V nebi

,,Tak teď se dívejte pánové" mohutným hlasem zvolává stařec se stříbrnými vlasy a vousy, které svítí obrovským žárem světla kolem dokola a prosvěcují tu nekonečnou tmu vesmírné prázdnoty. A náhle se ta obrovská postava se rozbíhá, odráží a krásnou šipkou skáče do hustého mraku. Andělé bouřlivým potleskem aplaudují. I sám archanděl Gabriel vstává ze svého významného lože a zvolává:
,,Bravo!!!! Bravo...!!!! No Bože... Tahle se ti opravdu povedla." Michael s výrazem údivu ve tváři skládá holt tomuto mimořádnému výkonu.
,,Bylo načase. Už celou věčnost nic pořádného nepředvedl." konstatoval znuděně Satan.
,,Ale no tak!" káravě se podíval Rafael.

Satan : ,,No a není to tak? Hm? Tak jo, nebo ne...?“
Rafael mlčí.
Satan : ,,Šipky, přeskakování obláčků, závody druhořadých andělů, hraní na schovávanou....Každému je jasné, že ví o všech úkrytech, jelikož je vševědoucí, přesto s ním hrají pořád dokola..."
Michael : ,,Psst!"

Bůh vyskočil ven a začal se vděčně klanět svému publiku.

Gabriel : ,,Velkolepé...!!! Velkolepé!!! " nepřestává tleskat.
Satan znechuceně obrací oči ve sloup.
Bůh : ,,Copak, tobě se to nelíbilo?"
Satan : ,,Ale jo..."
Bůh : ,,Tak proč ty obličeje? "
Satan : ,,Jaké obličeje?"
Bůh : ,,Ty tvé!" rozhřmotnil se hlas nekonečným prostorem a ukončil potlesk.
Satan : ,,Já jen, no....., že by to chtělo nějakou změnu"
Bůh : ,,Jakou změnu myslíš?"
Satan : ,,No třeba by jsme mohli zase mluvit, víš?"
Bůh : ,,Mluvit? Myslíš jako tehdy...?"
Satan : ,,No třeba..Pořád by to byla zábavnější činnost!"

Mohutná postava s rozezleným obličejem se otáčí a odchází do nekonečné tmy, která se za ním zavírá.

Michael : ,,To jsi neměl. Víš, že od toho incidentu s lidmi... " Podíval posmutněle.
Satan : ,,No a? Byla to snad naše chyba? Byl to snad náš nápad? Vymyslel bys snad ty Rafaeli, nebo ty Michaeli takovou hloupost jako vdechnout duši někomu smrtelnému?"
Gabriel přichází : ,,O čem se bavíte bratři?
Satan : ,,Možná ani Gabriel by to neudělal, možná ani on..."
Michael s Rafaelem se chichotají
Gabriel : ,,Co bych neudělal?"
Satan : ,,Ale nic"
Gabriel : ,,No tak co bych neudělal?"
Satan : ,,Ale nic. Spi dál.."
Gabriel : ,,Nech toho satane, víš že to nesnáším..!!!"
Satan : ,,Co?"
Gabriel: ,,No tohle..!"
Satan : ,,Tohle?" snaží potlačit smích.
Gabriel : ,,Jo tohle!"
Satan : ,,A co je to...to.., tohle?!"
Gabriel : ,,Nech toho!"
Satan : ,,Čeho?" zeptá se udiveně Satan.

Gabriel vyskočil a už drží satana pod krkem: ,,Ty negře zasranej....!" Michael s Rafaelem mávli křidly a v tu ránu se je snaží rozdělit.
,,Nechte toho!" Rafael zkouší silou ty dva od sebe dostat.
Michael se zavěsil Gabrielovi na krk a snaží se ho odtrhnout. Za chvíli jen klubko křídel točící se a jen peří poletuje. Andělé nižšího řádu se sbíhají kolem a pozorují toto obrovské představení.

Bůh : ,,Tak dost! To by stačilo, nemyslíte? Chováte se jak ..." stál tam náhle ve své majestátnosti a vše se náhle zklidnilo.
Gabriel : ,,Jak kdo, Bože?" upravujíc si rozcuchané peří.
Satan : ,,Jako lidé!! Přesně jako oni!! rozezleným hlasem křičí na Gabriela.

Michael s Rafaelem provinile mlčí.

Gabriel : ,,Kdo?" ptá se udiveně
Satan : ,,No lidé! Lidé!"
Gabriel : ,,Co to je lidé?"
Satan : ,,Spíš kdo to jsou lidé... Ty makovice!"
Gabriel : Ať mi neříká makovice, Bože!?
Bůh : Neříkej mu makovice!
Gabriel : ,,A kdo teda jsou ti lidé?"
Satan : ,,Co je ti potom...! "

Gabriel se znovu chystá vrhnout na Satana, však dřív než tak stihne učinit, zastaví ho ten hromový hlas.

Bůh : ,,Tak dost....! Lidé jsou hra. Jen hra..."
Gabriel : ,,Hra? Jako schovávaná, nebo něco takového?
Rafael : ,,Ano, něco podobného, jen to byla taková přetahovaná, víš...Něco jako..hm...kdo má větší pravdu..."
Michael : ,,Neřekli jsme ti to, protože jsi hodně citlivý a přemýšlel bys o tom..."
Gabriel : ,,Já?"
Satan : ,,Jo ty ! Ty naše citlivko...!"
Gabriel : ,,Bože, ať mi neříká citlivko"
Bůh : ,,Neříkej mu citlivko!!!"
Gabriel : ,,Ale já to chci vědět. Proč to nemůžu vědět?"
Satan : ,, Já jsem proto, abychom mu to neříkali...Vždyť ani nesnese závody druhořadých andělů...."
Gabriel : ,,Kdyby jste jim neházeli během závodu klacky pod nohy, tak bych se i díval."
Michael : ,,Ale to by nebylo tak napínavé, chápeš..? Kdybychom jim nekladli překážky, bylo jasné kdo zvítězí podle dispozic, které jim Bůh daroval.“
Gabriel : ,,Když mně jich je při tom tak líto, víte...“ podíval se posmutněle
Satan : ,,Taková jsou pravidla, že bože?“
Bůh : ,,Ano...Gabrieli pochybuješ o mě snad...?“
Gabriel : „Ne, nikdy bych...!
Satan : „Ale pochybuje!
Gabriel : Nepochybuji!
Satan : Ale ano, jsi jako oni...Neustále o něčem pochybuješ, pořád ti je někoho, něčeho líto a pořád něco...Ještě se zamiluj a já si podám ruku s druhořadým andělem.

Ostatní se smějí.

Gabriel : ,,Co je to, zamilovat se?"
Rafael : ,,To znamená mít rád"
Gabriel : ,, No tak to přece znám, všichni se tady přeci milujeme…
Rafael : ,,Tohle je jiné....Znamená to, že bys pro někoho i zemřel...
Gabriel : ,, Zemřel? Co je to?"
Rafael : ,,To je jako kdybys najednou zmizel, jako bys na všechno zapomněl, na nic nemyslel, jako bys najednou neexistoval..."
Satan : ,,Ano…A už by ses tak blbě neptal..."
Michael : ,,Je to zvláštní tahle ta smrt...My to neznáme, proto ti to ani nikdo pořádně nevysvětlíme. To by ti snad vysvětlili jen lidé, ti to znají dobře…"
Gabriel : ,,Lidé...? Řekněte mi o nich...Prosím...
Bůh : ,,Vysvětlete mu to, já mám ještě důležité neodkladné záležitosti." odchází a vstupuje do arény druhořadých andělů, kde se ozve mohutný přivítací potlesk.
,,Tak jsem zase tady pánové" zdvihne vítězně ruce nad hlavu a dav v extázi skanduje.
„Bůh! Bůh! Bůh!“

Gabriel : ,,Tak kdo jsou teda ti lidé?“ ptá se nedočkavě
Rafael odpovídá : ,,Vzpomínáš, jak jsme probírali otázku dobra a zla?
Gabriel : ,,Ano, Satan se s Bohem pořád hádal"
Satan : ,,Páni, kde ty časy jsou" posmutněl.
Michael : ,,No a ty ses na to nemohl dívat, pamatuješ?"
Gabriel : ,,Ano“ zamyšleně odpovídá
Satan : ,,Kde jsi to vůbec tehdy byl?"
Gabriel : ,,Lítal sem nějaký čas prázdnotou, bylo to úžasné...Představoval jsem si, že by to všechno končilo a já bych narazil na nějaký jiný svět, který nám..."
Michael mu skočil do řeči: ,,No tak tehdy se stalo vlastně to, že se Bůh nemohl shodnout se Satanem na nějakém rozumném stanovisku, se kterým by se oba spokojili a tak Bůh navrhl, aby jsme tento spor rozsoudili my. Tedy já s Rafaelem. Jenže to zas nesouhlasil Satan, kvůli zaujatosti. A tak Bůh vymyslel geniální řešení...
Gabriel se podivil : ,,Lidi?"
Michael : ,,Ano, lidi..."

,