Pejskařská knížka

Zásnubní trénink
Dneska jsem před utírání tlapek z procházky nejdříve pokleknul před Dennisem a požádal ho o packu.

Myslím, že to vůbec nebylo špatné. Dal mi dokonce čtyři. A ještě mě i olíz.

Modlím se, aby to šlo tak i s Káťou.

Nejděsivější představování, jaké si dokážete představit

Ok, mě se líbí, že má ráda pejsky. Její pes Dennis je báječný a nevadí mi její vtípky, že si mě pořídila, aby se jí někdo staral o psa, když je v práci.

Ale budu si s ní muset promluvit, protože mi fakt vadí, když mě představuje známým: "To je Dennisův upgrade."

Měníme povlečení
Vyklepali jsme cejchy do vany, jak teď Dennis líná, bylo všude plno chlupů. Zeptal jsem se, jestli to mám spláchnout nebo schovat, že až Denda chcípne, nechala by si z toho udělat novýho.

Ženským se nezavděčíte. Nikdy.

Trénink na hraní s dítětem
Nelze čekat, že hraní s budoucím miminkem přijde jen tak samo. Je dobré nějak začít. Já třeba začal s Dennisem. Když zívá, strčím mu paži mezi tesáky a křičím: "Příšeráááá! Žere mě, už mě má!" Náš černobílý voříšek je z toho úplně vykulený, protože není zvyklý na roli krvelačné bestie a snaží se mě vyplivnout s výrazem "Já bych nic takového do tlamy nevzal, sundejte ze mě toho chlapa!".

Snad budu dobrý otec, aspoň na Smrdidecha mám pozitivní vliv. I když vypadá legračně, jak se snaží distinguovaně zívat se zavřenou tlamou.

Porod maximálně alternativní
"Jestli to necháme na Káče, tak tý budou všechny porodnice smrdět a bude rodit támhle u topení v psím pelechu a Dennis na ní bude funět místo epidurálky..." (komentář tchýně, Káťa in absenstia)

Káťe svítily oči při představě porodu se psem. To bude drahé - jen za partnera se platí kolem 500;- až přijdu s vodítkem "A kolik chcete za tohohle?", možná bude rodit v PLBu. Zvlášť, kdybych zmínil, že jsou jisté pochybnosti, kdo z nás dvou je otec...

Nebo to zkusit u veterináře - Dennis by určitě cítil mohutnou satisfakci, kdyby jednou strachy pouštěla chlupy na stole ona, i když tuhle rasu asi na veterině neberou... Ale zas by dostala na konci piškoty, to nikde jinde nenabízejí.

Nicméně nutno uznat, že moje láska "pohodové, rodinné a domácí atmosféře během porodu" dává zcela nový rozměr.

Co vás napadne, když se řekne alternativní porod?

"HAF"? Knííík, kníííík...

Ranní vzorek
Mamina: "Hele dej si tu ampulku někam nebo ti ho vyleju."

Káťa: "Tak to se nebojim, té se nikdo ani nedotkne."

No já určitě ne, musel bych pak ždímat něco z pejska, abych to doplnil.

Zatím jsem vyvázl i z povinnosti používat hadr, kterému říkám "Utřipindík". Použil jsem obhajobu, že se tím nijak radikálně nesníží počet pincovek, co nechává na prostěradlech, když si ho pravidleně leští. Občas mám pocit, že pokud ho nevenčíme, tak recykluje.

Nás 96% si na TO vzájemně zásadně nesaháme...

Mimochodem už mi tu leží dlouhou dobu žádost, aby se Utřipindík nepral s ostatním oblečením.

Dennis a Junior
I Dennis má návštěvu. Bratránka jezevčíka Juniora. Dva dědkové se sešli. Jednomu je 70, druhému 81. Potkali fenku, dlouho se neviděli... A Denda se zoufale snaží na Julču skočit. Asi mu chce vrátit, jak mu Juni dokazoval svou dominanci, když byl štěně. I když si to ani jeden nemůže už pamatovat. Neteři jsme řekli, že Juný dnes nemůže na zadní packy, tak ho Dennísek musí poponášet.

Teď v deseti sekundových intervalech kontroluje, jestli Junior nezačal hárat.

Pořád nic.

Pořád nic.

Pořád nic.

Áááá - pořád nic...

Velmi váhám, do kterého seriálu text zařadit - svatba nebo těhotenství? Hodí se do obojího. Ale asi mi tu hošové založili další kategorii Registrované partnerství.

Znemaní při venčení
Denda potkal háravku. Ale skočila ona na něj. Zepředu.

Jezevčík Annie, kterou doma čeká hromada ňafajících mláďat se neustále sebevražedně vrhala do silnice.

Znáte ten neodbytný pocit, že se vám příroda snaží něco zoufale sdělit?
Nebezpeční psi v ZOO
Možná jste četli, jak psi squatterů roztrhali ovce v pražské ZOO. A já právě ke svému zděšení zjistil, že Dennísek je trénován na lachtana.

Zatím má jen gumovou, deseticentimetrovou imitaci, ale jeho útok je vražedný. Když se totiž tento predátor na nebohou oběť vrhne a začne lízat, zahyne každá ohavnou smrtí, jakmile se poprvé nadechne dechu Smrdidecha.

Průzkum
Ondráš zkoumal, jestli má Dennis "pytlika". Když se zpod něj vynořil, prohlásil, že nemá. Pes na něj vrčel.

No, udělat to mně, tak bych ho i kousnul!

Rituál otírání pacek
"Tak pojď Dendo, utřeme se."

"Jedna packa..."

"Druhá packa..."

"Třetí packa..."

"Čtvrtá packa..."

"Pátá packa... Hele, nehraj si zase na chobotnici!"

Posledně jich bylo šedesát sedm, než ho to přestalo bavit.

Psí šediny
Dneska jsem navrhl, že bychom mohli nechat Dennise vycpat. Káťa se hrozně naštvala.

Nevím proč, kdyby ho udělali v poloze "chrápající na posteli", zachovali by všechny jeho funkce.

Pejskařská opatrnost
"Podívej, sklo! To na chodníku nesmí být, jinak se Dennísek nebo nějaký pejsek řízne!"

A skopla střep do silnice pod kolo jednoho auta.

Hry se psem
Mnozí z vás, kdo máte pejska - a nejen mužů - možná nevíte, jak si s ním hrát. Tak jsem pro vás sepsal několik námětů, které jsem vlastnoručně vymyslel a vyzkoušel na zvířatech:
• Na lva s velikou hřívou.
• Na velblouda s hrbem.
• Na pekelného psa se strašlivými rohy.
• Na sfingu s velikýma - - - - - - očima.
Ještě bych rád vyzkoušel hru na psa záchranáře, který sám zůstal v lavině, ale Denda za mnou do koupelny už odmítá chodit, když mám ve vaně pěnu.

Max
Jak jste mnozí pochopili, Dennise jsem získal jako příslušenství mé nastávající. ...No dobře, tak on získal mě, jako upgrade, ale stejně musím alespoň zmínit svého vlastního psa Maxe. To není psí gentleman, je to jen psí idiot. Normálně jsem o něm říkal, že je prostě blbej jak pumpička na sáňky nebo vagón šušňů, ale nedávno jsem přišel na popis tohoto druhu psů.

Max je druh psa, který se maximální hyperaktivitou snaží dohnat vlastní inteligenci.

Marně.

Tam žádná nikdy nebyla.

Rozjímání nad hovnem
Pejsek udělal, co měl a já strnul:

"Dennisi, jak to uklidím, já nemám pytlika!"

Třikrát jsem se rozhlédl, jestli mě někdo neslyšel. Nepotřebvji, aby se mě Ondra ptal před lidmi: "Ty jsi teta, stlejdo?" A pak capkal vedle na vycházce a broukal si: "Taky nemá pytlika... To je divnej stlejda. No jo, nemá. Nemá pytlika, plostě nemá. To je divný... Ze je to divný?"

Arachnofobie
Káťa se vyděsila pavouka. Musel jsem být "Men", Demolition pavoučka. Tak jsem se vrhl na třímilimetrovou Godzillu se slovy: "Já jsem tvůj otec, Plode!" (představte si to TÍM hlasem) dříve než udělá Zámotek z Křidýlka nebo stehýnka. Akce Kill, aby neBill vyšla a už mi lezl jako Pán po prsteníku.

Vzal jsem ho do koupelny, naložil ve vaně na Titanik a sledoval Rafťáky dvojku. Kam se hrabe Kotek - tohle měli natočit! Těch nohou, ta akrobacie...

Ještě, že mě má. Kdyby to zůstalo na Dennisovi, bylo by to zase jen "Hádej miláčku, kdo přijde dnes na večeři?"

Přezdívková satisfakce
"Kde je můj pejsek? Nemá mě kdo hřát v postýlce."

"Teplouši, běž k paničce!"

"Martine!"

"Tak promiň, Dennisi, běž k paničce. No, udělej hot dog!"

"Martine!!"

"No tak, černej smrdidechu, jak dělá Renská?"

"Jaká Renská??"

"Pražská. Teplá."

"Martine!!!"

"A ne, že jí na posteli zase uděláš nějakou katastrofu, Černoblyle."

"Martine já už fakt vstanu!"

Úklid ulice
Nepodařilo se mi nabrat psí exkerment.

Nic nezastaví provoz v ulici tak, jako když se snažíte dotlačit hovno ke koši. Jestli to ti turisté, co mě fotili někde zveřejní, s vízem do Japonska se můžu rozloučit. Budu mít v pasu flastr za hanobení národa a psí rasy.

Kynologická alokační exkermentologie
Dennis mě dneškem dohnal k sepsání této práce, protože volba jeho umístění výkalů jednoho přivádí k šílenství - tak jen, abych si ulevil. A dneska to fakt přehnal.

Někdy má naopak mimořádně inteligentní schopnost posadit se nad otevřeným okapovým odtokem, jednou jsem ho viděl dokonce narvat to do trubky, co trčela dobrých půl metru nad zemí. Celkem výkon na čtyřiceti centimetrového psa.

Ale většinou je na zabití! Nejen, že drahocenný, brillianty vyvážený obsah svých střev odmítá vyhodit na jednom místě a je schopen obdělat celou čtvrť i s přilehlými vesnicemi a ještě pohnojit vinice, on si úmyslně vybírá zakázaná místa, jako devenlopeři luxusní nemovitost.

Zvlášť, když někteří majitelé, s inteligencí psa v harému háravek (Jestli jste to někdy viděli, je to pohled k pohledání: totálně vysklíno, vážně úplně prázdno. Jen vyvalené oči, visící jazyk a úsměv totálně zkouřeného matfyzáka.), si dávají do parčíků značku přeškrtnutého psa. Mezinárodní označení raťafáků pro srací kongresy.

Dnes si vybral onen nenápadný krámek na reklamu. Nikdy ho nemine, vždycky jde přes ty dveře a fotobuňka udělá "GOING - GOING". Měli otevřeno, ovšem to s čím přišel tenhle zákazník, ještě nezpracovávali.
Nestačilo, že si sedl do otevřených dveří, on jim tu chlupatou prdelínu narval až mezi neóny v regále. A do toho se oslavně ozývalo: GOING - GOING. GOING - GOING...
Všichni zaměstnanci přišli, aby stihli obsloužit ten náhlý nával zákazníků, jaký nikdo z nich nepamatoval -... no, nepamatoval nikdy, říkal jsem, že toho krámku si nikdo nevšimne. A ono akorát hovno. Jen Smrdidech v podřepu a GOING - GOING. GOING - GOING...

Odnášet psa ve vzduchu za kšírky, když vám cestou pokládá kabely je zážitek, který značně odrazuje od plánovaného otcovství.

-------------
Díky za dosavadní komentáře, které mne nadchnou do psaní. Liter.cz má vděčné a tolerantní autory/čtenáře - a já strašně rád rozesmívám lidi. Ještě jednou díky, přál bych si být při vašem smíchu:D