Hitler v blázinci

Cvokař: „Tak co vám schází?“
Hitler: „Já jsem Hitler.“
C: „Cože?!!“
H: „Hitler.“
C: „Ale teď už toho mám vážně dost, blázni blázniví. Vy si myslíte, že když jsem psychiatr, že nejsem člověk? Už jsem tady měl Káju Marxe – to jsem ještě ustál. Ale tohle už je vážně moc! V téhle úrovni se s vámi odmítám bavit, milej pane. Buďto si vyberete jiné jméno, nebo vás jednoduše vyrazím. Kašlu na profesionalitu, mám jen jedny nervy!! Tak ještě jednou: jak se jmenujete? Ale teď se soustřeďte, dejte si záležet na odpověď!!!“
H: „Já koukám jako blázen, pane doktore. Co vám je po tom, jak se jmenuju? Kvůli vám se snad nechám přejmenovat? Mně je šumafuk, že vám to jméno nevoní!!!“
C: „Ne, pane, nevoní. Mě to jméno přímo SMRDÍ! Srovnávat se s grázlem, který způsobil tolik zla, tolik neštěstí! Jak na jiných národech, tak i na samotném Německu!“
H: „To, že jsem v blázinci, to jsem věděl. Ale že místo doktora bude sedět za stolem nějakej pošuk…“
C: „Tak jo. Kontrolní otázka: co je pěknýho na vyhlazovacích táborech? Perfektně organizované továrny na smrt! Skoro šest milionů mrtvých židů! Rusové, cikáni – všechna havěť musela jít árijské rase z cesty! Češi měli skončit v Patagonii. Viděl jsem, jak ta oblast vypadá – neobyvatelnej hnus, debilní Hitlere! Víte co? Služba vás odvede na samotku. Nemám na vás žaludek. Vás bude léčit někdo jiný – třeba doktor Rambousek. Ten vás srovná. Já na vás kašlu, jsem vůči vám příliš zaujatý…“
H: „To vidím. A nechápu, proč bych měl jít na samotku? Zavřete se tam sám, magore!!! Vždyť já s ADOLFEM Hitlerem nemám nic společného, ani vzdáleně! Hitler je normální rakouské jméno! Můžu já za něj? Přišel jsem se zeptat na sestru, která se u vás léčí…“
C: „Kristejéééžiši… Počkejte, něco přinesu…“
H: „Co to je?“
C: „Za šanonem jsem měl schovanou starou irskou whisky. Nikdy se nehodila líp, jako teď! Vám se tímto hluboce omlouvám… vemte si, ...a sobě naleju taky, na uklidněnou… šup tam.“

.