Tenkrát jsem stál ve frontě na lásku. Předbíhali mě, strkali lokty, padly i nadávky. Pošlapán a zneuctěn jsem opustil rozhádaný zástup lidí, stejně zoufalých jako já.
"Neumíš vystát ani pitomou frontu na lásku, blbe," nadávám si, sebelítost jela na plné obrátky. Došoural jsem se k plotu volejbalového hřiště. Všichni tam řvali jak paviáni, na můj vkus moc rušno.
Snažila ses v tom řevu soustředit na podání. Bylo na tobě vidět, že tě momentálně láska nezajímá. Příliš ses upnula na důležitý úder. Nadhodila míč, ...a koutkem oka mi věnovala mizivou pozornost.
Tvoje podání letělo daleko do autu. S výčitkou ses na mě podívala. Kvůli tobě jste prohráli, ale ve frontě na lásku na mě konečně přišla řada.