Dnes mám chuť mučit tvoje tělo nekonečnými doteky a zmámit tvoji mysl představami, které ti nedají oddychu. Přemýšlela jsem o tom, jaké by to bylo, mít tě celý den jen pro sebe. Jestli bys upřednostnil konzervativní konverzaci, konzervativní akt a nebo konzervativní ticho. A pak jsem si uvědomila,že ticho vlastně není špatné. Že ticho v nás podněcuje představivost. A tu bych ti ráda trochu rozdráždila.
A tak si můžeš představovat místnost, kde je tma a ticho. Ticho tak hlasité, že ti z toho naskakuje husí kůže. Ticho, které tě napůl dusí, napůl rozhořívá. Ticho, ve kterém se zjasní všechny smysly. A v tom tichu a tmě bys mohl mít ještě zavázané oči. Cítil bys jemnou látku, která tě hladí po tváři.
A někde z té tmy a ticha bych se vynořila já. Tiše, abych to ticho neprobudila. Pomalu, aby se mně to ticho nepolekalo.
Byla bych u tebe. Vnímáš tu představu? Naježily se ti chloupky v zátylku....a bolestně tě bodlo v podbřišku?tak je to správně. To je správná reakce.
Dnes mám chuť si s tebou hrát. Stojím těsně u tebe, v tichu můžeš cítit bušení mého srdce a rychlost dechu, která mne samotnou děsí. Myslíš, že jsme tu sami?Sami,ticho a tma. Tak pojď blíž. Dotkni se mně. Stojím přímo za tebou, rty blízko tvého krku, horký dech se ti zakusuje do kůže a vypaluje v ní stopy. Natahuješ ruce do tmy za sebe. Cítíš pod bříšky prstů jemnou krajku.jedeš po její linii, halí mé půlky až k pasu. Možná přemýšlíš o tom,jakou mají barvu,ale o to přece nejde.jde o to, co zahalují, co skrývají.mimoděk zatneš prsty do horkè kůže a přitiskneš si mě klínem blíž ke svému zadku.Je to smyslné?když se k tobě tiše tisknu zezadu v tichu?Ne, nic neříkej, jen si nechej to ticho prostupovat tělem a společně s tichem, i stoupající vzrušení. Cítíš, jak se mé rty dotýkají tvého krku. Jemně po něm kloužou a sem tam jako had jazykem zkoumám jeho měkkou kůži. Voníš mi a ta vůně tančí s tichem kolem nás a tma je pozoruje s takovým tím mlsným výrazem, který jsem několikrát viděla i u tebe.
Líbí se mi, že si s tebou můžu dělat co chci, si svolný, uvolněný, horký a bohužel ještě stále oblečený. Svlékat tě je vždy nekonečné, ale svlékat tě v tichu a tmě je nekonečné a vzrušující... Moje dlaně ti vklouznou pod tričko, cítím jak se chvěješ, přejezdu nehty po tvém hrudníku, obkroužím každou z bradavek a stisknu. Jaké je to, když se tě někdo dotýká ve tmě? V té husté tíživé tmě, když máš všechny smysly v pozoru. Je to lákavé? Vzrušující?doufám, že ano, protože to je jen začátek. Ne, nevzdychej, nesmíš. Ticho by se polekalo, dávej si pozor, jinak tahle hra skončí!
Zlehka vezmu tvé dlaně do svých a zvednu ti ruce nad hlavu. Pomalu ti stahuju tričko a obnažuji tvé horké tělo. V krku máš nesnesitelně sucho a v klíně nesnesitelné horko a kolem nás je nesnesitelné ticho a tma.Napětí si osedlalo vzduch kolem nás a vypadá to na pořádnou jízdu. Kdo déle vydrží můj milý, co myslíš? Kdyby sis alespoň mohl stáhnout tu látku z očí?ale to přece nejde. Horkými polibky brázdím tvá záda. Zakrývám jimi tvá ramena, zátylek, paže, lopatky...pomalu se sesouvání níž, klečím za tebou s mokrým klínem a zkoumám jazykem tvoje záda a boky. Prsty mi kloužou po tvých stehnech, pevném zadku, lýtkách až ke kotníkům. Pryč s kalhotama. Neboj se, nebude to bolet. Vnímáš mé doteky a necháváš se vplétat do sítí představivosti. Kde se tě dotkni za pár vteřin, kam strčím prsty, kde tě asi polaskám jazykem? Tolik to chceš. Hoříš nedočkavostí. Stejně jako já a ve vzduchu kolem jiskří, div nevybouchne. Co by se pak stalo?roztavilo by nás to? Spálilo na popel? Co víc si přát. Existuje jen tahle chvíle, ten jediný okamžik v tichu.
Jazykem kopírují lem tvých kalhot, rozepínám zip a konečně nechávám spadnout kalhoty i spodní prádlo na zem.dlaněmi se dotýkám tvé holé kůže, jazykem zkoumám její pevnost a chuť. Chutnáš jako čokoláda se solí a chilli. Pálíš mě na jazyku a myslím si, že moje mysl brzy exploduje na nedostatek kyslíku. Přestávám dýchat. Zapomínám dýchat. Z toho, jak moc se soustředím, aby to ticho kolem nás nezmizelo. Zajedu ti jazykem mezi půlky. Cítím jak si se napjal a rozechvěl zároveň.Obepínam ti dlaněmi boky a pootočím si tě k sobě. Ani mně nepřekvapuje, že už se proti mně z klína dobývá tvoje chlouba. Ale na to je ještě čas. Máme moře času. A žádnou záchrannou vestu. Myslím, že to s námi špatně skončí.
Jen jemně obkroužím jeho pevnost jazykem a věnuju se dál tvým bokům, do kterých zatínám zuby, cítím, jak se vzrušením chvěješ. Určitě máš před očima obrázek toho, jak do mně hluboko vnikáš a místo toho před očima tmu a propadáš se do ticha. Představuješ si, jak jsem úzká a horká, vlhká a žadostivá? Chceš mě?má cenu se ptát?
Konečně si se pohnul a své prsty si zabořil do mých vlasů. Jaké to je, když tu před tebou klečím, ochutnávání tvoje boky a ty mně nevidíš? Jen cítíš vlhkost mého jazyka a nosem ti prostupuje vůně touhy a vzrušení. A přiznám se, zvhla jsem z těch představ natolik, že se sotva držím, abych se ti už nedala. Ale to zvládneme, neboj, ještě před sebou máme několik úkolů.
Najednou vstávám a tlačím tě dlaněmi někam za sebe do prázdna. Neboj, je tam postel. Postel plná měkkých nadýchaných polštářů, přece bych tuhle naši hru nedovedla k dokonalosti a přitom si ti sedla do klína a zneužila tě na chladné zemi. To by odemne bylo troufalé, ale zároveň živočišné, přirozené a zvrácené. A ty víš,jaké mám myšlenky. Jsme tolik podobní. Proto nemáš strach, máš jen chuť. Chuť na vše. Ale největší chuť máš vzdychat a sténat pod mými doteky a chceš abych vzdychala a křičela já pod tvými.Ale to se dnes nesmí, vždyť víš, to ticho....
Co říkáš na moje nové kalhotky? Jsou dost měkké?příjemné?ukazují dost?sáhni si. Tvé prsty vedu na své boky. Kloužu si jimi až do klína, tenká látka je tak vlhká. A co zezadu?Dotkni se mně i tam.Vedu si tvoje dlaně do pasu,ano,přesně tam začíná jejich lem a končí vykrojený někde v půlce zadečku. Jemně ho objímají a tisknou se k němu a ty máš teď možnost ho sevřít stejně tak pevně a zároveň smyslně. Vždyť víš,tak to mám ráda. Chci tě cítit.
Sakra, proč jen je všude ta tma a ticho?
Nemohli bychom na chvilku rozsvítit a dělat, jako že se nic neděje? Ale ono se děje můj milý, tep ti nebezpečně zrychluje, každým kouskem tvé kůže prochází paralyzující mrazení a ty myšlenky, které ti víří hlavou.chtel bys do mně zajet prstem?jedním, nebo dvěmi?nebo rovnou tvým napnutým mužstvím, ve kterém nebezpečně cuká?může to být ještě horší?nemůže se ti z té touhy zastavit srdce?nebo explodovat klín?a vezmeš mě s sebou, až se ti rozkoš dostane pod kůži a utopíš se v ní jako v tekutém písku?a zase si představuješ, jak do mně vnikáš, do mého vlhka.
Celý hoříš můj milý, snad ti není špatně?udělalo se ti nevolno? Tohle mi nedělej, víš, že mám o tebe strach. Hezky si lehni do polož hlavu do měkkých polštářů.Nech mě tě zlíbat od hlavy až po paty, nechej mě tábořit ty prsty do kůže, ochutnat každý kousek tvého těla.
Co ty myšlenky v hlavě, které máš?nechceš si už hrát?chceš si mě přitisknout do klína a ukojit svůj chtíč?tak to ale nefunguje můj milý, dnes jsem to já, kdo určuje pravidla. Obkročmo si ti sednu do klína, jako bych ti četla myšlenky, ale ne, to se mýlíš můj milý. To nejsou tvé myšlenky, ale moje, asi se nám v té tmě a tichu kolem nějak zamotaly. Vždyť víš, že jsme stejní.teď mám ale chuť na něco jiného. Vstávám abych si svlékla kalhotky a mohla ti být blízko celá nahá. Znovu se ti prosazují do klína, cítíš na svém mužství moji vlhkost, líně se po něm vozím, ale ne, na to ještě brzy...beru tvoje dlaně a zakrýváme si jimi ňadra. V prstech mneš ty měkké bochánky, laskáš palci vzrušené bradavky...nadzvedneš se a vlastně poprvé za celou tu dobu naší hry, se naše rty setkávají. Jaké to je, mně líbat?řekneš mi to? Líbat tebe je jako nechávat si v ústech rozpouštět čokoládu, tvůj jazyk je hebký ale pevný, stejně jako tvůj vzrušený klín, který se ke mně přimyká stále více. Um tvých rtů a směs tvé vůně mně rozpalují doběla. Celá se chvěji. Ale to ne já. To ty. Vzrušení tě ničí a pozbýváš zbytek svých smyslů. A ta tma všude kolem a to ticho. Cožpak to se smí?Zotročila jsem si každou tvoji buňku. A jsem za to ráda.
Možná čekáš, že už budu chtít, aby si do mně hluboko vnikl, ale já se jen nadzvednu a svým klínem se přesunu nad tvoji hlavu. Sakra, alespoň teď bych snad mohl sundat ten zatracený šátek, vždyť jsou to nekonečna muka, když se nemohu podívat...ale to nesmíš, nevzpomínáš si? Pravidla jsme si nastavili hned zprvu... Jen, co se za tebou zavřely dveře a obklopilo tě ticho.
Cítíš, jak se ti moje vlhké závojíčky otřely o rty. A znovu.a teď zase. Jen tak ledabyle, bez cíle a přesto. Ti ten pocit rozostřil smysly. Asi bys mně chtěl chytit za zadek a přitáhnout tak blízko, abys do mně zajel jazykem, ale na to je ještě brzy. Ještě chvíli tě chci dohánět k šílenství jen tou představou, že svůj jazyk Boris hluboko do mého nitra a konečně uhasíš žízeň mojí šťávou.
Místo toho ti dovolím, aby si mi zajel prstem mezi půlky a dráždil si mne...a já bez jediného vzdechu kloužu klínem po tvých ústech, propínám se proti tvým vlhkým rtům.znovu a znovu...možná bych ti teď už mohla dovolit, abys do mně vklouzl, jazykem, prsty, abys mně dovedl k vrcholu a já ti umřela pod rukama. Ale chci to už teď?
Teď a tady, v tichu a tmě. S tebou. Ano, myslím, že ano, po ničem jiném netoužím, chci jen, abyses mně dotýkal, abys mně lízal, hltavě si bral můj klín a přitom ve mně rejdil jemnými prsty a nechával je ve mně klouzat. Je to tak omračující. Roztékam se s každým vniknutím tvých prstů hluboko do mého lůna a tvůj jazyk se ukájí na tom nejcitlivějším místě. Nezapomeň, nesmíš křičet. Ještě pár tahů a svět kolem mne zmizne. Pohltí ho zná, stejná jako je kolem nás. Jen trochu jiná, trochu víc udýchaná a splašená a trochu víc všude. Musela jsem se chytit tvých vlasů, abych se nezhroutila pod přívalem té tolik očekávané rozkoše.
A teď tě chci cítit v sobě. Celého, dlouhého a pevného, hluboko uvnitř a možná ještě hlouběji. Stačí mi jen se trochu posunout ,trochu dozadu, a celá se otočit. Chci si tě vzít zrovna takhle, obráceně, tak abych tě cítila uvnitř a přitom si mohla líbat prsty u nohou. A ty to vše vnímáš s takovou intenzitou, jako nikdy. Znovu a znovu kloužu po celé jeho délce, pomalu nahoru a rychle dolů, tak hluboko, jak jen to jde. Držíš mně za boky a tvůj prst zase zajíždí mezi mé půlky...a znovu si celý ve mně, stejně jako nás objímá tma, tak já teď objímám cely tvůj ztopořený úd a nechávám ho, aby mi plenil útroby. Jaké to je? Cítit to vlhko, ve kterém se pohybuješ? Studí to? Nebo je to naopak horké? Řekni.
Neutopil si se ještě? V tom tichu kolem nás? V tom moři ve mně. Nepřestavej prosím, pokračuj, určuj teď ty, směr a cíl.
Tolik mně vzrušuje ta představa, že do mně vnikáš a přitom se koušeš do rtu s v hlavě si sněží. Teď se to stane? Tvé pohyby budou naléhavější a naléhavější, budeš mně k sobě tisknout víc a víc a až vyšplháš tam vysoko nad mraky, pustíš se a budeš padat, budeš myslet na to, jaký úžasný pocit to je? Smět mě mít...
Komentáře (19)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk