Démoní Lord Země - IV.

Anotace: tak snad se mi ten příběh nějak rozvíjí, ale hlavně, aby se mi ve finále podařilo ho dobře zkompletovat...

Místo: Kasárna – 9. pekelný kruh

Stejně jako většina jiných byl i Devátý pekelný kruh ohromnou vznášející se pevností uprostřed ničeho. Monumentální stavba, která se rozrůstala podle toho, jak její vladař sílil a rozšiřoval svou moc. V ní žili démoni dělící se do dvou skupin. Urození a spodina.
Zatímco spodině stačila malá místnost, kde mohli v klidu a bezpečí přečkat čas, než se jim zahojily rány, aby pak vzápětí vyrazili znovu bojovat, urození vedli mnohem složitější životy.
Šlechta a většina démonů od třetí třídy víš nežila jen pro získání větší moci a dobrého pocitu ze zabíjení. Oni plánovali, intrikovali a především mysleli nejen na přítomnost, ale i budoucnost…

Yerdol usedl na židli do čela dlouhého mramorového stolu. Démon druhé třídy, mající velmi blízko k tomu postoupit o úroveň víš, byl nejsilnějším vojákem a nejvyšším důstojníkem v armádě Devátého pekelného kruhu. Veterán, žijící už několik tisíciletí, který zažil stovky bitev a sloužil pod mnoha démoními vládci, pohrdal lidmi, ale nemohl se ve své démoní podobě jen tak procházet palácovými chodbami, které pro něho byly zkrátka příliš malé. Proto udělal kompromis. Jeho lidská podoba měla rudou barvu kůže, ohromné svaly a po těle spousty kuželovitých výrůstků. Když se posadil na židli, odhrnul si dlouhé blonďaté vlasy z čela a pak zahájil tajné jednání: „Začneme! Kadfire, podej hlášení.“
Kadfir sedící po Yerdolově levici byl nováček. Neměl ani sto let, ale to bohatě vynahrazoval svojí pílí a pracovitostí. Proto se po necelých třiceti letech služby vyšplhal na hodnost kapitána. Nebyl čistokrevný démon a jako většina takových na sebe bral démoní podobu, která mu umožnila uvolnit veškerou svou sílu, jen v nejnutnějších případech. Pořád se ještě upínal ke zbytku lidství, ale na svůj předchozí život už dávno zapomněl. Malá nevýrazná osoba v kancelářském obleku si odkašlala a podala hlášení: „Dnes, přibližně kolem deváté hodiny, byl Vládkyní zabit další démon…“
„Kolikátý to už je?“
„Vládkyně by se už svého bratra měla zbavit!“
„Takhle to dál nejde!?“
Spustila se v reakci na novinky bujará debata, ve které se démoni mezi sebou navzájem překřikovali a tichého a uzavřeného Kadfira zcela přehlušili.
Nakonec Yerdol zabušil pěstí do stolu, aby zjednal pořádek a potom pokynul Kadfirovi, aby pokračoval.
Kadfir přeskočil nedůležité pasáže z palácových zahrad a řekl ostatním o tom, co se událo v trůnním sále. Tentokrát spolusedící démony donutil k hlubokému zamyšlení.
„Nechat Tara oženit je docela dobrý nápad,“ uvažoval Yerdol nahlas. „Nakonec musí být trochu víc suverénní, až se stane generálem.“
Několik démonů přikývlo, ale většina si své názory nechala pro sebe. Nikomu z přísedících nebylo dvakrát příjemné, že jim bude velet poloviční člověk. Nejen, že se jim nepřátelé na bitevním poli vysmějí, ale hodnost generála pekelného kruhu znamenala krom vydávání rozkazů se v případě potřeby i vrhnout do první linie. A od takového démona se čekalo, že bude extrémně silný. A to zkrátka Tar nebyl…
Na dveře zasedací místnosti někdo zabušil. Yerdol kývl a jeden ze spolusedících démonů se vydal otevřít. Za dveřmi stála osoba zahalená v plášti. Bez jediného slova vstoupila do místnosti a usadila se na volné místo u stolu.
„Co dělá ten Had?“ zeptal se Yerdol.
Nově příchozí odpověděl podivně znějícím hlasem: „Zavřel se ve své věži a vztyčil kolem ní bariéru. Ani já nevím, co teď právě dělá…“
Yerdol stiskl zuby a přitom se kousl přerostlými špičáky do rtu. Krev mu stékala po bradě a odkapávala na mramorovou desku stolu. „Takže začal jednat. Dobře mě poslouchejte, od této chvíle vyhlašuji pohotovost! Za žádnou cenu se Tarovi nesmí nic stát, dokud nebude Vládkyní jmenován generálem! Zdvojnásobte jeho stráž a hlídky kolem Hádese. Rozhodně mu nehodlám říkat pane. Je to jasné!!“ A na podtržení svých slov udeřil Yerdol pěstí do desky stolu, která se roztříštila na kusy. Dobře věděl, že by bylo jen otázkou času, než by Hádes začal usilovat o trůn, pokud by ho Vládkyně jmenovala svým generálem. A tomu hodlal za každou cenu zabránit!
Ostatní démoni kývli na souhlas a potom se vydali po svých povinnostech.
Když se Kadfir chystal k odchodu, Yerdol ho zastavil a až potom, co spolu osaměli, zahájil rozhovor týkající se jiného, ale neméně závažného, problému...