Zvonkohra
Zvonkohra
Stromek je ozdobený, vánoční pohlednice odeslané, krabice v dárkovém balení narovnané pod stromečkem. Proč neslyším zvonění?
Znáte ten příběh o chlapečkovi, který rozezněl zvonkohru?
Je starý. Podle legendy ty zvonky neměly zazvonit, dokud se na oltáři neobjevil dárek z lásky. Králové a muži přebohatí kladli na oltář šperky nevýslovné ceny, ale rok co rok zůstávalo v kostele ticho. A pak najednou prošel kolem chlapeček v roztrhaném kabátku, sundal si ho a položil na oltář. A zvonkohra se rozezněla po celé zemi na oslavu nesobeckého daru.
Slyšela jsem zvonky.
Třeba toho roku, kdy mi jedna z mých dcer darovala obrázek s nalepeným krepákovým stromečkem a pod ním roztřesenou rukou tiskacím písmem nápis: "Veselé vánoce, milá maminko!"
Slyšela jsem je i toho roku, kdy jsem v krabici od bot našla sklenici od okurek s nalepenou vatou a pomalovanou jako Mikuláš.
Slyšela jsem je i tenkrát, kdy se pod stromečkem objevil nešikovně sešmodrchaný krteček na jehly do šití...
Zdá se, že jsou pryč, ta léta křivě vystříhaných papírových vloček a krajkových deček pod vázičky na stůl, ze zbytků rozehřátých plastů vyrobených špendlíků na šaty ("mami, to musíš nosit!"), svícínků ze špulek od nití a papírových skládaček... Jsou pryč.
Dnes se řeší dárky obcházením obchodů a zakoupením pokud možno potřebných věcí. Jsou to vždycky krásné svátky, nejen ty vánoční, i třeba Den matek, narozeniny, jmeniny... nasoukáme do sebe spoustu jídla a pití, zasmějeme se, popovídáme si...
Jsou to všechno pořád krásné oslavy.
Ach, Bože, co bych dala za to, kdybych se jen jednou jedinkrát musela sehnout a přijmout dárek z párátek a bílé lepicí pasty.
A uslyšela zvonečky...
Komentáře (37)
Komentujících (29)
Doporučit
Tisk
Krásná, dojala mě a ty máš svatou pravdu....máme si vážit maličkostí z lásky darovaných...pouhý smích , pouhý úsměv, radost druhých má pro nás být největší odměnou a malý dárek věnovaný z lásky také...díky za krásná slova...
07.01.2008 15:33:00 | Pišák
dej jim to přečíst..
vydrž to obracení očí vsloup..
třebas pak jednou budou jim vlhnout oči při psaní o jejich mámě..o vánocích..
není to přeslazené/četla jsem si všechny komenty;o)/prostě jsou jen různí lidé..
někomu prostě sedí nihilismus..někdo radši život s otevřenýma očima:o)
jsi anděl,tak nechej draky pod sebou...
14.06.2007 12:03:00 | Žqáry
Působivá povídka :)
Je to asi pěkný a hřejivý pocit, takhle si zavzpomínat co? Hlavně se netrap a těš se ze svých vzpomínek..
18.05.2007 08:28:00 | -Jojo-
Koukám... že i Ty máš svého nulovače... :-(
Ale věřím, že smutek z nepřejících lidí dnes vysoce převýší krásné vyznání Lucinky u Tvé básně... ;-) (dárek, který za žádný prachy nekoupíš... ;-*)
09.05.2007 22:07:00 | Levandule
Koukám... že i Ty máš svého nulovače... :-(
Ale věřím, že smutek z nepřejících lidí dnes vysoce převýší krásné vyznání Lucinky u Tvé básně... ;-) (dárek, který za žádný prachy nekoupíš... ;-*)
09.05.2007 22:06:00 | Levandule
A kruci...to už mě dlouho nenapadlo. Zrovna loni jsem si při pobíhání po obchodě říkala, kde jsou ty časy, kdy jsem nenakupovala empé trojky a mobily, ale kostky na skládanky s dětma... Něco je špatně.Díky za kopanec...
03.05.2007 16:24:00 | Aglája
A kruci...to už mě dlouho nenapadlo. Zrovna loni jsem si při pobíhání po obchodě říkala, kde jsou ty časy, kdy jsem nenakupovala empé trojky a mobily, ale kostky na skládanky s dětma... Něco je špatně.Díky za kopanec...
03.05.2007 16:24:00 | Aglája
Je to zajímavé. Člopvěk si to ani neuvědomuje, ale je tomu tak. Ono se prostě řekne, že takový dárek neudělá radost. Ale jak vidím, má větší cenu, než jakkoli skvělá věc z obchodu.. Vážně hezky napsáno.... :-)
24.04.2007 09:29:00 | veronicie
tato povídka suprově vystihuje dnešní moderní dobu, kde každý vše už hodnotí spíše podle vzhledu, ale hlavně ceny...čím víc peněz za toho člověka utratíš..tím si tě víc váží.......já si myslím, že by to tag nemělo být...:D
13.04.2007 18:40:00 | arya
Je to krásná povídka.Moc hezky jsi ji napsala. Působí na city přímo do duše.Nevadí,že už je po Vánocích.
Hodí se i nyní.
29.01.2007 20:01:00 | s.e.n
co blbneš, mě je jedno odkus si, s tím to nemá nic společného...
A co se týče charity, to byla jen taková pocitovka z lidí co jsou pokrytecký, o Tobě to není, jak mám vědět jestli děláš charitu? Nejsem zahořklá, mám taky ráda lidi, ráda si s nimi povídám ale já jsem asi víc realická a nechci mluvit v drobělinách, to se mi nějak vnitřně příčí, cítím tam faleš.S dětma tak mluvím jen když se mazlím s nimi, nebo s mužem.Ale píšeš super prózu, velmi zajímavě.Věř mi, nic proti tobě nemám, víc že jsem moc drzá...ale těším se úpřimně na chatu k Jirkovi, nejsem dračice, více poslouchám než mluvím.Dej mi procent kolik chceš, dnes jsem ji upravila.Najdeš tam tu myšlenku?
17.08.2006 13:37:00 | Jarky
vieš ty čo mám slzy na kraji a na rukách husiu kožu po prečítaní tvojej poviedky, vieš že je toto všetko posledných pár rokov
na hocijaké sviatky zažívam, chytila si ma
za srdce :o)))
28.07.2006 13:54:00 | pretorius
Ta povídka by se možná spíše hodila do úvah, ale jinak mně to téma zaujalo, je to zvláštní a někdy ne zrovna dojemné, když člověk najde v nějaké té krabici s drahým balícím papírem a uvnitř nalezne drahý dárek a usměje se a řekne jak moc se mu to líbí. Ale proč to všechno vždyť srdíčko kolikrát víc potěší kytička natrhaná na louce nebo na zahrádce i kdyby byla stokrát zlámaná vždy na ní bude pomyslná cedulka: Darováno z lásky!
Tvá povídka byla moc krásná
10.07.2006 19:41:00 | Santinan Black
jen tak ze zvědavosti jsem se sem podíval a přečetl tvou povídku.Nedalo mi to abych na tu procítěnou krásu nereagoval a přiznám se že mě to dostalo, stejně jak ty přede mnou. Píši ti přes zamlžené brýle a myslím si že i muž má právo se tak projevit. Je to krásné - dík bobi
19.04.2006 08:14:00 | bobi bobie
Taky na to reaguji, i když jsem se zařekl, že nebudu na literu psát prózu. Takže jsem před hodinou toto předsevzetí porušil. Rozumím tomu, moc.
14.02.2006 13:45:00 | Petr Miroslav
Jejdanky, já se díval hlavně na básničky a tohle nádherné dílko objevil až teď. Ale zase v pravou chvíli. Doteď mám vystaveno keramické sluníčko, papírovou holubičku a slepeného sněhuláka s roztřeseným nápisem "pro tatínka". Tyhle věci patří k mým největším pokladům.
20.12.2005 21:15:00 | Mourek
Cecilko, sedím tady přilepená u pc, prsty zakrývají tvář a v němém úžasu se znova a znova začítám do těch tvých nádherných slov. V očích mám slzy a skoro nedýchám. Víš, má maminka má ve svém velkém šuplíku složku, plnou našich dárečků a obrázku. Našla bys tam šišatou bráškovu kuchyňskou rukavici, kterou kdysi malinkou dětskou rukou sešil, mé obrázky s otisknutými pusinkami, když jsem si rtíky namalovala lentilkama.Spoustu vyšívaných deček a vystřihovánek, básniček a takových těch sponeček udělaných z látky a špendlíků, které maminka občas nosil ana šatech:o)ab ynám udělala radost. Mám ráda svou maminku, už proto, že se o mě pořád stará a opatruje mne a dává mi všechnu tu nekonečnou lásku, kterou v sob ěnosí. Víš sluníčko, ani mi už mamince nevyrábíme korálky a nenosíme obrázky z lásky. Občas je mi smutno, protože tohle bylo nádherně milounké a nežné vyznání.Vím, že maminka měla pokaždé v očích slzičky. Letos ji ale vytisknu všechny své básničky a nechám svázat v tiskařství, budou jen pro ni, pro můj nejdražší poklad na světě.
05.11.2005 14:29:00 | Sunny
Co nám to děláš,už zase brečím a pohled na chlapa,kterému se koulejí po tvářích slzy,je k smíchu.
Díky za ty očišťující slzy..
05.11.2005 09:50:00 | Jackyl
Nic se nemůže vyrovnat
dárečku věnovanému z lásky.
Je úplně jedno co to je,
jaké stál finanční částky
i to, zda je či není k potřebě.
Hlavní je jak tě zahřeje
to pomyšlení, že má tě někdo rád.
Hezká povídečka. Dávám stovečku
Ahojky.
28.09.2005 18:05:00 | risik
chtěla jsem jen říci
že příště..až tě navštívím
tak dám ti párátkovou slunečnici
co bílou pastou pomatlám a polepím :-pp
20.09.2005 13:31:00 | šuměnka
cecilko moje milovaná..
i já mám hlavu děravou..
přečti si svoje slova psaná
přečti si znovu tu povídku svou..:o))
20.09.2005 13:00:00 | šuměnka