Měli jsme si spolu víc promluvit
Měli jsme si spolu víc promluvit
Štěstí sedělo v parku na lavičce, vedle sebe mělo dvě nacpané igelitky. V lednovém počasí bylo dost promrzlé a zapalovalo si poslední cigáro. Vypadalo jako bezdomovec, pár kolemjdoucích se záměrně dívalo jinam, nebyl na něj hezký pohled.
Přisedl jsem si k němu. Koukalo do země a nejevilo o mne zájem.
„Ty jsi Štěstí, že jo?“ oslovil jsem ho.
Pomalu, až skoro líně, ke mně otočilo hlavu. „Prosím?“ zeptalo se.
„Myslím, že jsi Štěstí,“ trvám na svém.
„To myslíš vážně? Co po mně chceš?“ posunulo si děravý kulich z čela. Kouklo se mi hlouběji do očí.
Nervózně jsem se podrbal na nose. „Nic po tobě nechci. Jsem překvapený, že tě tu vidím sedět.“
Usmálo se a položilo mi ruku na ruku. Litoval jsem, že mám rukavice. Rád bych pocítil bezprostřední, intenzivnější dotyk.
„Dneska jsi měl kliku, víš to?“ bouchlo mne Štěstí přátelsky do ramene. „Moc lidí mě nepotká… a když ano, tak mě stejně nepoznají. Většinou si myslí, že bydlím v partnerské Lásce nebo v nasysleném Majetku. Pcháá… tam já dlouho nevydržím. Moje stálá adresa je Energie přírody a vesmíru. Někdy spím, tak zazvoň víckrát.“ Vstalo z lavičky. „Pozdravuj doma.“
Také jsem vstal. Sundal jsem si rukavici, podali jsme si ruce. Otočilo se a odešlo.
Škoda, měli jsme si spolu víc promluvit. Snad to nebyl podvodník.
__________________
Foto:
http://atanova-zasuvka.blog.cz/1011/stesti
Komentáře (56)
Komentujících (30)
Doporučit
Tisk
Prý jsem už kdysi hlasoval, odhalil PC. I když si text pamatuji, stejně jsem si jej přečetl znova. A je to vcelku dobré.
15.02.2020 18:55:12 | umělec2
Nádherné. Tak snad se neopakuji. Dlouho jsem tu nebyla a nějak se těžko zorintovávám.
07.02.2015 22:54:34 | srozumeni
Už jsem to někde psal, ale sem se to hodí. Kamarád se kdysi vrátil z hor tuším v Nepálu a fascinovaně vyprávěl, jak tam potkal ty nejšťastnější lidi na světě, co kdy viděl, přitom zároveň taky ty nejchudší. Asi má k nim ta vesmírná energie nějak blíž, než k nám, kterým civilizace už natolik zpřeházela hodnoty, že to štěstí se mezi nimi hledá stejně špatně, jako klíče v dámské kabelce. Možná i hůř... ;-)
06.12.2013 10:45:33 | Amonasr
je to složitá věc, jak žít, styl života.. aby byl člověk šťastný a přitom užitečný i svému okolí.. nedávno do tohoto tématu opět šťouchl enigman :) věčné téma pro člověka až do zániku. Dál bude pokračovat odolnější druh, např, švábi nebo krysy. :D Představ si švába nebo krysu s kravatou, jak čeká v mrakodrapu na svůj výtah do klimatizované kanceláře. :-))
P.S. mimochodem, už jsme o tipování starého Literu mluvili.. dík za další tip na hromádku :)
06.12.2013 10:52:06 | Aťan
Určitě. Ale abych dovysvětlil - nemyslím si, že bychom se měli vracet ke stylu života primitivních národů, ale k nim ty nejpodstatnější hodnoty přicházejí bezprostředně a nezkresleně jaksi samy, proto jsou šťastní i s málem. My jsme ten instinkt ztratili a proto je nutné se mu učit, chceme-li být taky štastní. Je to vždy něco za něco. Náš blahobyt (relativně vůči nim) je vykoupen zmatením hodnot v duši, ale dá se to uspořádat. Samozřejmě jen s vynaložením nějakého úsilí uvnitř sebe sama - duševně pohodlní lidé nemají šanci ten rovnovážný stav nalézt...
06.12.2013 11:03:09 | Amonasr
Myslím, že většina lidí si někdy řekla: "..proč se furt tak honím, dřu, kupuju zbytečný poruchový věci - abych byl šťastnější? Není to absurdní? Nebylo by líp třeba na pláži s lidmi, které mám rád a s předměty výhradně POTŘEBNÝMI?"
06.12.2013 11:19:35 | Aťan
Kéž bys měl pravdu v tom, že si to většina lidí někdy řekla... Jsem v tom skeptičtější. Ale vystihl jsi to dostatečně názorně, západním "civilizantům" srozumitelně a hezky. :-)
06.12.2013 11:56:30 | Amonasr
mám to z odposlechu svého okolí - plahočím se, a co z toho mám? - to se ozývá čím dál častěji. 99 procent lidí se plahočí pro astronomicky bohaté 1 procento. :)
Ale "civilizanti" jsou i na východě, jihu i severu, v různém přijatelném či nepřijatelném poměru, bohužel.
06.12.2013 12:08:11 | Aťan
:-D Ale tos to už trošku poposunul. Z těch 99% většina fňuká, že je málo za svou práci odměňovaná - a v drtivé většině mají samozřejmě pravdu, ve srovnání s tím 1%, co na všechny zvysoka kálí v pocitu, že tak je to správně, když patří k vyvoleným. Ale nad tím, že zanedbávají zpravidla taky svou duchovní stránku, už myslím většinou ti žehrající nad svým postavením moc nepřemýšlí. A tak jsem pochopil i Tvou povídku - že skutečné štěstí je často po ruce, jen ve své slepotě na něj nedosáhneme... :-)
06.12.2013 14:01:38 | Amonasr
Takže partnerské vztahy, resp. vztahy mezilidské nebrat? Rozhodně nemám nic proti energii Matky Přírody, chraň Bůh, ale myslím, že lidé tady nejsou proto, aby život s "nadhledem" promeditovali, ale aby zmoudřeli hlavně skrze životní praxi, tedy hlavně skrze soužití s ostatními svého druhu... Autor to určitě myslel dobře, ale potíž je dle mého v tom, že to prostě nedomyslel... Vyslovuji jen svůj pohled na věc, mou snahou nebylo urazit. Děkuji za pochopení. ;-)
11.03.2013 17:18:45 | jarynn
Na Literu mám 190 povídek, myslím že nejsou všechny stejné. Někteří čtenáři jsou víc duchovně založení, jiní ne, ..mne baví obě polohy, např.:
http://www.liter.cz/povidky-zivot-167972-cist
11.03.2013 17:28:26 | Aťan
Doladila bych sloh, ale jinak je to fakt super! Dobrá myšlenka, vtipně zpracovaná. Držim Ti palce! Míša
30.01.2011 23:07:00 | Michalka
Někdy spím, tak zazvoň víckrát. Geniální.
Podle mě je štěstí ve svobodě a v lásce. Heh :)
31.05.2010 12:19:00 | PPetrushka
Á, moc krásné.
18.12.2009 16:55:00 | Corsica
Jó, štěstí je krásná věc, ale... znáš to! :o)
--- a ti neuvěřitelní roboti fakticky teďka napovídaj LSD! - že by tam bydlelo štěstí?
15.09.2008 16:49:00 | Hannazka
Už jen ten pocit, že mě potkalo štěstí nebo že jsem ho potkal já (to je asi jedno) by mi udělal moc dobře...
03.05.2008 20:20:00 | Chancer
Stesti... Nekdy ho mame vice nekdy mene:) Ale muzeme byt radi ze mame vubec nejake stesti:))Protoze je vzacne... Pekne:)
28.02.2008 20:07:00 | N.Ryba
Štěstí by se hodilo. Má to hlubokou myšlenky. V majetku asi štěstí fakt nenajdeme.
22.02.2008 21:23:00 | jsem nikdo
Pomíjivost lidská, hranic nezná a jednou pozná, až se dozná, že ji mělo, pak i chtělo a když dalo pak i mělo.
20.02.2008 16:20:00 | umělec2
a každej si sáhnul na dno svého štěstíčka,je to nádherné a cesta je tam kratičká
22.01.2008 21:03:00 | takova
štestí...
až ho zase potkáš...
dejmu za mě pěstí..
nedávno jsem v hypemarketu viděl krááásný malinký dítě v nákupním vozíku..už umělo sedět...rodiče nikde..taxem se do něj pustil.. začal sem na něj mrkat..hýkat ukazovat různě trčející prsty... hihňalo se táááááák, že jsem měl opravdový podezření, že je to štěstí samo...
nádherná bezstarostná roveselená tvář..dvě jasně modrý kukadla zářili jak sluníčka a hladili mne svou pozorností..eště teď z toho mám husí kůži..
mno..má to něgdo štěstí .o))
22.01.2008 16:48:00 | Bean
... taky jsme ho potkali... mělo bílý plášť a neuvěřitelně hluboké azurové oči...
22.01.2008 16:28:00 | Žqáry
doprčic aťane, sem se u tý tvý povídky rozlítostnila jak malá holka....moc se mi líbí
22.01.2008 14:42:00 | maena
Když potkáš štěstí, je to vždycky jenom na chvilku, něco Ti osvětlí, ukáže další směr Tvé cesty a pak se zase ztratí. Je jen na Tobě jak tuhle chvilku zužitkuješ v dalším životě...
22.01.2008 13:57:00 | Lorraine
Maeno, tajně jsem doufal v komenty k tématu a jsem šťastný, že se mi to splnilo. Dík. :-))
22.01.2008 13:27:00 | Aťan
hmmm...krásné.... vzpomněla jsem si taky na jednu...
jednou...je to už pár let....potkala jsem kousek od parku malýho kluka tak 10 let... s mámou...nic zvláštního....ten klučík nesl nádhernej balón....koukala jsem spíš na něj... v tom jsem zaslechla křik...balón uletěl....ještě dlouho byl vidět...máma mu dala co proto.... posadila ho na lavičku a odběhla si koupit něco do stánku...v tom přišel nějakej starší pán a ptal se ho proč pustil ten balón, vždyť musel stát spoustu peněz....no a ten kluk se ani neotočil a řekl, že má v nebi setřičku a že byl pro ni...ten stařík neřekl nic, jen se rozplakal.....a ten kluk, světe div se, kde se to v něm vzalo, povídá....víš ty vůbec kdy se pláče? když tě potká štěstí a ty ho nemůžeš mít......
promiň aťane...za tak dlouhej koment
22.01.2008 13:13:00 | maena
Dodatek: dole odpověď Bíšovi. Mezitím přistály další komenty, za které moc děkuju. :-)
22.01.2008 13:01:00 | Aťan
Nemíchám se do toho, ale k té zmínce o Bíšovi - víš, že zemřel - myslím někdy b v prosinci... na Písmáku tomu věnovali dost prostoru.
11.03.2013 17:48:54 | aravara
vím - ..a víš, že jsi reagoval na komentář z roku 2008?
11.03.2013 17:52:04 | Aťan
No jo - to jsem se nevšiml, ale ono to naštěstí nehraje roli. Prostě umřel - poslední dva roky byl hodně nemocný, ale pořád psal zasekl to asi měsíc před smrtí... Promiň, že jsem se vetřel.
11.03.2013 18:00:31 | aravara
Nic se neděje, vítám Písmáka.
Na diskusním fóru Literu nás na úmrtí Bíši v prosinci upozornila whiolet, zde:
http://www.liter.cz/forum-clanek-3905
..zanedlouho po něm zemřel i Wayward, jestli jsi ho znal.
11.03.2013 18:03:46 | Aťan
Moc hezká povídka a i kdyby to byl podvodník,už jen pro ten pocit to setkání stálo za to.
22.01.2008 09:59:00 | takova