jí stoupla na hruď a přidupla. Barbie přestala brečet a místo toho začala lapat po dechu. Sheela si pásek omotala pevně kolem ruky a zatáhla, nohou tlačíc na hruď Královny. Barbie začaly lézt oči z důlků, ústa do kořán. Začala rudnout. Šíleně chrčela a snažila se nadechnout. Její ruce se snažily dostat Sheelinu nohu z hrudi, pak se přesunuly k pásku a snažily se jej uvolnit. Bezvýsledně. Sheela ještě více zatáhla k sobě až Barbie začala modrat. Nohama dřela asfalt. Za chvíli nohy znehybněly stejně jako její ruce. Tvář pozbyla výrazu.
Sheela se usmála. Konečně byla uspokojená. Nezajímalo ji, že ji mohl někdo vidět. Důležité bylo jenom jedno. Kdyby jí chtěl někdo bránit, klidně by ho zabila. I kdyby to byl muž, snadno by ho zdolala. Uměla se o sebe postarat, uměla bojovat. Přišla si jen pro jedno a teď se plně ukojila. Nic jiného ji nezajímalo.
Vzala si svůj pásek zpět, odtáhla tělo mezi popelnice u stěny. Rudé skvrny na asfaltu si nevšímala. Vykročila zpět k tramvajové zastávce s výrazem hlubokého uspokojení a jemného úsměvu na rtech.