Zasvěcení 1/2

Sam si naposled procházela složky, které jí dali ještě na Zemi. Protože ji čekala dlouhá cesta do vedlejší soustavy, dostala vlastní kajutu. Trávila v ní většinu dní, pročítala si nejrůznější materiály o své cílové destinaci, a cítila, jak v ní roste nadšení. Před pár měsíci dokončila přípravný vědecký program a nyní byla převelena na výzkumnou základnu na Kasceonu.

Do kajuty nahlédl člen posádky. „Za dvacet minut budeme přistávat, připravte se prosím,“ oznámil a odspěchal pryč. Sam si sbalila své dokumenty a oblékla se do nové uniformy. Chtěla mít vše nachystáno k rychlému odchodu, protože posádka z její přítomnosti nebyla dvakrát nadšená. Domnívala se, že je to zejména kvůli cestě na Kasceon, který byl vyhlášený svou nehostinností.

***

Kasceon

Teplota vzduchu: -32 ° C

Povrch: štěrkovitý, místy permanentní ledová pokrývka

Život: mikroorganismy v zamrzlých mořích

***

Sam kráčela vedle laboranta, který ji měl provést po podzemní základně. Docela se jí to místo líbilo, všude byla spousta světla a chodby byly čisté. Méně se jí však zamlouvali ostatní pracovníci — dokonce ani laborant nebyl kdovíjaký sympaťák. Nechala si své pochyby pro sebe, ale instinkt potlačit nemohla. Něco tady nebylo úplně v pořádku. Po chvíli to však pustila z hlavy a znovu se radostně rozhlížela po laboratořích.

„No, a jak dlouho tady pracujete vy?“ zeptala se nesměle laboranta. „Jsem zde již několik měsíců,“ odpověděl laborant stroze. Tón jeho hlasu vylučoval jakoukoli další konverzaci. Sam si jen povzdychla a zklamaně doufala, že prohlídka brzy skončí.

Po večeři v malé kantýně, kde se tlačila s ostatními zaměstnanci (jak už to v kantýnách po celé galaxii chodí), se Sam s úlevou posadila na svou novou postel. K dispozici měla malou komůrku, jen lůžko, malý stoleček se židlí a umyvadlo. Nebylo to nic moc a sterilní barvy pokoje nepůsobily zrovna útulně, ale místnost měla jen pro sebe. Na základně nebylo příliš mnoho lidí, proto se domnívala, že takto bydlí většina z jejích kolegů.

Rozsvítila si maličkou lampu u postele a zadumaně pročítala svůj zítřejší harmonogram. Jelikož byla nováček, na programu měla zejména informační besedu. Podle toho, co jí řekl laborant, jí tam měli pustit video o základně a její náplni práce. Jako další bod dne následovalo „zasvěcení“ — Sam si nebyla jistá, co si pod tím vlastně představit. Stálo tam jen to jedno slovo, žádné detaily nebo další informace. Ještě podivnější byl fakt, že nic dalšího v programu nebylo. Asi je to standardní postup, nejspíš půjde o nějakou mlčenlivost, utěšovala se v duchu.

Chvíli si nad tím lámala hlavu, ale po pár minutách ji složila únava. Zhasnula lampu. Čekal ji neklidný spánek.

***

Konec části 1/2.

Část 2/2: https://www.liter.cz/povidky-scifi-843074-cist