Pamatuješ?

***
Pamatuješ? Jsou to tři roky zpátky, kdy jsem tě prosila abys mi postavil do cesty někoho kdo mi pomůže. Udělal jsi to… Udělal jsi to 14. října 2005 a 18.října téhož roku jsem se do toho anděla bezhlavě zamilovala. Neznala jsem ho, ani on mě, ale přesto jsem byla šťastná že jsem ho potkala a že mi dovolil být s ním. Chvil kdy jsme byli spolu bylo málo, ale když, tak stály za to. I všichni okolo poznávali v mých očích že jsem šťastná. A já šťastná byla…
Pamatuješ kdy jsem ti ho šla představit? Byla jsem na něj hrdá a milovala ho víc jak sama sebe. Tys mlčel, jistě, vždyť nemůžeš nic říkat, ale já věděla že souhlasíš. Cítila jsem, že to on je ten, který mi má být oporou..
Jednou o víkendu jsem za tebou přišla, přisedla si a mluvila jen tak do větru. Byly to slova určená Tobě! Chtěla jsem abys věděl že jsem strašně moc šťastná a vděčná za to, že zrovna já můžu být jeho.
A pamatuješ tenkrát nějak na konci prázdnin? Byla jsem za Tebou a ty jako první jsi věděl, že mě miloval… Že mě miloval půl noci. A že já milovala jeho. Vyprávěla jsem ti to do detailů. Byla jsem toho plná. Šťastná. Říkala jsem ti přeci kolik slz štěstí jsem se před ním snažila skrývat, nechtěla jsem aby mě viděl plakat…
Něco jsem ti, ale přece jen neřekla…. Neřekla jsem ti, že už o Tobě ví. Že jsem mu prozradila jak to všechno bylo.. i když mi máma říkala že to nemám dělat, dokud mu nebudu stoprocentně věřit. Jenže… Milovala jsem ho a to pro mě znamená nejvíc. Že se nezlobíš, viď? Ta chvíle kdy mě objal, vnímal jen mě a já si mohla klidně poplakat na jeho rameni je pro mě nezapomenutelná. Těch necelých 30 minut pro mě byl jediným na celém světě. Jediným koho kdy milovat budu…
Tatínku, já nevím jak ti mám říct co pro mě znamená. Milovat je slovo moc krátké na to abych ten cit popsala… Ale postavila jsem za něj svůj život…. Teď bych to prý měla všechno hodit za hlavu. To přece nemůžu? Vždyť má půlku mého srdce. Tati pomoz mi…. Přece mi nemůže odejít jako ty! Přece jsem ho prosila ať mě nikdy neopouští!
Řekni jak mám vrátit čas…….
***