Hlavně si UŽÍT dovolenou!

Je tma. Sedíme asi dvacet centimetrů od sebe a já tě upozorňuju, že jestli ti jde jen o sex, tak máš smůlu. Odpovídáš, že to by ses asi choval jinak...
O tři minuty později se líbáme a já mám tvou ruku ve svém klíně. A není mi to nepříjemné :)
Co z toho, že máš doma už pět let holku (což ti ostatně vůbec nevadí, páč ona je momentálně "sama" na Džerbě) a já se právě rozešla (dnes už podruhé) s bývalým nejlepším přítelem? Vždyť to nic neznamená. Vždyť to nic není. ;o) Jen je mi prostě příjemné, že se ke mně po dlouhé době někdo chová jako k lidské bytosti. A koneckonců ten sex na pláži taky není k zahození. ;)
...Dokud mi nenapíšeš, týden po příjezdu domů, že na mě furt myslíš a že mě miluješ (sorry, ale z těchhle keců se mi dělá blbě - nesnáším lidi, co neznaj význam těchhle kouzelných slovíček a plácaj jima do větru, jak je napadne!)
Mysli, vole! Je ti čtyřiadvacet, už pět let žiješ s holkou, co snad ještě musíš mít aspoň trochu rád a najednou miluješ šestnáctiletou žábu?! Bydlíš na druhým konci republiky! Co z tohohle asi může být?!
Ty tvý intimní problémy mi už tehdy připadaly jako znamení Osudu - že toho máme nechat. Ale kdo by na dovolené myslel?! (a ještě k tomu hlavou?!)

Co jsme přijeli domů, pořádně jsem se nevyspala. První tři dny jsem usínala až po tom, co jsem se probrečela do takové únavy, že už mi nic jinýho, než usnout, nezbývalo. "Jseš blbá! Jseš kráva! Vždyť to byl jen letní úlet! Už se nikdy neuvidíte!!!"
Už jsem tomu začínala věřit a ty přijdeš s poznatkem, že mě miluješ. A napíšeš to do smsky. Když mi voláš, mluvíš o počasí. ... =D

Po dvou měsících jeho "láska" konečně ochladla a od tý doby jsme si už nenapsali. Ale vzpomínky jsou fajn ;o)

Taky jsem dospěla k názoru, že letní úlety pro mě nejsou. Nebo si musím zvyknout na "poúletové" nervy na sračku :)
Zvláštní, že ze všech vztahů vyjde nakonec nějaké ponaučení...