Anotace: -
Lidé jsou továrnami na čas.
(Prostor spalovna, spotřebitel. Hemoglobin neváže pouze kyslík.)
„Ty jsi nikdy nechtěla víc času?“ Špulí rty a vydechuje minulost; rychleji a mělce, mladě a skrz sklovinu.
Běží, utíká, probíhá mezi vroucím horkem zvlněným asfaltem; do křídel vlasů mu padá sníh. Klopýtavě přeskočí schoulené klubíčko zvířecího mláděte a polykavě inhaluje další vyprchané minuty.
(Made in někdojiný, made in minulost, spotřebujte do: data úmrtí. Poločas rozpadu v troskách.)
„Nebýt těch ranních nevolností…“ Směje, usmívá se, je o dva a konečky prstů kroků před ním; smáčí ho ve svém čerstvě zapadlém stínu; v muzice tělem
pohlceného parfému.
(A je to žert; spásným, spěšným kódem protkané dvojfrází.)
Jsou skutečnými vykradači hrobů, jsou ta neskutečně uskutečněná náhoda, sedmý element mezi smysly.
(Plagiátoři sourozenců; liché a sudé cifry.)
Čelí vstříc, rozléhající se ozvěna horizontu nabývá stran, míjejí strach v tlapkách a nepřítomnost v měkce obalených listech korun; vrací se k stáří.
Pronásleduje je časová kontinuita.
(Delikventi a děti z krabic, chcete mít více než planě kvetoucí soucit? Méně než instinktivní
sebezáchovu? Dám vám –)
Kontext, říká jí slang (časová kontinuita se nenosí; ((svléká se)). Je divoká a rozpraskaná, metamorfóza sama. Je zkostnatělou jistotou, vyšívanými paragrafy; pravidlem. Potřebuje –
nepřítele.
(být porušována.)
Na pravěkem znetvořeném konci cesty je konec a oni; a prázdný tikot záchrany.
(Vedlejší účinky nepřítele jsou přátelství (ostýchavě zamilovaná a kluzká; zosobněná v osobách.))
(Nebo v mrznoucím, vděčném kožíšku kotěte; v malátné ospalosti roztaveného kakaa a cukru.)
„Čekají na nás s obědem?“ Zeptá se vzdušně, něžně a dívsky; s plynulou hebkostí
zastavují úprk a strach; adrenalinem prosáklé duhovky a obliny řas;třepot tepu
ve rtech.
„Čekají na nás. Oběd je údajně zaneprázdněn péčí o půlnoční přesnídávku, která prý chytla chřipku.“
„V překladu: Nat pečuje o Taciho, který chytl akutní střízlivění.“
„V překladu: Přestaň ze svého kluka dělat alkoholika a vrať mu aspoň některé z jeho
atlasů. Vždyť bez nich pomalu netrefí na záchod.“
„Do baru a do Říma trefil vždycky.“
„Jen protože se Nat a můj telefon na půlhodinu proměnili v GPSku.“
(Poklesnou v kolenech; tok přirozených záchvěvů zaokrouhluje první padlá světla poledních
hvězd. Dětsky a mile si povzdechne–)
„Okay; rezignuju v akci „Taci někde má smysl pro orientaci, jen je zahrabaný pod
tunovou sutí pohodlí.“
Padne první z nul; proskakují realitou; pocuchají perutě křídel kontextu; s výdechem jsou doma.
(Lapeni v tom stejném, tajně skomírajícím dopoledni.)