Stará magie

Kapitola 1 - část první

Boret sebou trhl při tom zvuku a okamžitě se rozhlížel po jeho příčině. Až příliš pozdě si uvědomil, že usnul. Teď na to doplatil. Před ním se rýsovala malá postava připomínající lesní kočku, avšak rány na tlamě a na tlapách dávaly tomuto stvoření hrozivou podobu. Než si stihl cokoli uvědomit, stvoření na něj skočilo. Měl jen štěstí ,že dokázal reakcí odskočit do boční průrvy ve skále. Dobře věděl, že jed těchto skalnatek by ho okamžitě dokázal usmrtit, proto kolem sebe vytvořil magickou barieru a stvoření ,které se k němu začalo dobývat prostě usmrtil. Stačilo mu v těle zapálit oheň a stvoření samo shořelo. Byl na další z preventivních prohlídek zdejších skal, avšak tato stvoření často nevídal. Teď sám sobě nadával jak mohl usnout v doupěti takové potvory,kdyby neměl štěstí a neozval se ten zvuk byl by teď ležel roztrhán v nějakém smradlavém brlohu a nikdo by o něm už neuslyšel. Byl docela naštvaný, že musí prohledat zdejší tunely a najít hnízdo skalnatky. Skalnatka je kouzelné stvoření, které bylo v dávných dobách přetvořeno na zlou podstatu, a proto vypadá dnes tak, jak vypadá. Boret a další speciálně vytrénovaní vojáci byli určeni k tomu, aby zbavovali lidí od potvor jako jsou skalnatky. Ne že by to nebylo nebezpečné ,ale mu to připadalo nudné a nikdy si nemyslel ,že bude sedět 5 let ve městě a velet mu bude vyžraný kapitán městské stráže. Vždy si přál jet na daleká místa a zabíjet neznáme stvůry ,jak ho to učili na univerzitě. Musel uznat ,že bez školy by asi nic nebyl, jen nějaký farmář ,který by měsíčně musel platit statkáři. Teď měl alespoň pravidelný plat a respekt u občanů.
Po půl hodinovém beznadějném hledání to musel Boret vzdát a vrátit se. Byl už unaven a stejně by to hnízdo asi nenašel, proto radši sepíše hlášení a zítra se vrátí a vyžene všechno co tam najde. Když už byl u východu uslyšel svým citlivým uchem nějaký pohyb. Přikrčil se a nachystal, přičemž si pomyslel, že možná to dneska už bude mít konečně z krku. Jakmile vyhlédl ze skrytého vchodu do jeskyně byl okamžitě odmrštěn hluboko do jeskyně a omráčen nárazy o stěny. Když se probral nikoho ani nic neslyšel, neviděl, nevnímal, byl prostě sám v té stejné jeskyni. Po pár minutách co se sbíral ze země si uvědomil ,že na něj někdo zaútočil a jediné co si pamatuje je stín, který se mihl a světlo, které ho uhodilo. Musel mít strašlivé štěstí, protože se mu zdálo jako by do něj uhodila jen část té energie ,a přesto byla silnější než všechno co si dokázal v tu chvíli vybavit. Jeho magický štít byl tak slabý ,že by ho zrušila i skalnatka ,která si normálně proti štítu neporadí. Byl slabý a cítil závratě, ale musel jít rychle do kasáren a nahlásit co se stalo. Toto mohl být jen silný kouzelník ,takový jaký patří do rady měst, nebo který učí magii ostatní. I přesto se mu zdálo toto nepravděpodobné ,protože ten útočník měl velkou moc. Boret to radši dál nezkoumal a s hlavou plnou myšlenek pospíchal do kasáren. Bude potřebovat sílu a spánek, bude si muset pospíšit.