Ayumi; Part 1

Andělské vlasy. Jejich nádech do stříbrna. Zelené oči a jeden svůdný pohled. Točící se hlava a tvrdé, vášnivé polibky. Tělo zaklesnuté do toho druhého. Slastný, opojný pocit v podbřišku. Smetanová chuť jahod na jazyku. Šampaňské. Uspokojení ze spojení dvou srdcí, dvou zamilovaných pohledů a několik měkce vyslovovaných slovíček, sotva slyšitelných a rozeznatelných v divokém tanci. Pot na těle, rozmazávající se a vpíjící se do bílého prostěradla, potřísněného kapkou rudé krve. Dvě jména, vykřiknutá ve stejný okamžik se stejnou intenzitou do ticha noci. Jemné pohlazený rudých vlasů a dotek bělostných bříšek prstů po obličeji. Dva úsměvy, každý jiný, ale každý stejně vřelý. A také pár slůvek, těch, které zahřejí, když nemáte přikrývku a je vám v noci zima. V ten den, v tu noc, opadly hrozivé, šedé hradby bolavého srdce, aby mohlo být darováno chlapci se šibalským pohledem, který si je vzal a již nikdy je nepustil. Takový byl slib, a jako takový byl neporušitelný.

***

Seděl na zábradlí a houpal nohama. V jemně tvarované ručce držel sklenici se zbytkem šampusu, který ještě zbyl. Útlé tělo navlečené do tenkého, světle zelenkavého kimona, se ladně prohnulo v zádech, když ho ovanul studený větřík a odehnal tak horkost z jeho tváří. Rozpálenost jeho těla byla ta tam. Zbyla jen a pouze ta živočišná touha, kterou doteď cítil v konečcích prstů a přestože byl vyčerpaný, dovolila by mu ulehnout s červenovlasým mužem znovu a znovu, dokud by bylo tělo schopné reagovat. Pousmál se, když zaregistroval lačný pohled svého milence na svých zádech. Pomalu se otočil, tak, aby se mu stříbrné vlasy obtočily kolem zad a krku a působili o něco více svůdněji. Zelené oči přivřel a jazykem pohladil své bledé rtíky. Olízl se nad chutí šampaňského a jemně zaklonil hlavu. Šlapky mnohou položil na chladný, tmavý kámen zábradlí balkonu a rytmicky o sebe začal třít nohy. Jeho společníka to rozhodně nenechávalo chladným.

Seskočil dolů na zem a odložil prázdnou sklenku na stoleček, potáhnutý rudým ubrusem. Drobnými krůčky přešel k posteli, pomaloučku, rozhlížel se kolem a obdivoval krásu Turkova pokoje, kterému vévodila velká, měkká postel, tvarem připomínající psí pelíšek, která byla neuvěřitelné pohodlná. Posadil se na její okraj v dosahu zlobivých, zvědavých rukou červenovlasého muže, které donutily jeho rty sténat, když hladily jeho rozvášněné tělo lépe, než kdy kdokoli jiný.

"Reno," zašeptal stříbrovlasý něžně a přiblížil svou tvář k Turkově. Ten hbitě spojil jejich rty, jako by se bál, že přijde o jejich hloubku, když nevyužije možnosti. Stáhl stříbrovlasou panenku k sobě do pelíšku a položil se na ni, při čemž stále nepřerušoval polibek. Prstíky a dlaněmi putoval po bledém těle pod sebou a odhaloval tak její kůži. Sesouval kimono z jeho ramen dolů, než spadlo až ke klínu. hbitými prsty rozvázal pásek a odhodil ho někam, kde ho nebude velice dlouho nikdo hledat. Sám svlékat nepotřeboval.

Prsty se vrátil k milencově obličeji. Líbal jeho víčka, špičku nosu a ukazováčky ho hladil po linii čelisti. Lehce mu dýchl na ouško, než ho za ně políbil a lehce uchopil mezi rty lalůček, který poškádlil jazykem. Sjel níž na krásně tvarované hrdlo, pokryté kůží hebčí než samet. Skousl ji mezi zuby... tak aby neublížil, ale jasně dal najevo, kdo je tu pán. Stříbrnovlasý jemně a táhle vydechl a začal hladit ho hladit po odhalených zádech. zrzkova noha ho mezitím škádlila v rozkroku.

Polibky na rty se staly vášnivějšími, jako by se oba snažili narvat svůj jazyk tomu druhému do krku. Dýchali rychle a přerývavě, navzájem se dráždili všemi možnými způsoby, které znali. Renova pravá ruka sjela z úchvatné šíje dolů a laskala zrůžovělou bradavku ve stejném rytmu, který nasadilo jeho koleno v intimních partiích jeho přítele. Levou mu pročesával dlouhé vlasy. "Jsi nádherný," zašeptal mu do rtů a levou rukou ho nadzvedl a umístil výš tak, aby se mohl ten druhý pohodlně opřít zády o zvýšený,měkoučký okraj pelíšku. Polibky začal mapovat jeho hruď a bříško, rukama mu bloudil po těle. Nikdy dříve netušil, jak je mužské tělo - obzvláště podbřišek - citlivé na dotek, na pouhé pohlazení dechu. S ním poznával spousty nových věcí, zkoušel mnoho nového a cítil něco, co se stěží dalo nazvat pouhým přátelstvím.

"Neprotahuj to," procedil Yazoo mezi rty, pevně semknutými tak, aby z nich neunikla žádná známka rozkoše. Nemohl si dovolit žádný výkřik. Stěny byli neobyčejně tenké, jak mu Reno neopomněl sdělit. Jediná nevýhoda tohoto luxusu.

Reno se jen pousmál a vzal ho do úst. Yazoo si skousnul dolní ret, tak silné byli pocity v něm. Po bradě dolů mu stekl tenoulinký pramínek krve. To nejhezčí ale mělo teprve přijít. Reno si s ním důkladně hrál. Sál ho, lízal, dýchal na něj a vyloženě si užíval každou chviličku strávenou s hlavou v Yazoově klíně. Když si byl téměř jist, že jeho partner vyvrcholí, přestal, a natáhl se pro zpola vyprázdněnou tubičku, ledabyle pohozenou v peřinách. Nanesl si trochu chladivého gelu na prsty a jedním pronikl do úzkého, teplého vstupu svého milence. Svaly se kolem něj sevřely, jako by ho nechtěly pustit dál. Začal se pohybovat, nejdříve jedním prstem k němuž jen o malý zlomek vteřiny později přidal další prst a znovu ještě jeden. Ještě párkrát ho uvnitř poškádlil a nahradil prsty svým penisem. Zajel co nejhlouběji mohl a vysunul se. Potom tvrdě přirazil, přičemž pečlivě sledoval Yazoovu tvář, jestli v ní neuvidí náznak, jakýkoli náznak bolesti. Byla stažená rozkoší. Znovu přirazil a přitáhl si svého milence do náruče. Ten mu obtočil ruce kolem krku a začal pohybovat pánví. Líbal ho na krk, všude tam, kam dosáhl. Za malý okamžik jeho tělo naplnila lepkavá tekutina, podobná té, která potřísnila jejich břicha, když vyvrcholili.

Zrzek se z něj opatrně vysunul a nechal Yazoovo tělo klesnout na to své. Přikryl je pokrývkami a nechal svého milého spát. V duchu se těšil na raní sprchu, ale teď už vypl a nechal se svou myslí unést do říše snů.