Krajinomalba
Krajinomalba
Anotace: Je to nehorázně nudné, ale naštěstí krátké, takže ani nemusím prosit o trpělivost
Byl krásný slunečný den. Svítilo slunce. Na nebi ani mráček. A mimochodem svítilo slunce.
A pod těmi slunečními paprsky (teď je nasáta ta správná letní atmosféra a každý, kdo se dostal až sem, pociťuje, že by měl sundat ještě jednu vrstvu oblečení. Kromě těch nahých. Ti musí být ponechání svému osudu...Tak, vše odloženo, můžu pokračovat.). A pod těmi slunečními paprsky se něco stane, ale ještě nevím co, takže mi zase zabere chvilku to vymyslet. Tak něco běžného, třeba projede auto po silnici...ještě bych mohl říct, kde se to vlastně odehrává. Tak je to silnice v nějaké zvlněné krajině a díváme se na ni, jak se kroutí přibližně v úhlu 22 a půl stupně (podivná posedlost padesátkou) na horizont, který je tvořen vlnkou krajiny. Všude by mohla být pole, ale lepší bude, když silnice bude mít alej z polouschlých stromů a kolem bude porost nějakých vyšších travin, které se budou kroutit ve větru. Na horizontu by měla být vidět stoupající pára a asfalt by měl mírně téct či nabublávat. Po pravé straně svažuje krajina k nějaké vesnici, která je však daleko. A nalevo není nic vidět, neboť tam po mírném klesnutí krajina vytváří další vlnu, nicméně je vidět začínající pole.
A do všeho toho svítí slunce. A je vedro.
A konečně se může něco začít dít. Tak projelo auto. Za sebou zanechalo mírně zvednutý prach z okraje silnice. Jelo o tři kilometry za hodinu rychleji, než povoluje zákon. Byl to nějaký starší model (v autech se nevyznám). Také šlo pozorovat známý Dopplerův efekt z bodu, ve kterém se právě nacházíme.
Žádní ptáci momentálně nelétali, neboť bylo takové vedro, že vyhledávali úkryt, aby se schovali před všudypřítomnými paprsky. Neboť slunce dnes mimořádně svítí a také svítilo.
Ještě bych mohl říct, že svítilo slunce, ale to bych si už vysloužil pořádný výprask a tak se zničehonic objevil mrak na obloze a slunce zakryl. Ale než tomu tak nastalo, tak se k místu, kde právě stojíme, zlověstně blížil stín po zemi. Na chvíli nebylo takové vedro, ale mrak pokračoval dál. A tak slunce opět...no však víte. Čemu bych se mohl věnovat dál? Tak všude na okolních rostlinách poletuje hmyz, ozývá se tření nožiček o křídla sarančat a ve větru poletuje všelijaké chmýří. Ne, vzáší se pomalu, neboť vítr je jen jemný vánek, který osvěžuje během tohoto s.....ního dne.
A do toho je ve vzduchu cítit nehorázná nuda. A nejsem jediný, kdo ji cítí. A tak se přesuneme zase o kousek dále.
A pod těmi slunečními paprsky (teď je nasáta ta správná letní atmosféra a každý, kdo se dostal až sem, pociťuje, že by měl sundat ještě jednu vrstvu oblečení. Kromě těch nahých. Ti musí být ponechání svému osudu...Tak, vše odloženo, můžu pokračovat.). A pod těmi slunečními paprsky se něco stane, ale ještě nevím co, takže mi zase zabere chvilku to vymyslet. Tak něco běžného, třeba projede auto po silnici...ještě bych mohl říct, kde se to vlastně odehrává. Tak je to silnice v nějaké zvlněné krajině a díváme se na ni, jak se kroutí přibližně v úhlu 22 a půl stupně (podivná posedlost padesátkou) na horizont, který je tvořen vlnkou krajiny. Všude by mohla být pole, ale lepší bude, když silnice bude mít alej z polouschlých stromů a kolem bude porost nějakých vyšších travin, které se budou kroutit ve větru. Na horizontu by měla být vidět stoupající pára a asfalt by měl mírně téct či nabublávat. Po pravé straně svažuje krajina k nějaké vesnici, která je však daleko. A nalevo není nic vidět, neboť tam po mírném klesnutí krajina vytváří další vlnu, nicméně je vidět začínající pole.
A do všeho toho svítí slunce. A je vedro.
A konečně se může něco začít dít. Tak projelo auto. Za sebou zanechalo mírně zvednutý prach z okraje silnice. Jelo o tři kilometry za hodinu rychleji, než povoluje zákon. Byl to nějaký starší model (v autech se nevyznám). Také šlo pozorovat známý Dopplerův efekt z bodu, ve kterém se právě nacházíme.
Žádní ptáci momentálně nelétali, neboť bylo takové vedro, že vyhledávali úkryt, aby se schovali před všudypřítomnými paprsky. Neboť slunce dnes mimořádně svítí a také svítilo.
Ještě bych mohl říct, že svítilo slunce, ale to bych si už vysloužil pořádný výprask a tak se zničehonic objevil mrak na obloze a slunce zakryl. Ale než tomu tak nastalo, tak se k místu, kde právě stojíme, zlověstně blížil stín po zemi. Na chvíli nebylo takové vedro, ale mrak pokračoval dál. A tak slunce opět...no však víte. Čemu bych se mohl věnovat dál? Tak všude na okolních rostlinách poletuje hmyz, ozývá se tření nožiček o křídla sarančat a ve větru poletuje všelijaké chmýří. Ne, vzáší se pomalu, neboť vítr je jen jemný vánek, který osvěžuje během tohoto s.....ního dne.
A do toho je ve vzduchu cítit nehorázná nuda. A nejsem jediný, kdo ji cítí. A tak se přesuneme zase o kousek dále.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk