Tři slova

Potřeboval’s jen tři slova, tři zkurvená slova, a já jsem byl znovu polapen. Tvůj úsměv jsem spatřil již z velké dálky, zářící jako upíří hrdlo, chytající mě, a dávící mě, používající tvé bělostné, nádherné zoubky jako šeptlé zaklínadlo smrti.

Mohl jsem určit, že tvé oči mají znovu tu divnou barvu- jsou hnědé, ale pak znovu vidím divokou, temnou květinu, jejíž esence pomalu zabíjí moji vyrovnanost, a když opakují tu stejnou věc znovu a znovu, zrovna jsem si uvědomil že mě chceš zuřivého, naštvaného, křičícího, jakkoliv, cokoliv co by ukázalo moje emoce.

Snažím se. Opravdu. Snažím se znovu do tebe nespadnout. Nechci vědět proč jsi přišel, nechci tvé stále bližší kroky, tvoje šepoty proti mě. Nechci tvé dotýkání, tvůj dech, který voní jako narkoticky sladký jed, na mém čele.

Víš… nechci tebe.

Ale tvoje oči můžou vidět- jsem si jistý, že můžou vidět, jak křehká tahle bublina je. Jsem si jistý, že tvoje rty mě dokážou rozetřást a rozplakat, zchladit mé dlaně, dokud nebudou ledově studené a modré… ale možná můžou přinutit moje žíly mlátit moji kůži masochistickým způsobem, stejně jako kdysi, když jsem byl vražděn každou noc, bez žádné ochrany, jenom s tebou, a ty jsi byl nůž v mých očích, snech a výkřicích.

Byl jsi pistole, naplněná žiletkami, střílející po mě…a pak ses mi omlouval, objímal mě se všemi těmi tvými cukrem naplněnými slovy. Ale nikdy ti nedošlo, že ten cukr byl jako sůl, spalující mé rány, bodající a řezající mou mysl.

Víš… to byl ten důvod, proč jsem brečel pokaždé když jsi se mnou byl násilný- pro tvoje omluvy, které tu vlastně nikdy nebyly.

Podívám se jinam, třepotavě se nadechnu, a konečně se odvážím letmo na tebe pohlédnout.

Otevřeš svoje ústa, zkroutíš rty, a řekneš: „Chyběl jsi mi.“

A všechny vzpomínky, všechna bolest, všechna rozkoš, všechno bití, krvácení, umírání, se ke mně vrátí s tvým hlubokým , rudým hlasem.

Chci tě zabít – a moji bolest, zavřít tvé rty- abych se mohl smát, rozbrečet tě- abych mohl pohřbít tvé oči… nenávidět tě- abych mohl zastavit všechny noční můry.

Ale víš…. nakonec… myslím, že se mi líbí být pro tebe masochistický.