Láska versus přátelství

Přikryji se jenom dekou, neboť venku je strašné dusno, i když můj mobil ukazuje 23:27. Ptá se někdo, proč nespím? Myslím na Toma, mého nejlepšího kamaráda. Jsme přátelé od dětských let, vždycky jsme si skvěle rozuměli, jenže mně se to nějak vymklo z rukou a totálně jsem se do něj zamilovala. On to samozřejmě neví, bojím se, že bych o něj mohla přijít a to nechci. Je to ten nejlepší kluk na světě, vždy když jsem potřebovala pomoc, byl tu on. Je to pro mě strašné utrpení s ním ležet třeba v posteli, když se díváme na filmy nebo prostě jen tak kecáme o tomhle občas krásným někdy hnusným světě a nemoci ho políbit. Ano, někdy využiji příležitosti a když dělám, že spím, nenápadně se k němu přitulím, je to nádherný pocit. Nejraději bych ho políbila a on mě a byli by jsme šťastni.
Z mého rozjímání mě probudí zvuk mobilu a na displeji se ukáže, že se mnou chce ten pan Dokonalý mluvit. Šťastně máčknu zelené tlačítko a ještě veseleji ho pozdravím.
,,No nazdárek Kátí."
,,Tak co se stalo, že voláš tak pozdě?"
,,Snad jsem tě nevzbudil, to bych nerad."
,,Nevzbudil, protože kdyby ano, tak už nežiješ." Heh, tak tady v téhle větě je tolik ironie. I kdyby mě vzbudil, tak skáču do stropu.
,,Musím ti něco říct."
,,Tome, to mě taky napadlo," usměji se do telefonu.
,,Dneska jsem byl s Alčou," ach, jen to ne, on se do té holky snad zamiloval, ,,no a bylo to super. Asi jí miluji. To je skvělý, ne? Ještě najdeme někoho tobě a budeme bezvadná čtyřka." Jo, jasně Tome, skvělá, akorát já budu žárlivostí mrtvá, takže nic.
,,Fakt jo? No to je bezva. Kdy se s ní zase uvidíš?" Prosím, ať řekne, že nikdy, že ho nechce vidět.
,,Pozítří. Nechceš jít s námi do kina?" Kdyby nešla ona, tak velice ráda!
,,Dělat vám křoví, jo? Tomí, na to jsem moc velká. Já budu doma, možná řeknu sestřence, aby přišla a uděláme dámskou jízdu."
,,Já věděl, že i když řekneš ne, že se nějak zabavíš. A kdy se uvidíme my?"
,,Až budeš mít čas, ju?"
,,To bude brzo, já končím, jdu zavolat Alče. Čauky a dobrou!"
,,Dobrou, Tome."
Můj mozek tyhle informace nezpracuje a do očí se mi nahrnou slzy. Nesnáším Alenu! Je to ta nejhorší holka, kterou jsem měla možnost poznat. Je hnusná, zlá a není vůbec zábavná. ne, to si jenom namlouvám. Alena má dlouhé hnědé vlasy, zelené oči, je sice malinká, ale budí dojem, aby ji všichni chránili. Zlá taky není a zábavná? Je, a víc než já! Proti ní nemám šanci. Mám krátké blond vlasy, hnědé oči a jsem středně velká, ale Toma mám jistě raději než ona!

,,Ahoj Gábi," pozdravím svou sestřenici do telefonu.
,,Nazdárek, co potřebuješ?"
,,Nechceš k nám dneska zajít?" Prosím, ať má čas, jinak se ukoušu nudou.
,,Ale jo, proč ne, uděláme dámskou jízdu. V pět u tebe?"
,,OK, tak dneska, jo? Papa."
,,Pa," tím náš rozhovor skončí. Gába je jediná, kdo ví, že miluji Toma.

S Gábčou je legrace a na ty dva zamilovaný holoubky nemám čas přemýšlet. Až když řekne, jestli nezajdeme do kina. Já jí vysvětlím, že tam jsou oni a ona to pochopí. V tu chvíli se mnou asi není řeč. Gabča se mě snaží utěšit, ale nejde to Prostě brečím, brečím a brečím. Až z toho usnu. Vím, že jsem hrozná hostitelka, avšak jinak tomu nešlo. Nechtěla jsem usnout. Můj host je natolik ohleduplný, že mě přikryje a jde si zapnout televizi do obývacího pokoje.

Asi po hodině se vzbudím a když slyším zvuky z pokoje, jdu se tam kouknout. Sestřenka se kouká na nějaký romantický film, který skončí určitě dobře. Všimne si mě a usměje se.
,,Čekala jsem, až se vzbudíš. Půjdu domů. Ty se ještě pořádně vyspi." Dá mi pusu na tvář, zamává a vyjde do letního večera. Gába to tu uklidila, to jsem ale ostuda. Někoho pozvu a pak se mu ani nevěnuji. Poslechnu ovšem rady mé kamarádky a jdu si lehnout. Z toho mě vyruší hlas Avril Lavigne z mobilu a na displeji je zase to jméno.
,,No, ahoj Tome. Tak co, jak bylo?"
,,Skvěle. Dali jsme se s Alčou dohromady." Cože? Ne, to ne, ať řekne, že jde o pouhý vtip.
,,Jsi tam Kat?" Ptá se mě, když mu neodpovídám.
,,Jasně, že jo. No, tak to je skvělé, gratuluji, budete bezvadný pár."
,,Zajdeme zítra někam? Všechno ti povím."
,,Tak jo, v šest u Vodníka." Jsme domluveni, ale chci se zítra vidět, jak to přežiji.

Tom vesele vypráví a já do sebe házím jednu skleničku alkoholu za druhou. Takže my to za chvíli přijde úžasné, že ti dva jsou spolu a neustále mu gratuluji. Najednou se mi chce strašně dělat blbosti. Flirtuji s klukama až to dopadne tak, že mě můj kamarád odvede domů. A já se začnu jak blbá vyzpovídávat.
,,Tome? Můžu ti něco říct?"
,,Ty? Samo!"
,,Jsi ten nejlepší kluk na světě a já tě prostě miluji. Miluješ mě taky?"
,,Katko, nevíš, co říkáš! Miluji Alču, vždyť to víš."
,,A já tebe. Ty to kruci nevidíš? Trápíš mě, když jsi s ní." Nic neříká. Dojde se mnou domů, mluví s mamkou a ta mě poté ukládá do postele a já zase usínám.

Au, au, bolí mě strašně hlava. Co jsem včera proboha dělala? Vybavuji si, jak jsem mluvila s Tomem, pila a pak jsem mu vyznala lásku. A do prd**e! Jsem blbá! Teď se mnou už nebude chtít mluvit. Pokouším se mu zavolat, avšak on to nebere.
,,Katko, máš tu dopis." Překvapeně si pro něj dojdu, já si s nikým nepíši. Zvědavě kouknu dovnitř a čtu.
Ahoj Katko,
je mi líto, že ti ubližuji, když jsem s Alčou, ale já jí miluji. Byla jsi pro mne nejlepší kamarádkou, jenže si myslím, že bude pro oba lepší, když se teď nějaký čas neuvidíme. Ty zapomeneš a někoho si najdeš a na to, že jsi mě milovala si ani nevzpomeneš! Nechci tě trápit a proto myslím, že to bude pro oba lepší. měj se krásně, najdi si někoho lepšího než jsem já a snad si zase někdy pokecáme jako dřív.

Koukám na těch pár slov jak vyoraná myš. To nemyslí vážně! To přece nejde...

Zase čtu ten dopis, je to půl roku, co jsem ho dostala. Pořád tomu nemůžu uvěřit, že jsem ztratila svojí lásku a kamaráda a to vše kvůli svým citům. Proč? S Tomem se skoro nevidím a když, řekneme si ahoj, jak je a to je vše. Měl nejspíš pravdu, potřebujeme čas, ale je to zatraceně těžký. On stále chod s Alenou a já jsem pořád sama. No co, dneska jdu s holkama na diskotéku, tak třeba tam někoho najdu. Nesmím se vzdávat, život jde dál!