Skála....

Vždy se bála výšek!
A dnes??Stojí na skále,dívá se dolů a pláče...proč pláče?Ví,že nemá odvahu skoncovat se svým životem,a proto bude muset dál trpět...bude muset být na tom zkurveným světě..bude muset potkávat statisíce hnusných tváří,který se jí jen vysmívají...bude muset poslouchat ty stejná slova co slýchavá celý svůj život!Nenávidí život!Proklíná matku,že ji ho kdy dala..proklíná sebe,že je takovej sráč..nenávidí se..nenavidí svět,nenávidí vše kolem sebe!A jen stojí na skále a pláče...lidé většinou pláčou,když odcházejí ze světa,když vědí,že už tu nebudou.Se svými blízkými.Ale ona obdivuje ty,kteří si umí říct dost a zkoncovat se životem!Ona to nedokáže,je na to slabá!Proto se bude proklínat až do doby,kdy jí anděl smrti dovolí opustit tento svět...