Zpověď

Zpověď

Anotace: Práce do školy na psychologii. Která působí tak, jak působit má, jako depresivní, opovrženíhodná, atd. Jsem moc ráda, že na vás tak působí.

„Takže paní Krejčová... Co vás sem přivádí?“
„Víte... já jsem to sice už vyřešila. Nicméně i tak bych to všechno potřebovala někomu říct. Ale abyste to pochopila, budu Vám muset říct celou historii.
Vdala jsem se hrozně mladá, bylo mi necelých dvacet. Pět let jsem nemohla otěhotnět. Nakonec se to povedlo a narodil se nám Jiřík. Pak Míša a Kuba, ale Jiříček byl náš největší poklad. Manžel ho miloval, jezdil s ním na kole, vodil ho do skauta, učil ho plavat a všechno bylo skvělé. Dokud se Jirka ve škole nechytl toho sígra Davida. Pořád ho tahal ven a dělali hrozný věci. Za tu dobu, co spolu kamarádili, u nás byli snad čtyřikrát policajti, dvakrát jsme platili rozbitý okno a vůbec nepočítám, kolikrát jsme museli do školy. A přitom Jiřík vždycky tak skvěle prospíval. V deváté třídě měl jen jednu dvojku, jinak samé jedničky, jen to chování. Samozřejmě jsme ho dali na gymnázium, i tam byl nejlepší a konečně se zbavil Davida, byl z něj skvělý chlapec. Bavila ho biologie a chemie. Věřila jsem, že z něj bude lékař. Jen si to představte. Jak krásně to zní. Pan doktor Jiří Krejčí. Věděla jsem, že na to má.
V prvním ročníku se seznámil s tou Jarunou. Mně se už od začátku nelíbila. Byla divná. Studovala jenom ubohou zemědělku, ani hezká moc nebyla. Prostě žádná partie pro našeho Jiříčka. Díky bohu se po třech měsících rozešli. Jiřík si měl najít nějakou studovanou slečnu. Nejlépe taky z gymnázia, nebo klidně až na vysoké škole. Měl se co nejvíc věnovat škole a kariéře.
Nevím, co se to s ním stalo, ale po vysvědčení ve druhém ročníku jsme ho našli doma mrtvého. Tatínkovou zbraní se zastřelil... Našel ho manžel. Byly zamčené dveře a hrála nahlas hudba nějaký ti jeho systém of e daun. Manžel vykopl dveře a našel ho se zakloněnou hlavou. Mysleli jsme, že omdlel, tak jsme mu donesli hadr. Až pak jsme si všimli louže krve pod ním a té hnusné pistole vedle. Mé ubohé děťátko si vzalo život a já nevím proč... Pánové od policie říkali, že prý hrál po internetu ruskou ruletu, ale co já vím, co to je? Nevím jestli za to nemohla Jaruna, ale ať to udělal z jakéhokoli důvodu, nic nám ho nemohlo vrátit.
Od té doby to šlo z kopce. Vrátila jsem zpátky do práce, abych na Jiříčka pořád nemyslela. Doma jsme měli jeho urnu, pořád jsem si s ním povídala, když jsem byla doma. Chtěla jsem být s ním, ale dělilo mě od něj tolik let... Manžel na mě pořád jen křičel, že jsem blázen, ale to přece není bláznovství, milovat svoje dítě.
Nějakým způsobem jsem se dožila dalšího února a tehdy se před domem stejnou pistolí zastřelil můj manžel. Podle výpovědi jeho kamarádů se ožral jako doga a chtěl jet na motorce. Chlapi mu sebrali klíče, tak jel taxíkem. Dal taxikářovi hromadu peněz, pak šel domů, vzal si zbraň a před domem si taky vzal život. Ale to by bylo to nejmenší. Jeho smrt mi až tolik nevadila, aspoň už jsem měla konečně klid od jeho urážek. Jenomže na mně zbyly všechny dluhy a já bych je musela strašně dlouho splácet. Veškeré ubohé dědictví shrábly jeho parchanti z prvního manželství a moji dva kluci a já jsme dostali jen ždibíček. Musela jsem prodat barák a nastěhovat se k mámě. V práci to šlo od desíti k pěti, pořád jsem zaspávala a měla jsem neustále problémy. Máma na mě od rána do večera křičela, že nejsem schopná se starat sama o sebe, natož o dvě děti a společnýma silama s mojí sviňáckou sestrou mi děti vzaly. Nechaly si je na sociálce přepsat na sebe a mě vyhodily z domu kde jsem vyrostla. Pořád na mě visely dluhy po manželovi, tíha Jiříkovy smrti a pak už i ztráta dětí...
Ještě se mi, paní doktorko, divíte, že jsem si tak jako moje děťátko, světlo mého života, prostřelila hlavu?“
Autor WiXXie, 14.05.2012
Přečteno 690x
Tipy 2
Poslední tipující: Berry, ewon
ikonkaKomentáře (21)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Ve mě to nějak nevzbudilo lítost nad paní, ale také skoro opovržení... Nevím proč... A protože to nedokážu vysvětlit, je to silné.

21.10.2013 20:42:10 | Berry

líbí

můj názor: z psychologického hlediska je to nic moc , z laterálního hledisko to je tak za 2

05.08.2012 18:37:18 | seh

líbí

...narodil se nám Jiřík. Pak Míša a Kuba, ale Jiříček byl náš největší poklad.

Ta paní udělala hodně chyb v řadě, že byli Míša a Kuba odstaveni na vedlejší kolej, byla jedna z nich. Pokud by byli "pokladem" i Míša s Kubou, pravděpodobně by se její osud vyvíjel jiným směrem.
Z anotace jsem pochopil, že to není povídka, nýbrž jen příběh mrtvé neštastnice, školní zadání, proto nehodnotím.

19.06.2012 12:49:16 | Aťan

líbí

Tak předně chudák Jiřík, takováhle matka je neštěstí... Jinak těžko říct, cosi mi na tom vadí, nejspíš psaní s takovým odstupem. Až to působí odtažitě a čtenář se do děje prostě nemůže ponořit :( Třeba to tak působit má a já to nepochopil :)

16.05.2012 18:19:43 | Dorimant

líbí

Přečti si anotaci;) byla to práce do školy na téma "Literární hrdina ve chvíli, kdy se rozhodne vyhledat psychologa". Neni to nic jinýho, než desetiminutovka do školy

10.06.2012 20:29:00 | WiXXie

líbí

I tak působí jak je napsáno výše.

10.06.2012 20:43:03 | Lilien

líbí

to je dobře:)

14.06.2012 09:13:35 | WiXXie

líbí

Je dobre, ze pusobi nudne neuveritelne?

15.06.2012 00:11:12 | Lilien

líbí

nudně možná a neuvěřitelně? no...věř, že i takové věci se stávají

17.06.2012 23:33:57 | WiXXie

líbí

Jakože se mrtvoly zpovídají doktorce?

17.06.2012 23:41:46 | Lilien

líbí

Ne, jakože se zabil syn, pak manžel a minulý týden ona;)

18.06.2012 19:30:18 | WiXXie

líbí

Ahá, takže je mrtvolka u doktorky:)

18.06.2012 19:31:22 | Lilien

líbí

Literatura NENÍ realita. V literatuře je možné všechno, i zpovídající se mrtvola. Cokoli tam může existovat. Kdybych chtěla, mohl se zpovídat mozek mrtvoly noze doktorky a bylo by to tak, protože TO JE literatura:)

18.06.2012 19:34:06 | WiXXie

líbí

To není dané striktně, je literatura i nevymyšlená a ta vymyšlená by spíš měla strhnout čtenáře, ale já jsem extra případ, na mne pozapomeň:)

18.06.2012 19:35:57 | Lilien

líbí

Každá literatura je vymyšlená, neexistuje žádná která by byla přímo jen a pouze realita, protože i doslovný přepis rozhovoru vypadá v psané podobě divně a je upravovaný (věř mi, vím, co studuju a tohle říkají protřelí lidi:))

18.06.2012 20:56:21 | WiXXie

líbí

Věřím, avšak popis reality by měl vyznít reálně, i když každý si najde v literatuře to své. Tady to chápu jako fikci, dělám si spíš srandu:)

18.06.2012 21:07:00 | Lilien

líbí

Jasný, chápu. Promiň jsem na svoje povídky trošku háklivá:)

18.06.2012 23:22:23 | WiXXie

líbí

Jo v poho, to je nás háklivých více;)))

18.06.2012 23:28:10 | Lilien

líbí

hm

14.06.2012 15:39:26 | Lilien

líbí

no... Tak chtěl jsem hodnotit tu povídku, pak trochu čet ten profil... CO říct o mamince?
Je lepší hodnotit ty, co reálně neexistují. :) Se synem manilpulovala, žila svůj život skrze něj. Nechci na ní házet vinu za to, že se zabil, ale v podstatě si to myslím. (určitě jsou takoví, kteří by řekli, přece se kvůli takové prkotině nebude střílet). Tedy ta holka v tom taky sehrála roli (asi). O vztahu k manželovi nemluví. O vztahu k jiným lidem nemluví. Upnutá na jedno ze svých dětí, všechny osoby v jeho životě jsou špatné (krom ní patrně). O manželovi je tam, že jí bylo jedno jestli umře. S vlastní rodinou se nesnáší.
Jako příběh mi to nepřipadá konzistentní (ale v tom se možná pletu), ale jednotlivosti jsou více než možné. Např. si myslím, že lidi jako ona by se nezabili. I když kdyby neměli koho manipulovat možná ano... :-)

(to co to dílo ve mě nejvíc vyvolává je hnus a opovržení)

16.05.2012 08:47:50 | ewon

líbí

No nevím jak to brát, jestli jako pochvalu, nebo ne. Faktem je, že vyvolat pocity byl zámer, ne hnus a opovržení, já tu paní spíš lituju.

10.06.2012 20:27:56 | WiXXie

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel