Soudní seance

"Pane Jando, vy obviňujete zde přítomného pana Rouska z vraždy, a to bez jediného důkazu..." řekl soudce Horáček.
Janda se chystal něco říct, ale obhajoba ho zarazil.
"Podívejte, to, co jste řekl, je nádherný děj detektivky, ale nic víc."
"Mám v záloze důkaz, který strčí do pr... kapsy všechny právníky na světě."
Rousek zívl.
"Nikoho jsem nezabil, do řitě už!"
Janda se nadechl.
"Toto tvrzení bude vyvráceno."
"Jak?" zeptal se Rousek posměšně.
Zvážněl. Všechny svaly v obličeji měl napjaté. V sále by slyšel spadnout na zem špendlík, kterému chyběla jehla i hlavička.
"Výpověď zavražděného!"
Udivený vzdech v obecenstvu.
"Vy si děláte prdel!?" řekl soudce.
"Ne, ctihodnosti, nedělám, teď hned vám, na pět minut, ale přece, vzkžísím svého otce, pana Karla Jandu."
"No to chci vidět!" řekl Rousek.
"Na takovéto praktiky zde nemáme čas. Takže, pan Kamil Rousek je uznán-"
"Nikdo není uznán! Pět minut my dejte!" řekl žadonivě Janda.
Soudce obrátil oči v sloup.
"Tak ale rychle!"
Janda měl štěstí. Vzal stůl a vysypal na něj otcův popel. Potom vytáhl papírek se starou nepálskou písní, díky které mají mrtví ožívat.

"Ten který umřel
po tygru, po meči
ten který umřel,
není mu do řeči

Ať slyší píseň mou,
ten kdo v hrobu leží
ať následuje toho,
za kterým mrtví jdou"

Jak Janda zpíval, popel se začal vířit. Postupem času dostával prach tvar obličeje. Proto Janda pokračoval.

"Kdo vraha svého viděl,
ať píseň mou slyší,
ať ten co při smrti křičel,
nyní opět bdí."

Obličej už nabyl zcela konkrétních rysů řadového důchodce. Podle fotografie soudce poznal Karla Jandu. Zavržděného.
Otevřel ústa. A nejenom on. I Rousek a jeho obhajoba. I celá soudní síň.
"Není čas. Takže, tati, zabil tě tento muž?" ukázal Janda na Rouska.
"Takže, pane Jando starší, zabil vás tento muž?"zeptal se již formálně soudce.
Obličej přikývl.
"Ano. Tento muž mě zabil dvěma bodnými ranami."
Janda se usmál.
"Myslím, že není nutné se ptát znova, a tak může otec opět odpočivat."
Obličej zmizel. Janda živý nabral prach zpět do urny.
"Protestuji! To byla nějaká zkurvená iluze! Odvolávám se-"
"Tímto uznáváme Kamila Rouska za vinného a odsuzujeme ho k doživotnímu odnětí svobody!"
Kladívko udeřilo.