Nositelka

Světlana přijela do Ústí nad Labem vydělávat tvrdou měnu. Doma na Ukrajině byla terčem posměchu pro svůj astigmatismus (okluzor tam zřejmě neznají) a tak věřila ve světlé zítřky na Západě. Začala pracovat jako kontrolorka pístů v jisté nedaleké společnosti nevalné pověsti. Přestože se jednalo o německou firmu, český management vše rozkradl a dělníci byli rádi za drobky z koláče, protože nic lepšího neznali. Světlana se zapracovala a protože něměla muže, dělala ráda přesčas. Stejně jako zbytek ukrajinských gastarbajterů, kteří devalvují naši práci, protože jsou ochotni pracovat zadarmo. Jenže jednoho dne postihla firmu restrukturalizac, čili se vyhazovalo, protože o písty už nebyl takový zájem, díky několika faktorům. Zaprvé nastal věk elektromobilů, zadruhé Brexit donutil Jaguar přesunout výrobu mimo EU a zatřetí převzal otěže bývalý vedoucí Mr. Jorkšír. A tak Světlana doputovala až na úřad práce a nová ekonomická krize způsobila, že si nic nenašla a zásoby se tenčily. Ař došly úplně. Najednou neměla na nájem a tak skončila na ulici, kde se odmítala živit poctivou prostitucí a pouze žebrala u pravoslavného kostela, před vstupem do obchodního centra FORUM.
Jednoho dne, když si tam celá, umouněná sedla a položila vedle sebe misku na drobné, na ni promluvil cizí muž, který jakoby z oka vypadl herci z reklamy na Staropramen (ten nácek). Stál tam v obleku od BANDI a notnou cvíli Světlanu pozoroval. Té to vadilo, protože jí za a) nic nehodil a za b) si myslela, že jí sleduje kvůli jejímu línému čili šilhavému oku. "Co chočeš, čudak?" , zahřměla západoukrajinskou hatlamatilkou. Lebkoun se usmál a nabídl jí obchod. "Mám pro vás rychlý prachy." Světlana, která nikdy žádné pornostránky nenavštívila, samozřejmě netušila, že jde o natáčení sexuálních praktik a tak souhlasila. Lebkoun jí nabídl 2000 euro, když ho do ní bude moct strčit v nedalekém průchodu směrem na Střekov. Světlana otálela, ale hlad a výše té odměny, která mnohonásobně převyšovala částku, kterou by byl někdo ochoten zaplatit za soulož s touto robou jí nakonec přesvědčily.
Šlo to rychle. Za pět sekund bylo po všem. "Opravdu rychlý práchy!, pomyslila si. Jenže lebkoun, který zmizel jak pára nad hrncem nebyl jen tak obyčejný úchyl. Chudák Světlana to zjistila příliš pozdě. Nejenže otěhotněla, ale plod, který v sobě nosila byl dosti atypický. Ve třetím měsíci vypadal, jak v devátém a tak zašla Světlana ke gynekologovi, jenže v čekárně se to stalo. Za ukrutných bolestí jí prasklo břicho a vyvalil se černý tentononc, jako vystřižený z děl H.R. Gigera. Pak praskl i ten a čekárnu, plnou nastávajících maminek a jejich doprovodů zaplnil toxický, zelený plyn. Všichni se pokoušeli utéct, ale nebylo jim to nic platné. Jediný nádech způsobil okamžitou smrt. A koncentrace se stále zvyšovala. Nemocnice se proměnila v obří márnici. A naše Světlana se stala pacientem nula pandemie biblických proporcí, která měla změnit tvář naší planety k nepoznání. Šlo o první část "terraformace" pro onen mimozemský druh, který se s námi nechtěl dělit. A proč vám to vlastně vyprávím? Protože sám pocházím z oné cizí, vzdálené galaxie a tohle je zatím neuskutečněný plán , naší rasy. Proti nám byl Hitler úplnej břídil.
PŘICHÁZÍME V MÍRU!!!