Slzy štěstí

Všimli jste si toho nádherného menu vlevo? xD.....Jestli ano, tak prosím veliké ovace pro Sabaku no Vandu, bez níž bych stále tápal v temných hlubinách z mého pohledu nesmyslném HTML kódu.
Takže.. Arigato, Vanda-san a všechno nejlepší k Osmnáctým Narozeninám..... A taky Tvé občance, jelikož má tři roky... prosím ALPAUS!

***

Rukama divoce přejížděl po linii jeho zad. Nos měl zabořený v jeho košili, jak byl okouzlen jeho vůní, omamující mu makem zdokonalené smysly a svými rty mi líbal pokožku klíční kosti. Jazykem krouživými pohyby masíroval ztuhlou pokožku, bělejší než sníh. Krásné, modré oči chlapce v jeho náruči byli přivřeny, jako by se bály co uvidí, jako by se bály, že tohle všechno je jenom sen, který zmizí jako sníh na jaře, kdy vykvétají první kvítky a slunce mu opaluje pokožku.
Prsty černovlasého našly svůj nynější cíl v podobě drobných knoflíčků na bělomodré košili a začaly je pomalu rozepínat, dávaly si načas, neboť měkká ústa nedovolila prstíkům odhalit žádnou kůži, kterou před tím důkladně nepolíbil a nezhýčkal svým jazykem. ovanul ji svým horkým dechem, aby se mohl dívat, jak se drobné chloupky na kůži vztyčí, když teplo z jeho úst pomine a studený vzduch pokoje je jemně pohladí. Palcem přejel přezs sotva patrnou pihu na levém hrudníku a jemně skousl růžovou bradavku, poškádlil ji a nechal ji ztvrdnout. Jeho milenec zasténal a jeho světlé vlasy se mu lepily na od slin vlhké rty, o něco tmavší než bradavky. Nosík se lehce roztáhl v marném pokusu o nádech, když kovová ruka černovlasého jemně pohladila jeho klín aby vzápětí ucukla. Černovlasý ho jemně položil na pokrývky a svými rty udusil tiché protesty.
Pousmál se nad jeho horlivostí se kterou mu začal odepínat potrhaný, červený plášť. Prstíky se mu třásly, přesto šel odhodlaně za svým cílem. Kus látky nakonec dopadl o několik metrů dál, netrvalo to ani minutu. Vytáhl blondýnovi košili z kalhot a přetáhl mu ji přes hlavu. Pohladil ho po vlasech. Byli hebké a poddajné, přesně jak předpokládal. Blonďák při tomto takřka intimním gestu zavřel oči a jemně zavrněl. Vincentovi to připomnělo kočku, kterou měl, když byl ještě dítě. Mourovatou s velkými kukadly. Zemřela mu v náručí, když rodila koťata na vykrvácení. Tenkrát plakal poprvé a naposledy.
Cloud, jak se ta drobná, blonďatá koule, která připomínala chocobo jmenovala, slastně vzdychl a vybídl svou hlavu k dalšímu pohlazení. Dokonce jako přídavek dostal cudný polibek na temeno hlavy, odkud se ovšem se všemi neřestnými úmysly jeho milenec přesunul na spánky a víčka, aby je políbil. Nezapomněl ani na špičku drobného nosánku ani na rty, do kterých se vášnivě vpil. Chvíli zkoumal opojné hlubiny Cloudových úst ve kterých cítil slabou chuť chipsů, přičemž ho nezapomínal hladit po nahé hrudi aby mu náhodou neumrznul. Teplo v pokoji rozhodně nebylo.
Cítil, jak mu obtočil ruce klem krku a hrál si s vázáním jeho oblečení, než ho svlékl. Vincent se usmál nad tím, s jakou opatrností přetahoval Cloud látku přes jeho kovovou paži, která se nyní matně leskla. Hlasitě vydechl, když ucítil horké rty na své pokožce. Zaklonil hlavu a dovolil tak tomu mláďátku, aby jazykem zajel pod jeho klíční kost. Cítil, jak si jedna Cloudova ruka pohrává s prameny jeho vlasů a stahuje mu červený šátek, který nakonec ladně dopadl na hromádku jejich oblečení, nakupenou pod postelí s čistě bílím prostěradlem, které se pomalu zahřívalo. Rošt postele sténal pod dvěma těly, propletenými na matraci, jejich pot pomalu stékal a vpíjel se do povlečení. Pokoj byl plný tichých i hlasitých vzdechů.
Vincent donutil Clouda, který se asi v polovině laskání znovu vymrštil do sedu, ulehnout zpátky na matraci. Zdravými prsty pomalu kočičími pohyby zmapoval jeho hrudník, zastavil se až u lemu jeho kalhot. Posunul se na posteli trochu víc dozadu sklonil se ke Cloudově klínu. Věnoval několik dravých polibků jeho podbřišku, zatímco rukou stiskl jeho vzrušené mužství, které i přes pevnou látku kalhot, bylo cítit. Popral se s těžkým, koženým páskem, rozepnul knoflík i zip a pomalu mu stahoval kalhoty dolu. Cloud jemně zčervenal, když si všimnul Vincentova pohledu, kterým ho upír provrtával skrz na skrz. Díval se na něj jako na sladký dort, který musí sníst, jelikož má na něj strašnou chuť. Cloudovi to lichotilo, ale přesto se cítil poněkud nesvůj.
Černovlasý se znovu vrátil k jeho vzrušenému klínu. Promnul ho rukou a pomalu stahoval lem černých trenýrek dolů. Stále se díval Cloudovy do očí, které se pomalu rozšiřovaly. Cloud zalapal po dechu, když jeho trenýrky odletěly do rohu místnosti a on si uvědomil, že tu leží jen tak, nemá nic na sobě a je mu zima. Vincent jako by cítil jeho myšlenky si svlékl kalhoty i spodní prádlo, typicky rudé barvy, kterou měl tak rád a která mu ladila s očima a položil si Cloudovy nohy na ramena. Ten ztuhl v očekávání toho, co se stane. Vincent mu roztáhl nohy co nejvíc od sebe a sklonil pohled. ClouD se nadzvedl a opřel se o lokty. Viíncent rukama roztáhl Cloudovi půlky od sebe a pronikl mezi ně jazykem. Cloud zasténal a zavřel oči, hlavu zvrátil dozadu. Jeho ruce byli pevně zatnuté do peřiny. Vincent přesunul svou pozornost ke Cloudovu klínu a vzal ho do úst. Několikrát ho vsunul co nejhlouběji do úst a přejel po něm zuby, u čehož se Cloud vymrštil a vykřikl. Z části podrážděním, z části slastí. Vincent ho olízl a dlaní stiskl Cloudova varlata. Kousl ho do jemné kůže podbřišku a znovu ho vtáhl hluboko do sebe. Slinami navlhčil dva prsty a hrubě jimi do Clouda vnikl, ten zasténal a prohnul se v zádech. Rukou zajel Vincentovi do vlasů a přitáhl si ho k polibku. Vincent pod něj vsunul jednu paži a nadzvedl ho aby do něj mohl jedním plynulým pohybem proniknout. Vysunul se a tvrdě přirazil. Cloud mu položil jednu ruku na bok, druhou ho obejmul za krk a rozžhavenou tvář mu zabořil pod krk na hruď. Na tváři ho lechtali Vincentovy vlasy, jehož tvář již dávno pozbyla vší své vážnosti, kterou všechny kolem sebe doháněl k šílenství. Cloud už dávno poznal, že je to jen maska, zkrývající jeho pocity, které často zrcadlily ne příliš šťastné chvíle v Hojově laboratoři na které černovlasý muž tak nerad vzpomínal.
Vincent táhle zasténal, když Cloud na chvíli převzal iniciativu a tvrdě na něj přirážel. Tisknul ho pevně k sobě a pot se na jejich hrudích mísil s tím druhým. Vincent rukou zabloudil mezi jejich těla a pevně obemknul svou dlaň kolem Cloudova penisu. jejich rytmy se sjednotily v tanci, po jejímž konci ani jeden z nich netoužil, přesto musel přijít, neočekávaně, rychle ale o to víc vášnivě.
***
Když se ráno Cloud probudil, byl v pokoji sám. Hromádku svého oblečení měl vzorně poskládanou u nohou postele na prošlapaném koberci, na jejímž vrcholku se skvěl vzkaz psaný rudým inkoustem. Cloud se usmál a aniž by bral ohledy na své rozbolavělé a totálně zprzněné tělo se pro něj natáhl. Přelétl ho lačným pohledem, poněkud zčervenal, ale při poslední větě dopisu se mu nahrnuly do očí slzy. Slzy štěstí.