Bajka o slepicích a volech
Bajka o slepicích a volech
Dějiště – Místnost se třemi řadami po sedmi hřadech, vepředu je umístěn nejhlavnější hřad. Slípky tiše sedí a uhlazují si pírka, volové tupě zírají. Ve vzduchu je znát nervozita.
Slovo si bere předsedající slepice:
„Vaše kuřata jsou nezvladatelná! Vyrušují při vyučování, kvokají, smějí se mi za zády, urážejí mě a ponižují. K tomu všemu ještě znají svá práva! Hulí na záchodcích trávu a obcují s nezletilými. Hrůza!“
Místnost protne ostré souhlasné kvoknutí:
„Bať! Ta dnešní kuřata jsou tak zhýralá. To za našich mladých let nebylo!“ zakdákala slípka, sedící na třetím hřadě, mající první kuře za svobodna a za mlada-blba a dále rozvíjí myšlenku:
„Já důrazně apeluji na to, aby se v naší odchovně kuřat zlepšila sexuální výchova. To je samý internet, seznamka, dyť ta kuřata se tam nabízejí… Žákyně deváté třídy, patnáctiletá, měla poměr s žákem téže třídy, ještě měsíc čtrnáctiletým! Vždyť to by se mělo vyšetřovat jako znásilnění nezletilého!“ pokračovala rozhořčeně ta, které její nejstarší kuře natřískalo zobák a s prásknutím dveřmi odešlo bydlet ke starší slepici, matróně rodu.
„No bať, my jsme se v jejich věku učili a sex nás nezajímal!“ pravil vůl, který, když byl ještě mladým čtrnáctiletým býčkem, nosil do chlíva pornografické časopisy svého staršího domácího vola a prováděl názornou instruktáž pro ostatní býčky s mladou jalovičkou v tělocvičně na žíněnce.
Na dalších patnáct minut se pak místnost zaplnila hlasitým kvokáním a bučením slípek a volů. Tolik rozhořčených zvuků, tolik oprávněné zloby…Kam ten svět spěje?
Několik, ještě ne zcela přetransformovaných slípek to psychicky nezvládlo a tiše se vyplížilo z odchovny na panáka fernetu. Nedozvěděly se tedy, jak se to jejich zhýralé kuře vlastně učí. Neunesly všechno to kvokání a bučení, některé dokonce upozornily na neuspořádanou minulost nejvíce kdákajících slípek, na časté střídání kohoutů již v kuřecím věku a ostatní slepice a volové se s nimi teď nekamarádí. Nevadí. Je tady „výjimečně hořký, výjimečně dobrý,“ přítel pro všechny časy.
A poučení?
Než kvokat s davem a bučet s voly, raději si najít jiný chlív.
On totiž často starý vůl zároveň s kastrací zapomíná, že byl kdysi mladým býčkem a stará slípka s prvním vajíčkem zapomene na kuřecí zvědavost. Spolu s touhami se přímou úměrou likvidují i paměťové buňky. Možná proto, abychom přežili svůj zodpovědný, usedlý slepico-volovský život.
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Mocky pěkná bajka:-) A kolik v tom je pravdy, sice jsem zatím spíš to kuře, ale kdo ví, jaká budu za pár let:-D
Někdy je to fakt škoda, že dospělí nedokážou mít pochopení pro rozmary mladých. I když mi mladí občas umíme lízt na nervy:o) (Ale dospělí taky...)
07.05.2007 19:04:00 | Nikytu
Díky, zase jsem se pobavil.
Pokud dovolíš, vytiskl bych si to. Za nějaký čas mě to bude čekat taky, tak předpokládám že se nad tím při "výjimečně hořkém, výjimečně dobrém" pobaví i další spoluvolové.
02.05.2007 23:53:00 | Chocholoušek
Jane, však ne marně se říká o potrefené huse, co vždycky kejhá nejvíc...:o))
24.04.2007 13:21:00 | Aglája
Milá Aglájo, díky tvé povídce jsem si vzpoměl, jak nás vyšetřoval ředitel školy za to, že jsme kopli míč do zahrady jakémusi papalášovi. Po nějaké době ředitele sebrala policie, protože kšeftoval s tuzexovými bony.
Jinak byla jedna dobrá písnička na toto téma v podání Naďi Urbánkové.
24.04.2007 13:09:00 | Jan na Druhou
Doufám Maro, že si jako předsedající slepice nebyla tak neurotická :o)) A vnuk?...aspoň se dovíš, co je ve světě mladých nového. Myslím, že základ zůstává stejný, jen propriety se mění :o) Díky
24.04.2007 08:03:00 | Aglája
(:D))Děvčata, jste bezvadný! Já na třídní schůzky svých kuřátek nechodila, byly ve stejnou dobu, kdy jsem jako předsedající slepice byla nucena hřímat za katedrou a bylo to o to těžší, že kuřátka a býčci v mojí třídě měli už úřední "oprávnění", tak zvaný š-o.průkaz, a když si "čuchli k sexu", jak říkávala nejstarší slepice v hejnu, z hlav jim to vytlačilo i tu trochu znalostí, které se nám společně vynaloženou desetiletou námahou podařilo jim tam nacpat...můj vytoužený "zlatý důchod" má ovšem háček - 15letého vnuka,jemuž sloužím jako vrba...takový je život (:D)))
23.04.2007 20:21:00 | Mara*
Ano Jane, třídní schůzka. Jsou to větší nervy chodit do školy na třídní schůzky, než když jsem byla dítě já. :o)
23.04.2007 14:23:00 | Aglája
Má dítka se s gaunery kamarádí, ale nějak si udržují zdravý nadhled a jsou svoje. Zatím mi sdělují informace, které se normálně rodičům snadno neříkají a já to rozdýchávám, abych věděla i příště, co se děje :o))
23.04.2007 14:22:00 | Aglája
Jak jsem pochopil, jedná se schůzi rodičů ve škole, či se mýlím. Pěkné ale bohužel pravdivé.
23.04.2007 14:19:00 | Jan na Druhou
Aglájo, tuším, že se to Tvých holek asi netýká, to bys tak nesršela vtipem. :-))
23.04.2007 13:32:00 | Jarky
Nejhorší je, Jarko, že jsem si nic nevymyslela. Život píše sám. Díky :o)))
23.04.2007 13:24:00 | Aglája
Teda tys mi zvedla náladu, geniálně napsáno, se směju, máš nadhled a umíš vše podat s humorem sobě vlastním. Moc dík za chvilu blaha v duši
Tohle by mohli vyvěsit v každé sborovně.
23.04.2007 13:23:00 | Jarky