Jednička

~ Habibu, černoch, 35 let, černá pilotka, svetr s bílým pruhem, džíny, hnědé polobotky

Opírá se o žlutou horizontální tyč. Má extrémně bílá bělma. Pořád na tebe zírá. Stojíš s obřím batohem na zádech v jedoucím autobuse. V jedničce. Řidič asi něco pil nebo ukradl, protože řídí jako magor.
Vidíš svoje nehty a prsty objímající tyč. Jedeš pohledem nahoru a vidíš cizí nehty a prsty. Patří k něčí ruce, k nečímu tělu. Patří někomu.

~ Monika, 22 let, zelená bunda, hnědý šátek, džíny, tenisky, studentka biologie

Slečna se dívá z okna ven. Autobus staví. Nikdo nevystupuje. Slečna otočí hlavu ke dveřím k hlučné rodince deroucí se dovnitř. Nic neslyšíš, ale když si sundáš z ucha sluchátko, osypeš se z přívalu nadávek na všechny - na řidiče, na tebe, na slečnu, na černocha, na ředitelství MHD. Příval vulgarismů neustává, tak vrátíš sluchátko a pomyslíš si - "Chudáci děti i manžel, taková histerka."

~ Anna, 30 let, bunda nezjistitelné barvy, džíny, mejšláky, na mateřské dovolené

~ Martin, 33 let, kdysi černá bunda, džíny, mejšláky, dělník

~ Anna, 12 let, šedá vesta, modrý svetr, kostkovaná sukně, silonky, mejšláky, žákyně 6. třídy

~ Adam, 3 roky, modrá kombinéza, sněhule, budoucí astronaut nebo veterinář

Přemýšlíš, proč histerka oblékla svoje dítě, jako kdyby chtěla, aby si šlo stavět sněhuláka. Nenadále přešlápne a přehodí si děcko ke druhému boku. Dcera přešlápne taky a ty najednou vidíš ten synchron.
Vzadu v autobuse začne smrkat starší muž, a když přeostříš blíž před sebe, slečna s prsty okolo tyče smrká taky. Černoch poklepává nohou a ve stejném rytmu klepe dítě u histerčina boku. Histerčin manžel nedělá nic, stejně jako ty...