BABETA
BABETA
Anotace: Všechny postavy v textu jsou fiktivní. Jakákoliv případná podobnost s žijící či nežijící osobou může být tedy jen čistě náhodná. Vysvětlující poznámka: červená okénka ještě nedávno svítila na Literu u nových komentářů pro snazší reagování autorů.
BABETA
Z modré obrazovky na něj svítí červený flíček. Aááá, je tam první komentář, v koutcích úst mu zacukalo, vrásky u očí se mírně zkrabatily v očekávání čehosi nového. Je to pokaždé pocit jako kdysi u štěstíček z poutí za korunu, než se otevřela. Byla v nich sice vždycky cetka, jakých měl plno a které pak stejně skončily někde na dně krabice s poklady dětství, ale ten moment překvapení stál zkrátka za to. Zrovna tak tady ho baví otvírat poznámky od jiných autorů a hledat v nich odraz svých textů, sledovat, zda a jak se mu podařilo někoho oslovit, jestli vůbec a jaký ohlas u jiných vyvolal. Jako každému, i jemu dělá dobře, když jsou reakce souhlasné či pochvalné nebo dokonce přinášejí nové úhly pohledu, obohacují nějak jeho vlastní text. Naučil se dokonce přijímat neúkorně i polemické názory, pokud jsou podávány věcně, nikoliv z osobní zášti - bere to jako dobrou školu i pro život, pokud jde například o sebeovládání, a také se stále ještě rád podívá na svět i očima někoho jiného, to nikdy neškodí. Už to sice dávno neprožívá s takovým napětím a nervozitou jako kdysi, kdy se zpočátku skoro bál, co na něj vyskočí, teď už je to téměř rutina, ovšem příjemná rutina, které se poddává s chutí a rád.
Když ale uviděl, kdo mu ten první komentář k čerstvě zavěšené básni posílá, srdce se mu rozbušilo a krev vehnala do hlavy, ani ještě nemusel začít číst. Babeta, do prdele, co ta kráva zase otravuje, pomyslel si, nemůže mi už dát konečně pokoj? Babeta má totiž na něj spadeno téměř od té chvíle, kdy se na modré stránky zaregistroval. Dostal se tenkrát záhy do ostré polemiky s nějakým jejím oblíbencem, to ještě netušil, jak to na amatérském literárním serveru taky někdy chodí a že tou neústupně a tvrdě vedenou diskuzí zaktivizuje i další členy jakési zvláštní partičky, kdy si na něm hned začalo chladit žáhu i pár dalších jejích členů, mezi nimiž nechyběla ani Babeta. Ta se ale od těch dalších lišila jakousi zákeřnou lstivostí, kdy se nejdřív tvářila neutrálně, připravovala si nenápadně půdu a pak teprve ze zálohy nenávistně a arogantně zaútočila, ve chvíli, kdy už se to skoro ani nedalo očekávat. Byl to tenkrát dost perný zápas, nikdy předtím ani potom se tu už tak nezapotil, ta vyhřezlá zloba, která sršela z několika jemu do té doby naprosto neznámých lidí, ho silně zaskočila, vůbec by ji tu nečekal. Nebyl nikdy sice žádný třasořitka a v životě svedl mnohem horší zápasy, ale tohle bylo něco, jako když vás na plovárně, kde si krásně užíváte a pozorujete nádherná těla, zničehonic kousne had a vy zpanikaříte, než seženete první pomoc.
A od té doby se to táhne. Když Babeta zaútočila po čase podruhé, už se nenechal zaskočit. Připravil si ji hezky na lopatičku a pak jí tu předchozí zákeřnost vrátil i s úroky. Babetě zpočátku nedocházelo, do jaké pasti se zamotává, a když jí to konečně docvaklo, byla už docela slušně znemožněná. Bylo jasné, že tím to neskončí, porážka musela být protistranou zase někdy odčiněna, nicméně scénář se v malých obměnách opakoval pokaždé skoro stejně, takže i když ty nepřátelské návštěvy byly víceméně sporadické, než se Babeta zase stačila z předchozího souboje oklepat, přeci jen byly. A teď je tu další.
„Opět jeden z textů, které kdyby tu nebyly, tak by se vůbec nic nestalo. Kýčařina a nuda.“
Sice už je na tyhle žvásty zvyklý a z míry ho příliš vyvést nemůžou , ovšem na náladě taky zrovna nepřidají. Rysy mu ztuhly už před chvílí, v koutku úst mu teď rozčilením zacukalo, zase aby si vymýšlel nějakou rychlou obranu, aby to úporné Babetě otrávil nejmíň stejně, lépe však ještě víc, než mu dokáže tyhle chvíle otrávit ona. Není to sice nic zrovna těžkého, Babeta naštěstí není žádný Einstein, takže dostat ji do defenzivy je vcelku snadné, ale už ho to zkrátka nebaví. Dřív to aspoň mělo příchuť nějakého vzrušení, byl v tom i kus dobrodružství, jako když se hrají šachy s o cosi slabším soupeřem, kdy hra sice je ještě zajímavá, ale vy víte, že ji stejně vyhrajete, takže ten tušený mat tomu dává jakýsi příjemný náboj pozitivního očekávání. Ale hry se slabším soupeřem, když je stále stejně předvídatelný a nelepší se, časem zkrátka omrzí.
Tak nějak se mu to honí hlavou a má sto chutí poslat Babetu direktně do prdele a přestat s ní ztrácet čas i náladu. Jenže to by se mohl shodit před ostatními, ne každý možná sleduje tuhle jejich dlouhodobou hru a pak by se sympatie ostatních, zejména těch, na nichž mu záleží, mohly aktuálně přiklonit i na stranu pravidelného agresora. To je to poslední, co by si přál. Klid, klid, musíš na to jinak, říká si v duchu. Nejjednodušší ze všeho by bylo stisknout tlačítko „Přidej k blokovaným“ a měl by navždy pokoj. Jenže to se mu taky úplně nechce. Proč se to ale vlastně zdráhá udělat? Na takové otázky je ovšem líný hledat odpovědi. Možná by se mu svým způsobem po Babetě i stýskalo...? Třeba je rád, že mu tu občas zčeří jinak poměrně poklidnou hladinu, zvlášť když je většinou docela snadné ji vmanévrovat do pozice, v níž se zaplete do své vlastní naduté hlouposti? Těžko říct. A vůbec, proč ztrácet čas uvažováním nad někým, kdo za to ani nestojí. Čas rozhodně patří mezi to nejcennější, co člověk v životě má, na to už na stará kolena konečně přišel. Proč si vlastně člověk začne všeho vážit teprve, když o to přichází nebo začne chápat, že se mu zásoba toho čehosi povážlivě tenčí...?
V duchu mávl rukou a ušklíbl se, to už i navenek. Právě, proč ztrácet čas! Za to nějaká zhrzená Babeta rozhodně nestojí - ani za jednu mizernou vteřinu, natož za víc. Zkrátka ode dneška už jí přestane odpovídat a basta! Co tak ale ten už ztracený čas převrátit v něco pozitivního? Co o tom napsat třeba nějakou povídku? Těch tu zatím moc nemá, tak se může zase v nějaké procvičit. Nakonec proč ne. A pustí se do toho hned:
„Z modré obrazovky na něj svítí červený flíček. Aááá, je tam první komentář...“
Když povídku dopsal, odložil ji mezi rozepsané kousky a rozhodl se, že ji nechá odstát a vrátí se k ní případně až za čas, aby ještě zvážil, jestli vůbec stojí za zveřejnění. Pak na ni dokonce zapomněl. Objevil ji až po řadě dnů, kdy se díval na rozepsané a odložené věci, zda by přeci jen něco nestálo za dodělání. Pročetl si ji a byť ten text sám považuje spíš za jakýsi experiment a hru, než plnohodnotnou povídku, nezdá se mu natolik zcestný, aby ho nemohl vystavit. Možná právě proto by naopak stál za zavěšení, aby si oťukal další neprobádané chodníčky. Ostatně rád občas provokuje a reakce mu pak někdy dávají i další inspiraci ke psaní, které ho baví víc, než si sám chce připustit. Jen si není jist, jak takový text skutečně zapůsobí, nemá chuť vypadat jako nějaký hnidopich, který nesnese kritiku. Ne každý to třeba vnímá stejně jako on, totiž že obecné nálepkování vlastně ani žádná skutečná kritika není, že je to jen obyčejné napadání buď z jakési osobní antipatie či snad komplexu méněcennosti, závisti nebo bůhvíčeho ještě. Ne, dnes raději ještě ne. Nápady ke psaní mu ostatně docela chodí, a tak nechá povídku u ledu, občas se sice rozmýšlí, zda ji nezavěsit, ale vždycky od toho upustí, proč taky píchat do vosího hnízda, když to není třeba…
Až dnes! Dnes to konečně zavěsí. Babeta má zase své dny a je v ráži, tak ať se toho ve vhodném okamžiku zbaví, když to už napsal. Škoda ztraceného času, dokonce i toho, kdy se opakovaně rozmýšlí. Povídečko, jdi tedy do světa, spánembohem! Je už jen na tobě, jestli se ztratíš anebo ne, dospělá jsi už dost! Šťastnou cestu!
Praha, 5.3.2015
https://www.youtube.com/watch?v=9gKwyFROfAE
Komentáře (41)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Josefe..to já byl nedávno nasranej taky na jednu takovou babetku..byla blbě demagogická - nejspíš ukřivděná..žádná diskuze a vysvětlování v komentářích nebrala v potaz..nakonec jsem ji byl skoro vděčnej za publicitu..strhnulo se celý česno komentujících..a navíc to co ta babetkoidní napadla bylo obhajováno vysvětlováno--nakonec výše ohodnoceno, než by tomu bylo za jiných okolností..z její strany opět zpětně spíš "ohovnoceno"..ale uvědomil jsem si starou Castanědovskou pravdu-náš "nepřítel" je cennej, buďme mu vděční..nelze se mu pořád vyhýbat a couvat před ním..učí nás trpělovosti rozvaze nadhledu etc.
na Tvou povídku:
ST -JE PRO NÁS LITERÍNY MOC CENNÁ..PATŘÍ TI ZA NÍ OBZVLÁŠTNÍ DĚKAN..:-D :-D :-D
27.03.2015 21:01:46 | Frr
Jiří, a víš, že jsi mě teď trošku překvapil? Čekal jsem, že tuto diskuzi moudře přejdeš a zachováš si nad vším mlčenlivě svrchovaný nadhled :-D No ale Ty sis ho stejně krásně zachoval i bez mlčení, díky za ně, za to nemlčení :-) Ani jsem původně nečekal, že to osloví vícero autorů, kteří jsou tak citliví na podobně agresivní napadání, ta Tvá zkušenost mi unikla taky, přiznám se. Ono to asi bude tím, že se i z principu už do různých komentářových půtek nevměšuju, literský národ je totiž dostatečně moudrý na to, aby rozpoznal i bez vášnivých duelů, co je ve skutečnosti ukryto za slovy i za samotnými nicky. A většina z nás už je tu stejně profláknutá tak, že se těžko ještě někdy stihneme nějak jinak namaskovat :-D A souhlasím i s tím, že i protivníci nás zocelují a povznášejí k novým výšinám. Proto jsem si tu zablokoval natrvalo jen jednoho, jehož úpornost je někdy tak děsivá, že to už zkrátka jinak nešlo, ale to bych jen nosil dříví do lesa, kdybych ho jmenoval.
Díky tedy za Tvé vmísení, potvrdilo mi, že snad mělo smysl to sem zavěsit (váhal jsem mnohem víc, než kdykoliv jindy), neb u koho jiného už bych měl očekávat moudrost a nadhled, když ne u Tebe ;-) A také mi potvrdilo, že ten text má obecnější platnost, jak jsem si to i přál – nešlo a nejde mi skutečně primárně o dehonestaci někoho konkrétního, na to už jsem příliš ve své mladosti stár, abych se ukájel nějakými přízemními pohnutkami ;-)
27.03.2015 22:02:13 | Amonasr
Když jsem sem na server pověsila první věc, jeden místní autor mi napsal, že se mu to líbí. Kdovíjak by to dopadlo, kdybych dostala jako první ohlas rovnou vynadáno.
No, třeba by tu viselo o pár zbytných kýčařin méně... :-))
27.03.2015 18:34:29 | A42
:-D Směju se :-)) I tomu, že své věci řadíš ke kýčařinám, v tom případě jsem s těmi svými v dobré společnosti ;-)) A přesně tak - výhrady se dají sdělovat přijatelnou formou. Jako příklad bych uvedl Amélii (snad tím nikoho dalšího neurazím), která umí vytknout cokoliv velmi nekompromisně (koneckonců ani Ty se nebojíš vyjádřit se polemicky), ale tak, že to člověk nemůže vnímat nijak jinak, než jako šanci k vlastnímu zlepšení, neochota k němuž se nám tu většinově tak zvysoka vytýká, podle mě nespravedlivě anebo z neznalosti. Zkrátka někteří se tu považují za povolanější, než jsou ti druzí, a chtěli by mít patent na soudcování. Je to svým způsobem jejich věc, ale na amatérském serveru mi to připadá až směšné, aby se kdokoliv pasoval do role neomylného. Ať si každý říká a píše, co chce, ale ať je taky připravený na příslušné reakce, i to patří k věci. V konečném důsledku tu soudcujeme všichni a všichni také máme své oblíbené a ještě oblíbenější autory a pak ty, které prostě nečteme. Proč někdo má potřebu napadat ty, kteří evidentně uznávají jiné literární postupy a hodnoty, než oni sami, to příliš nechápu, respektive nemůžu to chápat jinak, než jako projev nesnášenlivosti. Tak ať mě nečte ten, kdo tím trpí, proboha, jak lehká pomoc. Á propos, označit tu kdeco za kýč, je samo o sobě výrazem neskonalé arogance hodnotitele. Já osobně považuju řadu věcí, které ale kvůli originalitě myšlení autorů rád čtu, za nepříliš umělé, ale přesto bych je nemohl označit za kýč. Kýč je cosi vědomě falešného, snažícího se vlísat povrchní líbivostí. Nevím, kdy naposledy jsem tu četl od svých oblíbených autorů, a že jich mám, nějaký skutečný kýč - to je vidím spíš tam, kde se někdo snaží křečovitě imitovat módní postmoderní vzory, to jsou ti skuteční trpaslíci ve verších. Tak je radši přejdu bez komentáře - proč do sebe vzájemně nesmyslně bušit, když je domluva stejně předem vyloučená... Jéje, to jsem se zase nechal unést... :-D
27.03.2015 19:19:57 | Amonasr
Tak já se snažím, aby to kýčařiny nebyly, ale kdoví jak to svět vidí. :-) A díky za ten názor tady. Jo to prostě velmi široká komunita a v ní se najde spousta postav a pohledů na svět. Asi jako ve všem životě.
A klidně budu konkrétní (ono by se i dalo tu najít), ten příznivý ohlas na první vloženou věc mi poslal Frr, čímž mu zprostředkovaně děkuji za to tehdejší povzbuzení.
27.03.2015 19:35:02 | A42
Nevím sice, jak to vidí svět, ale já v těch Tvých věcech žádné kýčařiny nevidím, o tom Tě můžu ujistit také zcela konkrétně :-D Naopak Tvé texty pro mne často mají až matematickou myšlenkovou přesnost, hloubku a originalitu… A nepřeháním – fakt to tak cítím ;-)
A s tím širokým spektrem zde jsem taky srozuměný a umím ho respektovat. Jen nemám někdy dost pokory k tomu být trpným otloukánkem pro něčí osobní frustrace, byť připouštím, že někdy napíšu text, kdy předem vím, co bude následovat - autocenzurovat se kvůli tomu ale nechci. Nicméně i ve svém již poněkud pokročilém věku se i já snažím větší pokoře stále ještě učit, Liter je k tomu naprosto jedinečná příležitost, a myslím, že jsem i nějaké osobní úspěchy v tomto už zaznamenal. Ovšem pokory není nikdy dost, i toho jsem si vědom… :-)
Jsem rád i za Tvou zmínku o Frr – tahle dobrá duše si za své účinkování na Literu zaslouží i ode mne jednoznačný palec nahoru. Je krásným příkladem toho, kdy někdo opravdu umí a přesto se nad druhé nijak nepovyšuje, naopak se je snaží povzbudit… Což, jak jsem si ve svém již poměrně dlouhém životě všiml, je takové skoro pravidlo, že se povyšují spíš ti, co toho sami moc neumí… :-)
27.03.2015 20:18:55 | Amonasr
modřenci Literní milí..jenom to, prosím, s tím Frr zas tolik nepřehánějte..
ju ? :-D
28.03.2015 13:02:42 | Frr
Tak též díky za povzbudivý názor na mé text. Je to až zavazující. :-)) Jistě nemusím říkat, že Tvé text jsou pro mne mnohdy inspirující a rozhodně se jdu podívat, když vyvěsíš novou věc. Takže se budu těšit na další čtení.
27.03.2015 20:26:46 | A42
Vždycky hodně záleží na tom, jak je ta kritika podána. Protože i sebelepší kritiku může totálně zkazit arogantní přístup kritizujícího. Podle mě to, že někdo vystuduje něco společného s uměním přece ještě neznamená, že je nejvyšší odborník na všechno ohledně psaní a umělecké sféry. Já si takových lidí samozřejmě vážím, stejně jako jiných, ale jen do té doby, dokud se chovají tak, abych měla důvod si jich cenit. Navíc literatura je něco, co se asi nedá úplně škatulkovat, samozřejmě kýč je kýč, ale na to taky každý může mít odlišný názor a každopádně se to dá vždycky vyjádřit nějak slušně, tak, aby to autora neurazilo a zároveň ho to někam posunulo. Nehledě na to, že jsme tu všichni stejně jen amatéři. Ale pokud jsem správně pochopila o kom to je, tak za sebe můžu říct, že mi její komentáře přijdou občas k věci a dobré, ale leckdy taky hodně arogantní a to tím nikomu nechci podlejzat nebo ho podporovat, jelikož nejsem součástí žádného místního fanouškovského tábora ani k ní nechovám žádné velké antipatie, jen mám z toho leckdy takový pocit. Moudrá kritika není v tom autora kompletně shodit, ale v tom, aby ho donutila se nad sebou zamyslet a třeba ho naopak vyburcovala k dalšímu psaní a práci na sobě samém. Nebo tak si to aspoň myslím.
27.03.2015 13:30:42 | iluzionistka
Víte, mně osobně přijdou komentáře Bylinné směsi velmi dobré. Jsou k věci, bez osobního podtextu a jsou i objektivní. To umí málokdo.
To, že většina z vás to neumí přijmout, je ten důvod, proč vznikají tyhle rozbroje.
A opět to píšu jen proto, že mi přijde lidsky nanejvýš hrubé to, co se tu odehrává.
27.03.2015 14:25:09 | vrbák
Aniž bych chtěl podporovat zjevnou snahu o personifikaci děje povídky (inspirací mi byly nejméně dva nicky, aniž bych je konkretizoval, to není opravdu podstatné), tak budu reagovat mimo souvislost s mou povídkou na Tvé hodnocení komentářů Bylinné směsi, která se bez mého přičinění v povídce sama zřejmě nějak našla. Na rozdíl od Tebe mi připadají její komentáře odborně velmi povrchní a slabé, nevyargumentované či dokonce falešně vyargumentované. Buďto jen nálepkuje nebo kolikrát podsouvá autorům vlastní výklady a ty pak shazuje, jakoby to byly výklady autora samotného. Pokud ovšem nepíše devótně poklonkující pochvalné komentáře jako např. Tobě nebo někomu z partičky svých oblíbenců. Často dokonce neváhá jejich vyzdvižením zdůraznit, že jsou pomalu jediní na Literu, které má smysl číst, čímž nepřímo (arogantně a hrubě) shazuje všechny ostatní - cituji např.: „Mám pocit, že jsi tu jeden z mála, který ví, co těmi slovy dělá“. Koneckonců autoři z partičky jejích oblíbenců dělají totéž, mají zřejmě její školu. Můžeš mít samozřejmě na její způsob vystupování jiný názor, jen mě překvapuje, že autor Tvých kvalit z jejích komentářů tu občasnou záštiplnou aroganci necítí. A že jsou její komentáře bez osobního kontextu? Prosímtě! Neříkej, že ani trošku neumíš číst mezi řádky, jestliže tedy její ataky např. vůči mě po celou dobu sleduješ, když zaujímáš tak bezvýhradně jednostranný postoj. A prohlásit o někom, že jeho komentáře jsou objektivní, je troufalost i z Tvé strany, promiň. Jsi snad arbitrem objektivity Ty sám?
Takže pokud Ti přijde hrubé, co se tu odehrává, zkus se zamyslet nad rčením, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. A třeba pak použiješ svou citlivost na hrubost i na arogantní komentáře své chráněnkyně a dopomůžeš k sebereflexi i jí. Koneckonců každý máme možnost se nad sebou zamyslet, já i všichni ostatní, včetně Tebe, čemu tu chceme přitakat…
Tak to jen na vysvětlenou, abych přešel od obecného ke konkrétnímu. I když k diskuzi o Bylinné směsi jsi to nasměroval Ty společně s ní, nikoliv já, to bych poprosil mít na paměti.
27.03.2015 17:38:10 | Amonasr
Nevím, proč bych nemohla někomu tady napsat pozitivní komentář. Minimálně pro mne jsi teď ukázal svou zášť. A chci taky veřejně napsat, že si myslím, nemáš ani kousek cti a hrdosti, abys promlouval přímo ke mě, nepřímo reaguješ na moje výroky a schováváš se za fikci.
A poslední věc, kterou chci taky veřejně napsat je, že každé tvé dílo, komentář, slovo tady na Literu pro mě představuje kýč v té nejčistší podobě.
29.03.2015 08:22:51 | Bylinná směs
Děkuji za další názornou ukázku Tvé nekompetentnosti, arogance a nechuti k jakékoliv vlastní sebereflexi na tak malé ploše. Většina ostatních nepochybně rozumí tomu, co jsem v předchozím komentáři napsal, jen Ty opět ne a snažíš se mě zase nálepkovat s pomocí Tebou podsunutých nepravdivých premis. Tak to zkusím ještě jednou, naprosto „polopaticky“ i pro Tebe a třeba si konečně porozumíme.
Hned první větou polemizuješ s něčím, co jsem nikde já nenapsal. Skutečně, proč bys někomu nemohla napsat pozitivní komentář? Jen nechápu, jakou souvislost to má se mnou.
Pokud narážíš na mnou uvedenou citaci, tak manipulativně přehlížíš pravý důvod, proč jsem ji uvedl, a sice ten, že mi vadí, že se pochvalou jednoho autora současně snažíš urazit všechny ostatní. Věta „Mám pocit, že jsi tu jeden z mála, který ví, co těmi slovy dělá“ v sobě obsahuje jednoznačné sdělení všem ostatním: „jen málokdo tady umíte zacházet se slovy“. Napsala jsi to přitom někomu, kdo skutečně i podle mne se slovy umí skvěle zacházet a má nesporný velký talent, takže kdybych mu to chtěl sdělit já podobnými slovy jako Ty, ale bez zbytečného shazování všech ostatních, napsal bych: „Mám pocit, že jen málokdo umí zacházet se slovy, tak jako Ty“. Pozitivní obsah sdělení zůstal zachován, rád ho tímto dotyčnému autorovi adresuji nyní i já, ale nemám potřebu zároveň téměř všechny ostatní jedním dechem shazovat. Kde vidíš nějakou mou zášť?
Jsou tedy v podstatě dvě možnosti, proč se mě opět snažíš za každou cenu dezinterpretovat. Buďto jsi to především Ty sama, kdo neumí se slovy zacházet, a pak bys k tomu měla přihlédnout i ve své snaze tady kdekoho za jeho vlastní zacházení se slovy pohlavkovat, protože tím ničemu dobrému bohužel nepřispíváš, anebo zacházíš se slovy záměrně tak, abys druhé urážela a shazovala, přičemž mé doporučení zůstává i v tomto případě stejné. Pak je ještě třetí možnost, ke které se bohužel po své dlouhodobé zkušenosti s Tebou musím přiklonit já, a sice že platí obě možnosti současně, tedy že jsi nejen nekompetentní, ale i arogantní a nesnášenlivá k těm, kdo píší ne zrovna podle Tvých představ, či Ti Tvou nekompetentnost dokáží vytknout.
Přeji Ti hezkou Květnou neděli a pokud někdy projevíš víc sebereflexe, rád si svůj názor na Tebe v budoucnu opravím. U mne to skutečně žádnou osobní rovinu nemá, jako člověku Ti stále přeji jen to nejlepší a víc osobní pohody, což by se, jak věřím, odrazilo i v Tvém přístupu k druhým.
29.03.2015 12:04:22 | Amonasr
Prosím o specifikaci těch arogantních komentářů té "bájné osoby jejíž jméno nesmí být vysloveno", které přesně to jsou? Zapracuju na tom, když budu vědět, oč běží.
27.03.2015 13:37:08 | Bylinná směs
Já ti teď asi konkrétní komentáře nevysypu, jen z tebe mám prostě občas takový pocit, možná je to tím, že to je leckdy jen takový výkřik a víc to nerozvedeš a třeba to ani arogantně nemyslíš, ale vyzní to tak. Já osobně s tebou žádné problémy nemám, jak už jsem napsala někdy mi tvé připomínky přijdou dobré a k věci, ale možná bych být tebou ty komenty víc rozváděla, proč si myslíš, že to je kýč apod. Nebo mi přišlo takové hloupé, jak jsi tu Amonasrovi nedávno napsala to, že ti vadí, že pod své dílo dal nějaký klip, to mi přišlo takové dětinské prostě.
27.03.2015 20:02:58 | iluzionistka
Díky za odpověď. Nicméně znovu musím poznamenat, že to, co je do mých slov projektováno, není v mé moci. Osobně nepovažuju své komentáře ze nijak výjimečné, takže se snažím, aby nebyly otravně dlouhé. Napsat dlouhý komentář vyžaduje čas a jisté naladění a to obojí já ne vždy mám. Na druhou stranu vždy čekám, že pokud můj komentář někoho zaujme, můžeme diskutovat a vyjádřit se víc.
29.03.2015 08:09:16 | Bylinná směs
Vcelku souhlas s Vrbákem.
Jenže: podezírám osoby, které rozdávají nálepky 'kýč', že tím řeší své záležitosti. Třeba zviditelňování sebe díky kontrastu.
27.03.2015 12:43:52 | maryshka
A co přesně ty osoby tím zviditelňováním získávají? Nálepku kráva? Bohužel asi v této věci nejsem příliš bystrá.
27.03.2015 13:38:31 | Bylinná směs
Novou frustraci ... ?
27.03.2015 19:03:23 | maryshka
A k čemu je to dobré?
29.03.2015 08:10:12 | Bylinná směs
těžko říct. někoho to nakopne k napsání lepšího kousku. někoho to povzbudí k diskusi o shazování ostatních.
29.03.2015 16:26:56 | maryshka
Děkuji, vnímám to velmi podobně. Jakákoliv konkretizace je ovšem vždy velmi ošemetná, zejména pokud někdo nezná detailně historii a pohnutky chování možných předloh literárních postav. Proto bych raději zůstal jen u literární roviny. Otázka ovšem stojí, a myslím to zcela obecně, do jaké míry je přípustné v dílech na Literu odrážet vlastnosti či chování reálných postav v postavách literárních. Je to již za hranicí nebo má fungovat nějaká autocenzura či je na místě snaha o vnější cenzuru...? Má mít někdo zvláštní privilegia na nedotknutelnost nebo se komentováním dobrovolně vystavuje stejným rizikům, jako autor svým dílem...?
27.03.2015 13:03:49 | Amonasr
Tak tedy...
...vzhledem k tomu, že se domnívám, odkud vítr vane, cítím silnou potřebu se vyjádřit.
...ten text je zjevně konkrétně zacílen a nazývat zde někoho krávou a posílat jej do prdele je pro mne nepřípustné.
...Liter je veřejný literární server a jako takový by, dle mého názoru, měl fungovat. Tedy ve smyslu vkládání a hodnocení psaných děl. Nikoli už ovšem jako sociální síť, kde se "spřízněné a citlivé básnické duše" vzájemně plácají po ramenou v tetelivém uspokojení, "jak se tu máme všichni rádi a jak souzníme".
...bohužel je to zde ale nastavené tak, že pokud se objeví někdo, kdo má nadhled a UMÍ napsat KRITIKU, která je neosobní a která může autora dokonce POSUNOUT, začnete jej nazývat krávou a posílat do prdele, a proto vůbec píši tyto odstavce.
Protože mi to lidsky vadí.
...můžeme se mít rádi a můžeme souznít i přes to, že máme odlišné názory na prózu a poezii, můžeme se vzájemně respektovat, dávat a přijímat. A dobrá kritika je, podle mne, velký dar, za který bychom měli spíše děkovat, protože nás může posunout a pokud to myslíme s tím psaním vážně, je to jediná možná cesta, jak být lepší. Tedy uvědomovat si vlastní nedostatky a pracovat na sobě. A pokud to tak nevnímáme, vždy to tu sklouzne jen k té bezobsažné a kýčovité sociální síti. A to by byla, tedy je, ohromná škoda.
27.03.2015 11:50:24 | vrbák
Se všemi Tvými apely v podstatě obecně souhlasím, jen si nejsem jistý, zda bychom se shodli v názoru na to, co je dobrá kritika, ale to je nepodstatné, ani Tě nehodlám podezírat z toho, že za dobrou kritiku považuješ tu, která Ti podkuřuje, ostatně i mně se Tvoje tvorba líbí. Trvám však na tom, že zde se jedná o literární text a jako u takového by bylo pokrytecké hledat pro myšlenkové pochody jedné ze dvou hlavních postav jakási náhradní slovíčka pro termíny jako „kráva“ či „do prdele“. Myslím si, že kdo není pokrytec, tak si i sám u sebe musí přiznat, že v těchto expresivních výrazech takto občas spontánně také uvažuje a bránit v tom literárním postavám je podle mne zcestné a neliterární. V současné poezii a literatuře se to navíc zcela běžně hemží mnohem silnějšími výrazy. Jako každý autor, i já si pochopitelně beru inspiraci ze života, někdy vědomě, častěji asi podvědomě. Zde nikoho konkrétně nejmenuju a míra identifikace, ztotožnění se či sympatií s jakýmikoliv konkrétními osobami je soukromou věcí každého, mně nejde o konkrétní osoby, ale o literární zobecnění a zamyšlení čtenáře. Pro Tvůj klid zde slavnostně prohlašuji, že nikoho konkrétního zde z Literu za krávu osobně nepovažuju a nikoho konkrétního do prdele neposílám a ani posílat nehodlám. Ctím ale svobodu každého na vyjadřování se na Literu ať už ve svých komentářích, kde expresivní výrazy nepoužívám a nevítám ani u druhých, nebo v dílech, kde jsou podle mne dle uvážení autora zcela na místě, stejně jako může být na místě, pokud někoho pobouří, jako teď právě Tebe. Věř mi, že jsem s tím ani nemohl nepočítat a s Tvou reakcí až na (snad nezáměrné) zkreslení ve třetím a mylné zobecnění v pátém odstavci tak nemám nejmenší osobní problém. Naopak jsem rád, že tato diskuze zde vznikla a přiměje snad k zamyšlení i další. Autorům i kritikům může takové zamyšlení jistě být dobrou šancí k dalšímu vlastnímu posouvání při schopnosti patřičné sebereflexe.
27.03.2015 12:51:17 | Amonasr
Bezva povídka a zároveň úvaha Pepo. Já podobně narazila na jiném literárním serveru, ale protože se nerada hádám, nechala jsem bez reakce a ono to brzo tu povolanou osobu přestalo bavit. Protože, když na akci nepřišla reakce, přestal jí foukat vítr do plachet, neměla se čím bavit a šla otravovat někoho jiného. Jsem rovněž závislák, přiznám se bez mučení a ta pitomá červená okénka mi tu facht chybí. :oD Ale nedám si zkazit náladu bytostí se zablokovaným řitním otvorem, v důsledku čehož jí nezbývá nic jiného, než vyprazdňovat své tlusté střevo vývodem z úst. Krásný den a ještě hezčí strávení víkendového volna. Slunce v buši. :O)
27.03.2015 11:23:07 | Tichá meluzína
Díky, Blanko, za jako vždy empatický a znělý komentář. Oni se vždycky najdou tací, kteří jedině ten svůj vlastní vkus považují za jediný správný a vyvolený, s tím se koneckonců setkáváme běžně i v životě a je to podle mne jeden ze symptomů doby poznamenané přebujelým egoismem. Naprosto souhlasím, že na podobné výpady je lepší nereagovat, ostatně za ty dva roky, co jsem na Literu, se myslím i tady znatelně umenšily zbytečné komentářové půtky, ač se je někteří snaží vytrvale stále vyvolávat. Vyhýbám se tomu také, ale jelikož nemám úplně hroší kůži, vyventiluju se alespoň občas jako štír v nějakém dílku. A jako správný štír samozřejmě vím, že to nemůže zůstat bez odezvy – vnímám to jako jakýsi tvůrčí workshop, kdy se to střetávání jistých tenzí, kterým se zřejmě nedá úplně zabránit, odvádí do literární roviny. Občas si člověk otestuje i určité hranice – koneckonců ani na Literu by neměly být úplně stojaté vody, i když úplně rozbouřené taky ne. Takže neboj, do zbytečných komentářových půtek se zatahovat nenechám, ale odrazům v literárních textech se asi ani napříště neubráním, „show must go on“ :-D I Tobě přeju víkendové slunce v buši, indiánko poetických prérií… ;-))
27.03.2015 12:37:55 | Amonasr
"Všechno, co říkáš, říkáš o sobě - zejména, když mluvíš o jiných."
Paul Valéry
27.03.2015 09:54:27 | Bylinná směs
no jo, babet kolem nás obšlapuje.. narážíš na každým rohu.. :)) líbí se mi ten opis pocitu, když třeba rozbaluješ komentář.. já to mám podobně.. když mi třeba přijde mail, smska.. dopis.. je to jako malý vánoční dárek, těšíš se na překvapení a někdy to vyjde, někdy ho s radostí po čase vrátíš.. méně, či více nápadně..
pro mě to možná ani není tak povídka, jako spíš úvaha, zamyšlení.. dobrý :)
26.03.2015 21:39:43 | Amelie M.
Jj, taky jsi to pěkně popsala :-))
Chtěl jsem psát povídku a pak se to nějak mezižánrově rozlezlo, dokonce to chvíli mělo tendenci chovat se jako „pes jitrničku sežral“, ale to jsem násilně přeťal a žánry se pak zmotaly ještě víc :-D Ony i ty babety se vlastně chovají jako „pes jitrničku sežral“ a člověk má chuť (je) to nějak přetnout… ;-))
26.03.2015 22:32:08 | Amonasr
»mám sto chutí poslat Babetu direktně do prdele...« nejlepší řešení, mne otravující kráva nebyla Babeta, ale cosi jako jenny... a bylo to utkání rozdílného věku, ženského šestadvacetiletého hulváta se starým chlapem. Já už mám dobojováno - odešel jsem, nechal smazat pětiletou práci a bouchl dveřmi. Tam kde ani admin nedodržuje vlastní pravidla nemá cenu huntovat si své nervy pro blbost druhých...
Já vím, že tohle je trochu o něčem jiném... jen jsem si i po více jak roce musel ulevit...
26.03.2015 20:04:52 | aravara
Myslím, Jardo, že to je v podstatě o tomtéž. Věk sice podle mne není rozhodující, i když Babetu bych autorsky také zařadil nejspíše někam těsně pod třicet, někdy to holt pár let trvá, než si jedinec čerstvě nabušený našprtanými poučkami připustí, že zkrátka ani on nesežral z vola rozum. Pokud si to tedy vůbec někdy připustí. A naprosto chápu, že sis potřeboval ulevit – neumím si totiž představit, že bych to třeba sám po pěti letech tady na Literu kvůli někomu podobnému zabalil, za to takový nesnášenlivý jedinec nestojí ani náhodou. Možná ses unáhlil – věř, nevěř, je mi to nesmírně líto společně s Tebou, protože si umím moc dobře představit, co to pro Tebe musí znamenat nechat spadnout pět let něčeho, v čem ses cítil dobře a věnoval tomu cenný čas, vybudoval si inspirativní přátelské vazby atd., někam do kanálu. A určitě tu nejsem jediný, kdo si to umí víc než živě představit. Holt většinu z nás baví tvořit a pár jiných baví to těm druhým všemožně znepříjemňovat, ostatně ani v běžném životě tomu není jinak…
26.03.2015 20:27:24 | Amonasr
...i pro mě je to tady takový prášek navíc, jak jste se vy dva vyjádřily...:)))
26.03.2015 19:59:33 | Jort
Josefe, díky. K tomu těžko něco dodat. Všechny pocity Literového Závisláka jsi výborně vystihl.:)
ST
26.03.2015 17:03:21 | MARKO
Díky, MARKO, touhle poznámkou jsi mi fakt udělala radost :-) Pokud ty pocity, které jsem se do příběhu snažil promítnout, u Tebe takto zarezonovaly, tak mám hned koutky úst o cosi blíž k oběma uším… :-D Není nad to, když člověk ví, že v té závislosti nejede sám… ;-))
26.03.2015 17:47:42 | Amonasr