NADEDNÍ

-že ve žvancích chleba nevidíš, to ještě neznamená že jsi středem světa mávnu rukou mávnu křídlem a po nás všech je veta stručný jasný výstižný stručný jasný výstižný ach točí se mi hlava stručný jasný výstižný a kolemjdoucí zastaví a řekne:

"Fuj!" řekl a odplivl si na zem k mým nohám. Padlo by jen pár nejasných slov ale takhle nepadlo nic a nejméně kosa na kámen, na žulový a kosa pěkně tupá, protože ji pan M. zapomněl pořádně nabrousit a proto je to vše tak jak to je. Stáhnu si čepici do čela a jdu dál. Fuj. Fuj. Ohrané. Ale já vím, že se upamatuje - jednou - že, až zase bude plivat na pestrá luka špinavou slinou, vzpomene si, vzpomene, jak žalostně urval z těch kytek poslední náznak barvy. A přece bylo pozdě. Nemám dnes příliš žalostný den

po všech zimách opět přijde jaro
znovu a znovu
nové jaro
nový očistec

okolikadokolikamatroskuklidumalichernakolikaskolilajehoutrobyodplivlarekl:Fuj

jaké to bylo, když jsi viděl za horami hořet oheň zlosti chci vědět povídej to prosím těžko říct jestli jsme si rovni já ovšem netuším kam se ubíral ten zlý den vítr který zmařil zmařil vše

ústavkřečizubymitřeštíkrevdoléhánaspánkysluchměopouští
klíčeodzmatkuležízamčenévnebi