Smrt kvůli zeleným očí

Ty oči..Už zase vidím ty oči..Proč je pořád vidím??Jsou mi tak povědomé,ale za nic na světě si nemohu vzpomenout kde jsem je viděla.Hlavou mi proplouvají obrázky lidí,ale ani jeden nemá zelené oči.Vzpomínám si.Jsou to oči chlapce.Jakého?Vzápetí mi proběhne hlavou vzpomínka.Chlapec a dívka stáli po tmě uprostřet tmavé opuštěné ulice.Chlapec dívku políbil a ta ho objala kolem krku a zahleděla se mu do jeho krásných zelených očí.Ty oči.To jsou ty o kterých sním,které vidím a kterých nemohu spát.Jsou to oči mé lásky.Mého jediného.Jak to,že ty oči vidím před sebou až teď?Jsme spolu přesně 1O měsíců,3dny,6hodin a několik minut...

...Prázdniny.Pokoj od úkolů.Srdce mi krvácí kvůli jednomu člověkovi.Jemu.Bylo mi zle z pocitu,že 1.9. už žádného kluka mít nebudu.Jeho srdce byje pro jinou osobu než jsem já.Luciu.Nechápu jedinou věc.Těch věcí je asi víc,ale tato je asi závažná.Pro mě.Kdyby ten vztah se mnou netajil.A chtěl chodit s jinou.Proč to přede mnou aspoň netají???!!!

14.7.Se máme setkat.Bojím se.Má láska pomalu,ale jistě umírá.Ne jen jeho!Má je stále silná.Jsem mu schopná odpustit vše,ale já nevím..Co teď?

Chybí mi.Miluji ho stále.On?Bojím se.Mám strách.Pomalu se blížím ke konci.Ke konci svého života.Strach...Toto slovo mě děsí.Mám ho.Pořád.Vě škole.Doma.S ním.Nebo pokaždé když zazvoní telefon.Bude to on?Rozejde se teď se mnou?Vyzná mi láska.Mám strach,ale rozhodně není malý...

Pokaždé mi řekne:Už nebreč.Polovinu lidstva tvoří muži.Ale já chci jeho.Jen jeho.Proč neexistuje něco jako celoživotní láska.Bůh chce něco.Ďábel též.A vždy dostanou to co chtějí.Proč já ne?Konec je bližší než se zdá...

Na mé ruce se rísuje další zářez.Další bolest.Očistná bolest.MYšlenky jsou tatam.Krása.Ne!!!Už padám dolů...Dolů k zemi.Ale nic mě nechce vytáhnout zpět nahoru.On.Není tu pro mě.Jen pro její maličkost.Ale že já ho potřebuju je všem ukradené.Všichni mu říkají jak jim to spolu s Luciou sluší.Proč?!Proč mi to dělají?!Je to snad schválnost?!

Už mám všecho dost.Chci zemřít.Nechci žít.Bez něj.Kde jsou sedativa a prášky na věčné spaní?Nechci už nic.Jen jeho.Potřebuju ho.Potřebuju lásku.Ale to on není schopný povhopit.Proč taky?On má všechbno,ale já nic.

Polikám v pořadí asi 20 prášek.Smrt nepřichází.Proč to dělám?Chci pryč.Přemýšlím jestli je to vůbec správné.Není,ale já už nemůžu.Nemůžu žít.Nechci nic.V té chvíli popadám žiletku.Nejsem při smyslech.5ežu se hlou a hloub.Smrt nepřichází.Tak jak?Nškdo přichází do domu.Je to on.Proč jsem mu dávala ty klíče.Rozbíhá se ke mně.Ale už je pozdě.Umírím v jeho náruči.Sbohem krutý světe....