Tři druhy slovesných časů

1. Kontradikce

V určitém čase jsem se nevěnoval ničemu než svým láskám nebo povinnostem. Láskám před několika měsíci, cítil jsem je a trpěl pro ně, neboť jsem jich nebyl hoden. Byly to nešťastné lásky. Povinnosti byly proti láskám a v nedávném čase převážily; než teď mě cosi zdrtilo a já jsem ochořel, proto chci přestat s mlčením a zeptat se někoho, má-li mě rád. Chci se vyléčit.
Ó lidé, máte mě rádi? ptám se tedy. Jestli ano, naslouchejte mi, budu mluvit o tom, co jsem v tom dlouhém čase mlčení cítil, a také, v co doufám, co si přeji, co chci vykonat.
I když jsem si nepřestal myslet, že láska je největší tajemství, přestal jsem až na výjimky strkat nos do vztahů druhých a stanovovat, co má vliv na jejich podobu, a odhadovat jejich historii. Myslím si nicméně, že vztah je výsledkem nutnosti a na volbě závisí pramálo. Doufám, že budu někdy šťasten, až budu přijat na filozofickou fakultu do oboru řečtiny a až najdu manželku, abych s její pomocí mohl pečovat o své blízké, což bude mou povinností a nebude lehké. Nemám ale nikoho, kdo by se mou manželkou mohl stát, a ani se nesnažím ho najít.
Znám totiž účel, ale ne prostředky. Liším se od jiných, pro které je láska samoúčelná a je prostředkem i účelem. Ti to mají jednoduché, neboť jsou spojení ideou této samoúčelnosti, jež je široce dostupná.
Chci specifický vztah, chci, aby byl, tedy musí být, doufám, že bude, takový, jaký předem chci. Opakem toho je myšlenka, že první jsou lidé, mezi nimiž vznikne vztah. Nemám ale nikoho, kdo by „rozuměl“ mému chtění. Hledám osobu, mé ideji práva aby byla. I když připustím, že takoví lidé existují, a ukážu lidi, kteří této ideji jsou právi, nejsem o nic dále. Chybí zájem jakékoli z těchto bytostí o to, mi sloužit, z druhé strany cítím, že tito lidé být tím, co chci, nemohou.
Nejsou žádní lidé s mou ideou lásky a proto budu sám a v žádném vztahu. Jsem ale vděčný za lásku, dík které existuji, tu jinou ideu, na kterou se marně snažím přijít.

Které tvrzení je NEJVÍCE v souladu s textem? Neoznačujte tvrzení, která jsou s textem nejméně v souladu.

1. Budu štasten, když mě přijmou na filozofickou fakultu a budu mít dobrou manželku.
2. Nebudu nikdy milován, protože se vyjadřuji příliš nesrozumitelně.
3. Milování je sdílením idey.
4. Existují lidé, kteří mi rozumí, ale přesto mně nechtějí být mou dobrou manželkou.