Podvod....

Sedí dívka na pařezu a v ruce drží žiletku, kterou si přejíždí přes zápěstí. Ublížil jí... Ublížil osobě, která ho milovala, byla pro ní vším, a ona ho načapá v posteli s jinou. Život pro ní už nemá cenu. Tohle místo je místo, kde si řekli, že spolu budou chodit a nikdy se neopustí. On to nedodržel. Sedí, slzy ji stékají po tvářích jako pramínky krve ze zápěstí. Proč to udělal? Vždyť mi říkal že mě miluje, proč? Zklamal vše, v co jsem věřila. Milovala jsem ho a pořád ho milovat budu, ale proč to udělal? Říkal, že kdyby mohl, udělal by cokoliv, aby mohl být jen se mnou. A kdyby mě ztratil, nepřežil by to.
Dochází jí síly a už jí vidí v dálce. Pojď, říká jí. Chtěla bych ho ještě jednou vidět, ty jeho krásné oči. Prosím, vydrž ještě! Ne, už není čas. Natahuje k ní ruku. Ještě chvilku, prosím! Stěží se rozhlédne, když v tom ho spatří. Přišel! Pojď už není čas! Říká jí a bere ji za ruku. On přišel! Rozběhne se k ní a její bezvládné tělo obejme. Miluji tě, šeptá ji mezi vzlyky do vlasů. Miluji tě, neměl jsem to dělat, neměl. Brečí. Uvědomuje si, že udělal chybu svého života, proto si také vezme život.
Druhý den, jej našli u sebe v pokoji na podlaze s pořezanýma žílami a vedle něj vzkaz: Miluji ji nade vše a ztratil jsem ji. Řekl jsem jí, že pokud jí ztratím, nepřežiju to, a to se taky stalo...