20.1.

Žije v takový rozbolavělý, opuchlý bublině, která obkružuje jako nehezkej skafandr jeho tělo. Cestou domů prochází kolem dřevotřískový zdi. Za zdí se dějí hotový zvěrstva, neomylný pařáty bagrů odkusujou další a další kousky země, jakoby jí už tak nebylo málo a lidí moc. Krom bagrů jsou na tý neskutečný ploše staveniště ještě malý buňky pro dělníky a vysokánský žlutavý jeřáby, který se tyčej proti zašedlýmu nebi a převyšujou zeď. Tam za zdí je jinej svět, vlastní, svébytnej organismus, buňka, která pučí a rozpíná se na úkor dobrotivý hlíny protkaný žilama trubek a kabelů. Cestou domů - vždycky když prochází kolem dřevotřískový zdi - přemejšlí o tom světě a bojí se, aby do něj nemusel jednou patřit. Představuje si, jak ho, malou nepatrnou postavu požehnanou darem v podobě páru plic a jedné duše, symbolizující princip života, zahlédne ocelové oko jeřábu a neúprosně jej vyzobne z tváře ulice. A do toho klap klap, jeho šest kamarádů se promítá vedle něj, objevují se a mizí jak míjí lampy, jak se zakrojuje do tmy v tísnivý touze uniknout obřímu zobanu tyčícímu se jako žehnající ruka nad celou čtvrtí: "Buď požehnáno město mé, buď požehnáno nebývalou úrodou domů, ohyzdných jako tvář mrzákova."

--------------------------------------------------------

Pitomosti.

"Pomíjivost, samá pomíjivost, (...), pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí."

Seznam pro dnešní den:

Přečíst verše Jakuba Demla
Podívat se skrz cikádí křídlo
Koupit příteli trenky (?)
Udělat něco velkýhocož se rovná
upíct dort
Seznámit se s Prorokama
Namazat jizvy měsíčkovou mastí
Pověsit prádlo
Večer jít spát
Naměřit si vysokou hladinu stresu
a být z toho ve stresu
Přemýšlet jak já a někdo jiný
vykládá jisté signály
Sepsat si seznam na zejtra
Vtělit svoje dojmy do třetí osoby

--------------------------------------------------------

Nekecej.