Peklo

PEKLO


Víte jak vypadá peklo?
Já jo.
A není to žádný oheň a síra. Alespoň ne pro mě.
Je to pohled na vlastní umírající naděje.
Je to pohled na kluka - kluka, dík němuž jste dokázali pochopit, proč tamten chudák vybudoval Tádž Mahal, proč si Julie vrazila dýku do srdce či proč se král dokázal vzdát svého titulu kvůli jediné - který umírá.
A spolu s ním i naděje.
Je to pohled na rudou krev, vytékající z jeho ran. Na slepé oči. Nepatrně se pohybující hruď, když víte, že jeho srdce už pomalu, ale jistě dodělává. Na zakrvácenou dýku... ve vaší ruce.
A je to bolestivé pomyšlení na to, že jste ty naděje zabili vlastní rukou.
Tak tohle je peklo.

Chladné modré oči mě nehybně sledovali. Pod jejich pronikavým pohledem jsem se celá rozetřásla. Zimnice se střídala s návaly horka. Chtěla jsem radši zemřít, než snášet ten pohled ještě o vteřinku déle.
„Tak. Jak se ti líbil pobyt ve zdejším... zřízení?“ dolehl ke mně stejně ledový posměšný hlas, stejný svým vzezřením jako ty oči.
Ani jsem nezvedla oči od kostkované podlahy.
„Už jsi dospěla ke správnému rozhodnutí?“ Nenechal se odbýt.
Měla jsem co dělat, aby mi do očí nevhrly slzy. Nohy mě sotva unesly, kolena se povážlivě chvěla. Mé zničené tělo odporovalo tomu, aby ještě chvíli dokázalo fungovat, byť jen na setinu procent. Skousla jsem si spodní ret.
Přikývla jsem.
„Hodná, Sai, hodná. Nyní je to zcela v tvé režii.“ a poslal k mým nohám, těsně předtím, než jsem se bezduše zhroutila na zem, stříbrnou dýku.

A nyní jsem tu stříbrnou dýku svírala v ruce tak pevně, až mi zbělaly klouby. A nechávala z ní stékat rudé krůpěje na zem, která je lačně vsakovala. Snad jako by dokonce toužila po další a další krvi.
Srdce se mi nad tím pohledem svíralo. Pohledem na to, jak umírá má naděje jménem Leo.
Zradila jsem ho, ale...
Přes mou tvář si draly cestu k bradě slané slzy.
... nechci říkat, že jsem neměla na vybranou. Měla. Přežije buď On, nebo já. A já si vybrala sebe.

Moc pozdě mi došlo, k čemu jsem se jen kvůli troše bolesti nechala přemluvit. Moc moc pozdě...
A tak jsem udělala, co po mě chtěl.
Zabila jsem.
Jeho úhlavního nepřítele, a mého milovaného v jedné osobě.

Tak tohle bylo peklo.
Ale co je tedy nebe?
Nevím. Ovšem jedno vím jistě. Já už žádný nebe nepoznám.