Já, temnota část 1

Ertizo klepající se strachy a nevěřícně se díval na hrůzu pod sebou. Ztratil veškerou naději, vůli i odhodlání pokračovat v boji. Stál na verandě nejvyšší věže hlavního města Impéria. Obloha zahalená třetím dnem do temných mraků dodávala apokalypse nepředstavitelných rozměrů pro přeživšý hrůzný zážitek na celý život. Draci chrlící oheň ničili poslední odpor císařských vojáků a jejich spojenců. Dragothští válečníci masakrovali v rozbouraných ulicí obyvatelstvo a zapalovali všechny domy.
Ertizo upustil meč a kleknul na kolena, začal se modlit ke Stvořitelovi světa Aris.
Naděje pro lidstvo teď spočívalo na Patriciu von Broockhorstovi. Ertizo přerušil své modlitby a ohlédnul za sebe.
Broockhorst vydával pod svou kápí nelidské zvuky, ležící na zemi, snažící dýchat co nejvíce.
Ertizo vstal a přistoupil k němu. Broockhorst. Poslední naděje, která může vše zachránit. Muž, který vězní ve svém těle démona, který se snaží dostat ven a dokonat dílo zkázy. Broockhorstovi sklouzla kápě, když začal sebou divoce zmítat. Jeho pleť byla bělejší než čistý sníh, zuby změněné v tesáky a jeho světle rudé oči hleděli na Ertiza, který ustoupil pěti kroky zpět. Naděje umírala, Broockhorst podléhal rychleji než kdy dříve. Vstupní dveře se rozrazili a do místnosti vběhla Samitha s Edricem von Broockhorstem a Aerthilem. Samitha utíkala co nejrychleji k Patriciovi, v rukou držela svítící růžový kámen, který pomalu vyhasínal. Edrico a Aerthil se snažili zavřít dveře, ale byli pomalí. Do místnosti vtrhl dragothský válečník.
Černá zbroj opatřena železnými bodlicemi a v rukou držící obouruční sekyru se začal ohánět po svých nepřátelích.
,,Pohni sebou!´´ vykřikl Ertizo, který váhal jestli má jít pomoci Arthilovi a nebo zůstat u Patricia.
Patricio se náhle zvednul a postavil se čelem k Samithě. Ta se zarazila na místě a vyděšenýma očima se dívala
na kreatůru, stojící před ní. ,,Sakra! Co se děje?´´ nechápal Ertizo, čímž si vyžádal pozornost Patricia, tedy tím čím dříve bylo. Démon se ohnal po Ertizovi, který po úderu do břicha se zklátil k zemi, držící si rukama ránu,kterou mu
způsobily drápy. Samitha se vzpamatovala ze šoku a rozhběhla se křikem na démona. Kámen po něm hodila
a tasila meč. Démon se stačil otočit a chytil ji těsně u sebe za krk. Ertizo se snažil vstat, ale bolest ho přikovala k zemi. Rukou se chopil svého meče a před očima se mu začínají mihat vzpomínky za posledního půl roku, co potkal Patricia a další lidi, kterým mohl s klidným srdcem říkat přátelé, kteří buď zemřeli na hradbách či zemřou teď a tady.
Ertizo začal upadat do bezvědomí a promítal si, kde se mohla stát chyba,  proč nic nepomohlo na záchranu světa Aris
a na záchraně života Patricia selhala. Jeho život zhasíná a pomalu končí....

O pět měsíců dříve

,,Naší nadějí je obětování! Nadějí pro vše živé!´´ hlásal Gull už skoro druhou hodinu.
Ertiza už pomalu bolela z toho hlava, když tohle slyšel při zasedání ve vesnické krčmě.
Ten se unaveně podíval z okna. Temná mračna obklopovala jeho vesnici pátý den.
,,Tohle není náhoda! Musíme toho přivandrovalce vyhnat! Jestli to půjde po dobrém nebo po zlém!´´ vykřikl Gull, když se strhla debata mezi ostatními účastníky zasedání.
,,Ten Broockhorst je samotná temnota! Jen se podívejte ven! Veškerá naše úroda po jeho příchodu zplesnivěla, shnila
a uvadla!´´ hlásal další z mužů.
,,Nepropadejte panice! Půjdu si s ním promluvit.´´ navrhl vůdce vesnice, vstal ze své židle a zamířil k odchodu.
Ertizo mezitím usrkl piva ze svého korbelu. Být synem kováře se nevyplácí, zvlášť když je letos tolik práce s podkovy pro císařské koně. Natož zasedat místo otce, který odjel za svým přítelem. Ani si nevšiml, že Merwell, vůdce dědiny odešel z hospody. Gull netrpělivě vyhlížel z okna.
Nervozita ve vesnici byla znát na každém. Až na Ertiza, který nechápal proč Patricia obviňují z toho všeho.
Bavil se s cizincem před nedávnem a že by se choval podivně či nepřátelsky mu nepřišlo. Podle Ertiza se objevil ve špatný čas na špatném místě a veškeré obvinění se snaží hodit na něj.
Ertizo si objednal další pivo a poslouchal historky od ostatních.
,,Dlouho se nevrací!´´ řekl náhle Gull, který byl doteď potichu. Ertizo pohlédnul na starého muže ,,Pane, je teprve pryč
ani ne půl hodiny. Určitě se mu snaží vysvětlit situaci.´´ odvětil Gullovi.
Gull se podíval na mládence se svýma hnědýma očima ,,Chlapče! Za půl hodiny se může stát hodně věcí!´´
,,Co tím myslíš?´´ zeptal se hospodský, stojící za Ertizovými zády.
Gull nic neřekl a vyběhl z krčmy. Ertizo si oddychnul a vyběhl za ním.
V patách mu byli další tři muži, toužící vědět, co se děje.
Mířili ke stodole, kde měl ten Patricio nocleh. Dohnali Gulla a šli zároveň
s ním. Dva muži drželi v rukou sekery a Gull svou dýku. Stodola se nacházela necelých dvě stě metrů, na menším kopci za vesnicí. Poslední kapky z končícího deště navlhl jejich sedláckou tuniku.
Oblohou se prohnal klikatý blesk, následně zahřmělo. ,,Sakra! Snad se ta bouře nevrátí!´´ pronesl jeden z mužů, když byly pomalu u stodoly. Všichni s klidem vešli dovnitř, Ertizo jako poslední. Náhle narazil do zad Gulla, který se zastavil na místě. Ertizo nechápal a prodral se dopředu. Následně taky ztuhnul a vyděšeným pohledem sledoval noční můru.
Na zakrvácené slámě leželo tělo Merwella a nad ním shrbený cizinec, který jim byl otočen zády.
,,Cos to udělal?!´´ vykřikl Gull
a pevně rukou ztisknul dýku. Muž se otočil ke skupině čelem, Ertizovi pomalu spadla čelist. Pod kápi zářili rudé oči, jeho torzo bylo od krve, stejně tak i ruce a ústa, které si začal otírat.
,,Nestvůra!´´ vykřikl Gull a rozběhnul se na něj. Snažil se ho dýkou bodnout do ramene, jenže ta věc udělala krok vzad
a chytil starce za ruce, následným kopnutím do břicha jej poslal k zemi. Pak mu vší silou šlápnul na krk.
Ertizo uslyšel křupnutí a začal se klepat strachy. Stál tam a začal si říkat, jestli se mu to nezdá.
Jeden muž z doprovodu se rozhodl pro útěk a další dva s řevem zaútočili na monstrum.
To tasilo meč a jednou ranou useknul útočníkovi ruku, ve které držel sekeru a ranou pěstí do hlavy poslal k zemi.
Druhý se zalekl a stál na místě, neví co má udělat a tím zaváhal. Čepel meče netvora si našlo jeho srdce.
Ertizo stále stál na místě, vše se událo během pár vteřin. Netvor mezitím pomalým krokem mířil k němu.
Teprve teď se Ertizo probral a začal ustupovat. Věc před ním se náhle zastavila a pozorně si Ertiza prohlížel.
Tlumené vrčení pod kápi ubírala odvahu utíkat. Náhle netvor zařval tak hlasitě, že Ertizo se nakonec odhodlal k útěku.
Ale uklouznul a spadnul na zem, než se stačil postavit na nohy, ucítil tvrdou ránu do zátylku a upadnul do bezvědomí.

Ertizo pomalu otevíral oči. Nechápal co dělá na zemi pod korunami stromů, ze kterých padali barevné lístky. Kousek od sebe slyšel typický zvuk vodopádu.
Rozklepal se zimou a snažil si vzpomenout, co se vlastně stalo. Má dojem, jako by byl po hodně těžké kocovině.
Snažil se vstat, ale bolest za krkem mu to nedovolila. Domníval se, že jej bolelo ze špatného ležení.
Chvilku ležel a díval se na nebe, které bylo bez jediného mráčku. Nakonec sesbíral své síly a přes silnou bolest se posadil
a porozhlédnul se. ,,Tady to neznám.´´ řekl si sám pro sebe, když se rozhlížel po hlubokém lese. Podíval se na vrcholek
vodopádu a pak na jezírko pod ním. Uprostřed jezírka stála po pas ve vodě postava.
Ertizo se snažil zaostřit, když zjistil, že se k němu neznámý muž přibližuje. Pak jej rozpoznal a rázem zhutnul.
Patricio von Broockhorst v rukou svíral vypranou tmavě hnědou košili. Jeho vypracované tělo, plné jizev z bojů
dodával odpudivý pohled na toho člověka. Na Ertiza se ledově usmál ,,Pěkný ráno přeji!´´ pronesl
a sednul si naproti Ertizovi. Ten nechápal nic, byl ze všeho zmatený. Chvíli si dívali navzájem do očí. Zatímco Ertizovi modré oči byli hřejivé a plné života, tak Patriciovi zelené byli vyhaslé bez jediné známky radosti ze života.
,,Kde to jsem?´´ zeptal se opatrně Ertizo. Broockhorst se usmál a podíval se na zem ,,Přece tady! V lese a mezi živými!´´
,,A sakra!´´ řekl si sám pro sebe Ertizo. S tím netvorem se mu to nezdálo. Ten Broockhorst je ten netvor!
Nevěděl co říct a Patricio to vytušil. Vstal a poodešel stranou.
,,Vím co se ti honí hlavou, ale nevím jak ti vše vysvětlit.´´ řekl po chvilce.
,,Můžete začít tím, co vlastně jste zač, proč jste zabil Merwella a ostatní a mě nechal naživu!´´ zeptal se odhodlaně Ertizo. Patricio se začal usmívat ,,Líbíš se mi mladíku!´´
,,O moc mladší nejsem. Řekl bych tak jen o osm let.´´ odvětil Ertizo bez špetku strachu či respektu.
,,Takže ti je osmnáct?´´ zasmál se Patricio, čímž Ertizo trochu znervózněl a přikývnul na souhlas.
Patrico opět k němu přistoupil
a kleknul si před něj ,,Víš chlapče proč žiješ? Sám nevím! Něco v tobě je! Něco, co mě může zachránit. Možná jsi klíč
k tomu všemu.´´Ertizo začínal být zmatenější a nervóznější ,,Cože? Nechápu!´´ vymáčknul ze sebe.
,,Pochopíš časem.´´ odpověděl vážnějším tónem Patricio.
,,Budeš teď mým společníkem na cestách a během cesty vše pochopíš!´´ řekl upřeným pohledem Patricio Ertizovi
a zamířil pro své věci, které měl dané pod stromem.
Ertizo nevěděl co říct, nebo co dělat. ,,Co se k sakru děje?!´´ vykřikl zlostně Ertizo.
Patricio mezitím si připnul opasek s mečem a přehodil si plášť přes rameno.
,,Bude lepší, když prozatím nic nevíš. Dozvíš se až v Ithiriallu.´´ odvětil klidně Broockhorst a ještě dodal ,,Nesnaž se
utíkat! Stejně bych tě dohnal a následky by určitě byli.´´

Ertizo mlčky následoval Patricia druhý den. Cesta je vedla převážně skrz les, který mu připadal nekonečný.
Chtěl si toho člověk nebo netvora získat důvěru a pak se pokusit o útěk. Po celou dobu nikdo z nich nepromluvil
a Ertizo po tom nijak netoužil. Bavit se s vrahem! Nebo nestvůrou? Co ten Broockhorst vlastně je? Proč o mě říká, že jsem
klíč k jeho záchraně? Jak ho můžu zachránit? To jsou otázky, které se Ertizovi honí hlavou pořád dokola po celou cestu.
Patricio, který šel před ním si prohvizdával melodii pořád dokola. Ertizo začínal být netrpělivý a uvažuje už dnes nad útěkem.
Nastal večer. Ertizo sebral spadené chrastí z okolí a rozdělal oheň. Patricio zmizel v temném lese. Ertizovi se teď naskytla příležitost, ale rozhodnul si počkat, jak bude Patricio spát. Ten po deseti minutách přišel, nesoucí na zádech mrtvého kance. Ertizo na něj hleděl udiveně a nic neříkal.
Broockhorst začal kance porcovat ,,Co si dáš? Nohu nebo žebra?´´ zeptal se Ertiza.
,,Nemám hlad.´´ odvětil zhnuseně Ertizo a zahleděl se do tančících plamínků ohně.
Patricio se usmál ,,No.... když myslíš! Pro mě to nebude problém sníst vše!´´
Ertizo nic neříkal a po dvou hodinách se divil, kam ten celý kanec zmizel.
Patricio si olizoval prsty ,,Byl dobrej! Škoda, že sis nedal! Divočina je lepší, než chovný dobytek na vesnicích!´´
,,Nebo přímo vesničani, že?´´ dodal Ertizo a pak si uvědomil, že to řekl nahlas.
Broockhorst se na něj vyčítavě díval ,,Chlapče! Nic nevíš!´´
,,Vím, že jsi je zabil.´´ odvětil Ertizo. Patricio mlčel a chvíli vypadalo, že ho Ertizo urazil.
Nakonec Broockhorst si lehnul a otočil se Ertizovi zády ,,Dobrou noc!´´ řekl
a snažil se usnout. Ertizo chvíli seděl a pozoroval ho. Potom zalehnul na opačné straně od Patricia a zavřel oči.

Probudil se ve chvíli, kdy dohořívalo ohniště. Zkontroloval, jestli Patricio spí. Podle chrápání Ertizo usoudil, že ano.
Potichu pobral své věci a zamířil směrem odkud přišli. Začínalo pomalu svítat, kdy Ertizovi došlo, že v tomto lesu se dá těžko orientovat. Vše tu vypadá stejně. Začínal bloudit třetí hodinu a začínal mít obavy, aby se zase neobjevil u Broockhorsta. Zastavil se, když spatřil postavu u skupiny keřů. Spadnul mu kámen ze srdce, když uviděl někoho jiného, než je Broockhorst.
,,Dobrý den!´´ pozdravil hlasitě Ertizo a rozběhnul se k muži, který se neotočil k němu.
,,Můžete mi poradit?´´ zeptal se, když byl pomalu u něj.
,,Můžeš!´´ pravil muž a rabou pěstí ho poslal k zemi ,,Zeptej se třeba, jestli tohle není přepadení!´´
Ertizo se snažil postavit na nohy co nejdříve, ale bandita ho skopnul hned na zem. Mezitím se objevili další dva.
,,Snad máš něco ceného!´´ řekl jeden
z nich ,,Jinak tě podříznu jak tu svini!´´ Ertizo dostal další kopanec, tentokrát do hlavy. Jeden z banditů mu kleknul na záda a začal ho prohledávat.
,,Sakra! Nic nemá! Ani měďák!´´ řekl po chvilce a dupnul Ertizovi na ruku. Ten zakřičel bolestí.
,,Tak ho zabijem!´´ pravil další
a napnul svůj luk ,,rád bych si chtěl střelit na utíkající terč!´´ dodal se smíchem, které připomínalo smích hyeny.
Stejně tak i jeho komplicové.
Ertizo nevěděl, jestli se má smát štěstím nebo modlit se, když spatřil Patricia, který mířil k nim s rukama na úrovni hlavy. ,,Hele ho!´´ všimnul si jej jeden z banditů.
,,Zdravím! Vidím, že jste odchytli mého sluhy! Děkuji! Odměním se vám!´´ řekl Broockhorst a klidným krokem se k nim
přibližoval. Šéf tlupy se ušklíbnul ,,Nepotřebujem odměnu! My si vezmem, co chceme!´´ odvětil rázně
a pokývnul lučištníkovi, který vystřelil šíp. Šíp zasáhnul Patricia von Broockhorsta přímo do hrudi a svalil se na zem, bez známek života. Tomu Ertizo nemohl uvěřit. Bandité se začali smát. Lučištník šel mezitím k tělu Broockhorsta.
,,Dobrá trefa!´´ pochválil ho šéf a otočil se k Ertizovi ,,Že bychom si z tebe udělali na chvilku děvku?´´
Vrhnul se pak na ležícího Ertiza a začínal za jeho velikého řevu  z něj trhat tuniku.
Za jejich zády se spustil řev, který po pár vteřinách utichl.
Bandité se ohlédli, stejně tak i Ertizo.
Nad mrtvým lučištníkem, kterému chyběla hlava se vzpřímeným postojem stál Patricio.
Bandité i Ertizo zkameněli, když uviděli rudé oči. Broockhorst klidným krokem šel k nim.
Klečící bandita na Ertizových zad se postavil ,,Co jsu kurva zač?!´´ vykřikl a hodil po něm vrhací dýku, která se
Broockhorstovi zaryla do ramene. Ten však bez šel dál, jako by jej nic nezasáhlo.
Nejbližší bandita tasil meč a postavil se před něj. Broockhorst se zastavil
v klidu a sledoval ho. Ten mu na chvíli pohlédnul do rudých očí a začal se potit ještě víc.
,,Tak ho zabij!´´ okřikl jej druhý bandita. Broockhorst byl rychlejší. Chytil bandity za hlavu a nepřirozenou lehkostí mu zlomil vaz. Poslední bandita zaskočen situací se dal na útěk. Broockhorst ho ale dohnal
a skolil na zem. Mezitím Ertizo se postavil na nohy, když mu k jeho nohám přístála na zem dýka.
,,Vem ji a přijď sem!´´ křikl Broockhorst na Ertiza, který uposlechl.
Banditovi sevřel pevně ruce a zvednul ho na nohy. ,,Teď ho podřízni!´´ zavelel Broockhorst Ertizovi, když
k nim došel.
,,Cože?´´ vypleštil oči Ertizo.
,,Slyšel jsi dobře! Zabij ho!´´ poslední dvě slova řekl Broockhorst hodně důrazně a pomalu.
,,Nemůžu!´´ vyhrkl vyděšeně Ertizo.
,,Ale můžeš! Ten zmrd tě chtěl před chvilkou sám zabít!´´
,,Já to nedokáži!´´ okřikl Broockhorsta Ertizo a ustoupil od něj.
Broockhorst pokrčil rameny ,,Jak chceš!´´ odvětil a svým mečem proťal banditovi hrdlo.
Ertizo s velkou nechutí odvrátil oči. Pak uslyšel padnutí těla na zem.
,,Nauč se zabíjet! Jinak tuhle pouť nepřežiješ!´´ pronesl Patricio.
,,Pouť, kterou jsem si nezvolil.´´ odvětil Ertizo, aniž by si neuvědomil co právě řekl.
Patricio mu zasadil ránu do zad a otočil si ho čelem k sobě.
,,Ty debile! Nemáš ponětí o co tady kráčí! Ty nevíš co bude následovat! Tvůj osud je spojen s mým!´´ křičel na Ertiza
natolik silně, až ho zaprskal. Rudé oči pohasínali a objevili se ty mrtvé, zelené.
Ertiza pustil a udělal několik kroků zpět, držící svoji hlavu v dlaních. Pohlédnul na Ertiza ,,Promiň!´´ řekl naposled, než spadnul na zem v bezvědomí.