ZAJÍČEK

Ten kluk mě očividně svádí. Je to ještě dítě. Šestnáct sedmnáct ...?
Na děti jsem nikdy nebyla.
Ležím na dece a snažím se pochytat posledních pár srpnových paprsků. Slunce žhne a šimravě ubližuje mé kůži. Přemýšlím nad knihou, kterou jsem včera dočetla a k níž mám napsat recenzi. Ten kluk mě skutečně provokuje. Cítím, jak na mě sem tam dopadne zrnko písku.Ignoruji ho. Zvednu se a ve svých dvoudílných plavkách sportovního střihu - já vám vidím až do žaludku, čekali jste nuda pláž, není-liž pravda? - zamířím k vodě.
Nemám nudu ráda. Ani tu abstraktní, ani tu plážovou. Ano. Teď mi to zcela došlo. To slovo přesně vystihuje podstatu. NUDA. Fantazie nezná hranic, skutečnost je velmi omezena, občas dost krutě. Na pláži mě baví pozorovat bouličky v pánských plavkách a představovat si, jak asi vypadá nemrava, který se uvnitř choulí.
Voda je báječně teplá. Rozběhnu se a plácnu sebou. Paráda! Vynořím hlavu, odfrknu kapičky a protřepu vlasy. Otevřu oči. Položím se na záda a nechám se kolíbat vodou. Jen tak ... Zrakem spočinu na skokanským prkně. Ach jo. Je tam. Rozhoupal se a skočil. Páni! - to byl placák, až je mi kluka líto. Potopím se a pod vodou plavu pryč. Když se opět ocitám na hladině, jsem už daleko od břehu. Na to, kolik kouřím, mám plíce furt dost dobrý.
Konečně se mohu nerušeně nechat hýčkat vlnkami. Miluju vodu stejně, jako miluju sex. Jsem hrozný požitkář. A voda miluje mě. Nadnáší mne jako korek. Ležím si tu naznak, kotníky přes sebe a pozoruji ptáky svobodně kroužící v oblacích. Vyruší mě velké vlny, jež dělá v dálce projíždějící loď. Nejspíš jsem musela na chvíli usnout.
Kraulem se vracím ke břehu. Kluk si klidně dřepí vedle mé deky a vyhlíží mě.
"Já vám to tu hlídám," řekne. "A koupil jsem vám limonádu."
"Proč?"
"Co proč? Byla jste tam dlouho, musíte mít žízeň."
"Tak dík. Jste milej."
"Mně můžete tykat, já jsem Jirka. Ahoj."
"Nazdar," zabručím.
"Namažu vám záda, chcete?"
"Děkuju. Neobtěžujte se."
"Jé, to mě vůbec neobtěžuje. A tykejte mi, prosím ..."
Než tomu stačím zabránit, už mi masíruje ramena. Ty jeho dotyky jsou tak nesmělý, až je to docela hezký.
"A co nohy? Ty mi nenamažete ...?" Začínám provokovat, nohy dávám nepatrně od sebe.
Bože, co já jsem to za potvoru!
Vtírá mi krém do nohou, postupuje od kotníků vzhůru, tak deset čísel nad koleny končí. Zřetelně cítím, jak se mu chvějí ruce.
"Musíš ještě výš. Tam je kůže nejzranitelnější," přejdu na tykání a uvedu jej svou žádostí do vesmírných rozpaků. Ještě krapet víc dám nohy od sebe ...
Mrcho jedna nestoudná! - tituluji se v duchu.
Natírá mi stehna. Hádám, že se klepe po celém těle. Jak vystrašené štěňátko.
Zacvakne tubu a zůstává tiše sedět. Poočku si ho prohlížím.
"Nenudíš se?" Ptám se po chvíli.
"Já vám vadím, že jo?" Hlesne.
"Ale ne," rezignuji. "Proč nejseš s přáteli?"
"Všichni jsou ještě na prázdninách ..."
Čas plyne. Slunce pálí. Od břehu zaznívá výskot dětí ...
"Neplavala byste se mnou tam na ten ostrůvek?"
"Proč tam neplaveš sám?"
"Jsem zvědavej, jak to tam vypadá ... Ale samotnýho by mě to nebavilo. A vy super plavete."
"Nic moc."
"Né, vopravdu. Na holku přímo skvěle."
Holka!!! Je milej. "Já myslím ten ostrůvek - nic moc."
"Vy jste tam už byla?"
"Mockrát. Prostě ostrůvek - pár stromů, tráva a nic." A nádherný milování s Pavlem, zasním se potichu.
"Prosím, prosím ..." Tře divadelně dlaněmi o sebe.
"Tak poď, co mám s tebou dělat."
Je to slušná dálka. Bezmála kilák. Kluk chtěl závodit, jsem vyplivnutá jak pecka z třešně. Vyškrábu se na břeh a plácnu s sebou do trávy. Natáhne se vedle. Pozvolna nabírám síly. Přemýšlím, jak se může cítit to mládě vedle mne.
"Chceš to zkusit, viď?"
"Cccocco...cože?"
"Už jsi měl děvče?"
"Jjjá...no jasan."
"Tak proč mě nepohladíš?"
Opře se o loket a nesměle se mě dotýká. V ksichtíku je rudý jak prdelka paviána. Přerývaně dýchá. Pozoruji ten holý hrudníček, ramena ...
Ach, Bože, co to zas provádím! Vždyť je to chlapeček ... dítě ...
Rychle mi vlepí pusu na tvář. Čapnu ho za vlasy a přitáhnu k sobě. Olíznu jazykem jeho rty. Překvapeně je pootevře - využiji toho a vjedu do jeho úst. Jsou plná slin. Rejdím v jeho puse, začne pohybovat svým jazykem ... zprvu nesměle - pak odvážně prozkoumává mou ústní dutinu. Z boku se ke mně tlačí, cítím jeho ťuhýka.
Masíruju ho stehnem. Dech se mu nápadně zrychluje, pusinkuje mě na krku a blíží se k mým ňadrům. Opatrně po nich přejede prsty. Přestože je šílené vedro, trčící hroty bradavek se zřetelně rýsují pod pružnou látkou plavek.
Odstrčím chlapce, sednu si a odhodím podprsenku. Zírá na ty "himálaje" jak u vidění.
"Líbím se ti?" Překotně kýve hlavou. Uchopím jeho ruku a položím si ji na prso. Krapet přitlačím a hnětu svou pralinku jeho prstíky.
"Ochutnej ...," pobízím ho.
Je něžný. Takový zajda, Bože ... Cítím v kalhotkách Máchovo jezero. Vedu jeho ruku do svého klína. Vjede pod gumičku v pase, pocuchá chloupky, až se prstíkem dotkne vzušeného předběžníčka. Zasténám. Prsty si dodaly odvahu a šacují mou orosenou mušličku. Těžce dýcháme. Po čele mu stéká krůpěj potu.
Začnu hladit jeho tvář. Je hlaďounká jak dětská prdýlka, jen s jemným náznakem rašícího knírku pod nosem. Jsem nejistá, v hlavě se honí spousty myšlenek. Co si mám počít s tím mužským embryem vedle mne? Co je moc a co je málo? Kam až zajít a kudy vlastně vede cesta?
Holky, řeknu vám, skutečně mi nemáte, co závidět.
"Chceš se pomilovat?"
"Když já ..." Rozpačitě vysouká ruku z mých kalhotek, odtáhne se ode mě a se zkroušeným výrazem odhalí mokrý flek na svých plavkách. Povzbudivě se usměju, políbím ho, řeknu: "To je přece normální, o nic nejde," a stáhnu mu gaťky dolů.
Jeho nezkušený šoupálek se stydlivě choulí u pytlíčku. Ta výbavička není marná! Hladím kluka po hrudníku, přes bříško, začnu ta místa laskat jazykem, podbřišek, dlaní pohladím ptáčka i kuličky a schovám je do svých úst. Chlapec přestal dýchat. Dotykem naznačím, aby dal nohy od sebe a vklíním se mezi jeho stehna. Přetáhnu kůžičku, jazykem šimrám žalud - ptáček zpěváček se velice rychle probouzí.
Jirka leží zapřený o lokty. Cítím jeho pohled. Oči se setkají. V mžiku sklopí zrak. Rty, jazykem i zoubky zpracovávám ten nádherně ztopořený úd, rukou hladím šourek a vnitřní strany stehen, pokrčím jednu nohu, pohladím prdelku ... Na víc si netroufám, nechci kluka vyděsit.
Vzdychá ... Dovolím penisu, ať unikne z mých rtů, kapku jej pohoním rukou, jazykem olíznu varlata, vcucnu je a opět pustím na svobodu. Sténá a chvěje se. Líbám jeho slabiny, šimrám jej vlasy - na malý okamžik stehna sevřou mou hlavu. Ihned je zas povolí, jako by se lekl.
Opouštím úkryt mezi stehny a opatrně si naň celým tělem lehám. Položí se - dotknu se rtů, jazyk vystřelí proti mému a v náhlém záchvatu nezkrotnosti válíme sudy po palouku. Síla jeho objetí překvapuje. Tělem mi projíždí elektrické výboje rozjitření. Teď už vím, jak strašně toužím, aby právě má štěrbinka byla první, kterou ochutná jeho dychtivý, nezkažený jarabáček.
Stáhne mi kalhotky a líbá omžené chloupky.
"Polož se, Jirko. Já sama ..."
Čelem k němu nasedám na vztyčený stěžeň. Naše oči se spojují - už neuhýbá. Dýchá s pootevřenou pusou, očka napjatě sledují každičký můj pohyb. Oběma rukama popadá má hopsající ňadra a s vervou je hněte jak zkušený milovník. Zavírám oči a s chlapeckým údem ve svém prostopášném těle se propadám kamsi mimo tento svět.
Stříká... Přišlo to dřív, než potřebuje má dychtivá studánka. Zůstávám sedět na zajetém hřebečkovi a rukou si dráždím klitoris. Už ... ááách ... Se škubající se chlácholindou lehám na chlapce pod sebou, převrací nás, líbá mé čelo i mé rty. Pak se svalí vedle mne. Drží mě za ruku.
Dvě slunce září. Jedno na nebi, druhé položeno v zelené trávě.
Je mi fajn. Mé rozpaky zmizely.
Vždycinky někdo musí být první a já snad nebyla ta nejhorší.

Souhlasíte?

...............

"Přijdete se zítra zase vykoupat?"
"Tykej mi, jmenuju se Týna."