Varování

Nina žije úplně normální život, ale je to jen pár dnů, co jí umřela její máma. Vždy ji Nina měla ráda a pomáhala jí. Jednou, když Nina usínala, cítila jako by ji někdo hladil po hlavě. Podívala se po pokoji, ale nikdo kromě jí a její rybky v pokoji nebyl. Další den šla do školy, chtěla to říct jejímu tátovi, ale myslela si, že by jí stejně nevěřil. Snědla snídani, Očistila si zuby, vzala si na sebe její nové džíny a šla do školy. Měla divný pocit, ale ve škole jí přešel.
Po škole jela zpátky domů autobusem s její kamarádkou od školky, Terezou. V autobusu viděla jednoho kluka z jejich třídy,(kterého tajně milovala, ale byli jen nejlepší kamarádi). Doma byla ještě sama, když najednou spadl obrázek jejich rodiny, ale nerozbil se. Nina se lekla, ale pak ho vrátila. Večer povečeřela chlebíčky, které udělala i svému tátovi, pak si čistila zuby, ale viděla že v hrníčku (kde měli zubní kartáčky a pastu) je i třetí kartáček - od její mámy. Nechala ho tam a zeptala se na to táty: ,,Nevím, ale asi sem ho tam omylem dal." Řekl unaveně její táta. Nina si šla psát domácí úkoly, když najednou spadl prosklený obrázek v rámečku jejich třídy, který byl na policí nad jejím psacím stolem v pokoji. Nina ho vzala a na zemi bylo pár střepů, protože obrázek praskl v části kde byl Jirka (ten kluk co ho "tajně" milovala). Dalšího dne ve škole to všechno řekla jejím třem kamarádkám (Olině, Petře a i Tereze). Olina měla babičku duchaře, takže hned začala navrhovat pět příkladů, ale jeden byl asi nejpravdivější: že její máma jí jako zesnulá chce před něčím varovat. ,,Počkej! Co když to znamená, že se něco stane Jirkovi!" Začala se bát Petra. ,,To by to vysvětlovalo!" vykřikla najednou Olina. ,, Já mám nápad, dneska se zeptej Jirky jestli u něj nemůžeš přespat a vem si mobil kdyby něco! Navíc ty dostáváš ty vzkazy od mamky tak bys ho ochránila!" Navrhla šťastně Tereza. ,,Ne... je to takový blbý.... a navíc myslíte že by souhlasil?" Vymlouvala se Nina ,,Prosím! Zkus to aspoň... pro něj!" Prosily její kamarádky. ,,Navíc dnes jeho rodiče mají výročí a jedou do restaurace a pak přespí u jeho táty takže bude sám doma!" Řekla Olina ,,Tak jo!" Svolila nakonec Nina. Pak se domluvila z Jirkou a ten souhlasil! Pak po škole zavolala tátovi v autobuse: ,,Dobře můžeš, ale ať jsi zítra ze školy zpátky a ještě ti tam přivezu pár věcí ahoj!" svolil nakonec její táta. Večer si vyprávěly příběhy...,ale ne ty strašidelné. Pak najednou uslyšeli bouchnutí v chodbě. Oba se tam šli podívat ,,Dobrý! To spadl jenom hasící přístroj..." Řekl Jirka. Nina ho vzala a postavila ho tam kde byl předtím. ,,hasící...oheň" Šeptala si pro sebe Nina. Jirka, aby tam nabyla úplná tma, nechal rozsvícenou lampičku, ale to Nina už měla zavřené oči, takže si nevšimla, že v té lampičce je svíčka a taky že je u okna, kde jsou záclony. Jirka už spal, zatím co Nina jen měla zavřené oči a přemýšlela. (Oba spali na zemi v obývacím pokoji u stolu) když najednou nespící Nina ucítila kouř okamžitě otevřela oči a vzbudila Jirku. Jirka vzal rychle z chodby hasící přístroj a začal s ním hasit. Oheň uhasil, ale oba dva byli unavení a udýchaní. Tentokrát šli oba spát. Ráno se o tom bavili. Nina mu to všechno řekla a dala mu pusu. Nikomu o tom večeru neřekli, ale věděli co se stalo.