A přes to všechno ... 3.Díl

"Lee! Musíš do školy, prázdniny netrvají věčně." Křičí na mne ze sdola a její řev mě probudil z prázdninového spánku.
Když jsem scházela dolů po schodech, pořád jsem ještě přemýšlela o tom klukovi ze skate parku. "Co si dáš k snídani Lindo?" zeptá jsem mě Marci. "Ugh, víš, že po ránu moc nejím." vymluvím se a cestou do koupelny ještě pozdravím tátu, který už má zase v ruce mobil. Když šáhnu po dvěřích do koupelny, strčí do mě Petr. "Au! Debile!" okřiknu ho, když vstanu ze země a on je již v koupelně. "Možná, že jsem, ale znám Freda a ten si to nemyslí." ozve se zevnitř. "Freda!" zaječí a otevře dveře. "Jakýho Freda?" "Jonese. Viděl jsem váš včera ve skate parku." Když si na včerejšek vzpomenu rozbuší se mi srdce. Byl to sice úplně obyčejný den, ale s neobyčejným člověkem. Celý můj svět vnímal jenom jeho ... a jeho oči. Ano, ty oči. Zlatohnědé oči, které se třpytily ve svitu slunce. Jeho krátké černé vlasy, ve kterých jsi při pohlazení cítil malé jehličky. "Fred? Jo, ten je fajn." Vlastně je hodně fajn ...
Když se chystám nasednout na kolo přiřítí se ke mně Alyssa, za kterou pak ještě vlají její dokonale sestříhané, dlouhé blonďaté vlasy.
"Tobě se líbí!" vykřikne.
"Kdo?" řeknu zaskočená tím pozdravem.
"Kdo asi? Frederic!" Jo to teda líbí. Nejradši bych do světa křičela že ho miluju, miluju, MILUJU!
"Ne, měl by?"
"Myslela jsem to ironicky! Samozřejmě, že nemyslím Frederica ale Lea! Fred vůbec není tvůj typ." chvíli na Alyssu vystrašeně koukám.
"Jakto, že to není můj typ?" teď pro změnu zase kouká vystrašeně ona.
"Co?"
"No co co! Co když to je můj typ? To ty nemůžeš vědět!"
"Co se ježíš? Stejně to není tvůj typ, tak na tom nesejde. Hlavně, že Leo je tvůj typ. Lee + Leo. To zní dokole!"
"To teda nezní. Zní to jako, že to máš v tý hlavě tase pěkně pomotané. Tak nasedni na kolo a šlapej, ať nepřijdeme hned 1. den pozdě."

Když přijedeme do školy, všichni už jsou ve třídě. Sedneme si s Alyssou za Báru s Richardem. Otevřou se dveře a vstoupí ta nevlídná osoba (úča)a za ní ještě někdo. "Dobrý den žáci. Nerada vás po prázdninách zase vidím, ale jinak to nejde. Máme tady i jednu novou tvář. Tohle je Samanta. Je ve městě nová, tak se k ní chovejte hezky." Ukáže na černovlasou holku s falešným úsměvem a dlouhejma nohama.
"Vipadá mile." špitnu Alysse.
"No, vlastně jsem si připravila takový krátký proslov." řekne ta dlouhonožka a slečna McAlystrová na ní kývne.
"Ahoj jsem Samantha a pocházím polovičně z Anglie. Přistěhovala jsem se sem z Prahy a doufám, že mě mezi sebe přijmete." řekne, usměje se a sedne si za Loviovou a Šimkovou. "Ujde." pošeptá mi Alyssa.

O přestávce k té Samantě s Alyssou zajdeme.
"Ahoj, já jsem Lee a tohle je Alyssa."
"Lee? to byli tvoje rodiče asi hodně opilí, když to jméno vymýšleli." Tahle poznámka mě urazila. Hodně. Vím, že moje jméno není hezké, ale já si ho nevybrala a ona nemá právo, o mích rodičích takhle mluvit.
"Vlastně se jmenuje Linda." opraví mě Alyssa. Tohle nikdy nedělá. Normálně by se za mne postavila a ne říct pravdu. Skoro nikdo neví moje pravý jméno a já chci, aby to tak zůstalo. Napořád.
"Linda? No moc hezká nejseš, takže to na tvejch opilejch rodičích nic nemění. Ale tvoje jméno je nádherný! Alyssa. Moc pěkný. Tak ahoj Aly a ahoj ošklivá lhářko." řekne. Začnu si okusovat spodní ret, je to opravdu nepříjemné a cítím, že slzy už jsou na krajíčku. Takhle hnusnej ke mně už hodně dlouho nikdo nebyl.
"Tak Angličanka? To musí bejt fajn." snaží se Alyssa změnit téma, za což jsem jí vděčná.
"Jo, ujde. Moji rodiče nepijou, takže mám docela pěkné jméno." ale bylo to marné. Ona mě asi chtěla jenom ponižovat a přestat v úmyslu neměla.
"Můj táta taky nepije." škoda, že to samé nemůžu říct o mámě. Marci pije na každym kroku.
"Tak to ti jméno asi dávala mamka, viď?"
"Ne, jméno mi dal taťka, moje máma by mi nejspíš dala nějaký stupidní jméno jako třeba ... Samanta."
"Samanta je náhodou moc hezké jméno. Vznešené." zradí mě Alyssa a já už radši odejdu.

Po škole ---
"Aly nechceš zajít někam na pohár?" zeptám se Alyssy.
"Víš ... no ... já už jdu vlastně někam se Samantou." odpoví.
"S ní?" zděsím se.
"Joj. Do skate parku. Prý tam viděla nějakýho hezkýho kluka."
"Aha ... a kdy tam jdete?"
"Ve 4, můžeš přijít taky jestli chceš."
"Tak si dáme sraz u laviček, ne?"
"Jo jasně." mrkne na mne Alyssa.
"Tak jdem Aly?" vyruší naši konverzaci Samanta, které se zrovna přirojila.
"Jo jasně. Čau Lee uvidíme se."
"Papa ošklivá lhářko." křikne a mne Samanta a když se Alyssa přestane koukat vystrčí na mě fakáče a začne se hihňat.
"Pa ..." mumlám si tam ještě pro sebe.

--- konec 3. část, Liter 24.9.08, By: BoOBee