Bolavý kotník

Tak babo, začneš se sebou konečně něco dělat?  Koukám na sebe do zrcadla a vidím tam špekatou, obstarožní  nádheru. Šedesátka na krku a 3 roky denodenního vysedávání u počítače. Nemít psa, tak snad ven vystrčím nos jednou za týden.

Na internetu jsem si našla inzerát, že hledají parťáka na volejbal. Hrála jsem ho do padesátky, mohla bych to zkusit. Odpověděla jsem na něj a příští týden mi to mělo začít.

Druhý den vstanu z postele a jááááááááááááááááááááááááááááu kotník v hrdeli! Málem jsem hodila čenichovku.

Kruci, kruci, kruci! Mám po volejbalu. Sáhla jsem tedy zase po zázračné koňské masti (není z koní!) a odevzdaně s ní  oplácala kotník. Pak ponožku, přes ní stahovací obvaz a šla si postěžovat přátelům na facebook.

Tak si tam tak heknu a jejda! Tolik účastných duší! Ani jsem netušila, co jich na FB mám!

A začali pátit jednu dobrou radu za druhou.

Pepa Mokráň: "Erničko já bych do té masti něco přidal ještě. Ale zkus si sehnat Opoldok přeci Švejkovi pomáhal!! :) :)"

Vlastička Klepáčová:  "...podusit cibuli na vodě a smíchat s modrým tvarohem...dobrý obklad ....:)) Nejlepší je dát si to na noc, nohu si nejprve namaž modrou indulonou, jinou ne a na plátýnko ten horký tvaroh s cibulí a přikrýt igelitem....:))"

Lidka Prokopová: " Teda Erno,to byl blbej nápad jít hrát volejbal...ledovat, ledovat, ledovat, ledovat........"

Vlasta na to: " Nesmí se to ledovat, je tam zánět....."

Jiřka Musilová: " Ha! a co masáže???Nahřát a jemně rozmasírovávat- kostival..."

Zajímavý recept nabídl Pepa Mokráň: "Taky jsem slýchaval něco Hovno a Med. Nevím co je na tom pravdy."

Po Pepově radě se na chvilku diskuze stočila na téma h...o a byla tak zajímavá, že mě kotník skoro přestal bolet :)

Vlasta potom: " Na bolavý kotníček, stačí hrstka lejníček...:))))) Pepa by mohl ještě poradit urinu !!!!!!!!! :DDDDD"

Já na něj: " Hele Pepo, co takhle hezky česky - lejníčko? :))))"

Byla to diskuze rozverná  i poučná, tak jak pokec o  exkrementech obyvkle bývá.

Lidunka dokonce nabídla i pomůcky: " Já ti můžu Erni poslat ortézu i berle,jestli chceš..invalidní vozík jsem už dala pryč,ten už nepotřebuju,osm měsíců stačil "

Odpovídám jim: "Jééééééééééééééé, tak co teď? Ledovat, napařovat, potřít hounem? To jste mi zadali chlapci a  děvčata pěkný hlavolam :) Ale mám je ráda, tak uvidíme :)))) Děkuji moc za všechny rady".

Největší pecka ale přišla od Alenky Stražákové:

"Erno, nejlepší je skutečně ta urina o které se zmínila ta paní Vlasta... Je to starodávný prostředek který používali i naše maminky a babičky... Stačí namočit plínu do své vlastní moči, přiložit ji jen mírně vyždímanou na kotník, pak strčit nohu do igelitového sáčku (nebo do tašky) ovázat šňůrkou, nebo gumičkou a nechat působit celý den... Večer vyměnit, udělat totéž a nechat působit po celou noc... Během dvou dnů budeš zase běhat a po otoku nebude ani památka... Mám to vyzkoušené na vlastní kůži... Je to sice smrádek, když to rozbalíš, ale opravdu si rychle nožičku uzdravíš... ;o)))"

A Vlasta to ještě rozštípla: Erni i vlastní moč můžeš i pít !!!!!!! :DD"

"Takže miláčkové moji soucitní, díky za všechny vaše rady a jdu na to!" napsala jsem jim.

"Načůrám do sklenky zlatavý mok, přidám kousek voňavého houna, med, Švejkův Olpodok,  podušenou cibuli smíchanou s modrým tvarohem, fláknu do toho kousky ledu,  Kostival a všechno pěkně rozkvrdlám dřevěnou vařečkou (kov by mohl pozřít léčivé složky!).

Léčivou mast napatlám na měkký hadřík.

Pak si napařím kotník v kyblíku s horkou vodou, rychle nohu vytáhnu a plácnu na ní ten zázrak na hadru. Trochu promasíruju, přes to natáhnu igelitový pytel (pytlíky nemám, jen pytle na odpadky), ovážu suchým hadrem, namažu si chleba s voňavým hounem a medem,  do sklenky naleji lahodný drink  "urinku" a usednu do křesla, netrpělivě očekávajíc zázračný účinek.

Jo a abych to přežila, nastříkám si do nosu parfém. Mým chlupatým miláčkům ta líbezná vůně doufám vadit nebude. :DDDDDDDDDDDDDDDDD

Běda vám všem, jestli ten zázrak  mou packu bleskově nevyléčí!!!!!!!! "

Chcete asi vědět čtenáři, zda vyléčil, že? Tak vězte, že NE!!!! :D