Už jsem doma, maluju a mám psa
Už jsem doma, maluju a mám psa
„Měl byste co nejdříve přijet. Dělali jsme co jsme mohli... ale výsledek je nejistý... rozumíte...“ Volali mně z jihlavské nemocnice. Bratr měl automobilovou nehodu. Prodělal už druhou velice riskantní operaci.
„Byla tu policie, něco se jim nezdálo,“ povídá doktor do telefonu.
„Pane doktore, ono je to složitější. Já i policie si myslíme, že brácha chtěl spáchat sebevraždu. Vědomě sjel s autem v plné rychlosti do lesa.“
Bratr před lety přišel o práci (která ho bavila), nastoupil do jiné (která ho nebavila), přišel o manželku (která ho taky nebavila), přišel i o děti, na kterých mu záleželo nejvíc. Jeho syn je v Austrálii, dcera v Kanadě.
Začal chátrat on i jeho byt. Z nudné těžké práce a ze samoty dostával deprese. Pořádně se opřel do chlastu, až se propil do první ligy. Alkohol ho hnusné práce zbavil – vyhodili ho... pohár zoufalství přetekl.
Jel jsem se tenkrát do nemocnice s bratrem vlastně rozloučit. Celou cestu jsem si v autě nadával. „Udělals pro bráchu dost, ty blbče blbej?“ Deset let mne ani matku do svého zdevastovaného bytu nepustil. Vždycky měl výmluvu, raději jezdil do Hradce za námi. Na naše dotazy, jak se vlastně životem protlouká, měl stále stejnou odpověď: „Co se staráte? Bezdomovec nejsem, ...sám se uživím.“ Že pije čím dál víc, to jsme s matkou tušili, ale tohle téma bráchu dráždilo nejvíc. Postupem času jsme ho přestali dráždit. Budeme mít na jeho smrti vinu? Já myslím, že určitě. „Jsem idiot!“ řvu na sebe celou cestu autem do nemocnice.
__________
Teď se posuneme v čase o čtyři měsíce - do současnosti. Dnes ráno, v 8.05 hod. jsem od bráchy dostal SMSku: „Už jsem doma z psychiatrické léčebny, maluju a mám psa. Knedlo vepřo zapiju minerálkou. Pěknej hnus, ale já to vydržím. To ti brácho slibuju!“
Brečím. Žena si čte SMSku. Bulíme oba...
Jedeme za ním do Náchoda. Koukneme se jak vymaloval, pomůžeme mu koupit nový koberec, ...jóóó, a ten pes se jmenuje Fero... hezké jméno. :-))
Komentáře (35)
Komentujících (26)
Doporučit
Tisk
hm, tak už bulíme tři... :) to jsou ale cestičky, foukne meluzína a jedna se ocitne v roce 2008
30.11.2013 17:29:44 | Radhuza
Tyhle happyendy moc časté nejsou - když ale nastanou, stojí to za ty slzy, za které se ani chlap stydět nemusí :-)
30.11.2013 12:45:02 | Amonasr
A ta povídka je taky hezká. Určitě víc než ten hezký pes Fero. Viděla jsem ho vrtět ocasem a usmívat se. Další přenos v prostoru a čase. Starším bratrům ZDAR! :O)
30.11.2013 09:53:04 | Tichá meluzína
Komentáře co přidali druzí si moc nečtu, proto se zeptám : ze života? Něco podobného se stalo v blízkém okolí, jen s trochu jiným koncem. úmrtí to ale nebylo
17.06.2012 21:18:10 | Aaliyan
Tak to je krásný happy ende.Určitě si zaslouží druhou šanci a tak skvělou rodinu.Atˇ se mu už jen daří,pro změnu.
30.05.2010 15:41:00 | Iv
Je to povídka, většina je pravda, sem tam je fabulace. Dělám si alibi, kdyby tohle (nedejbože) četli příbuzní... :-))
19.07.2008 09:19:00 | Aťan
chtěla jsem napsat, že má tvůj brácha prima bráchu, ale už to napsali přede mnou jiní...je fakt, že pokud má v takové životní situaci člověk někoho, kdo ho vytáhne z bahna a podrží nahoře, je to nedocenitelný, musíš být skvělej člověk, takových je jako šafránu..
19.07.2008 09:08:00 | DKR
Jo tak tohle jsem si měla přečíst, předtím než...Velice se omlouvám a držím bratrovi i tobě pěsti!Přeji Vám hodně štěstí a úspěchů v dalším životě...
02.07.2008 21:25:00 | Ewineccka
Pokrač.: Píšeš o kamarádce s velkým problémem. Raději to veřejně v komentu nebudeme řešit... :-(
30.06.2008 13:16:00 | Aťan
..držím palce
..když se začíná "nový život" je třeba vzít to "z gruntu", takže hodit byteček do jiného kabátku je jedině plus
.. a na "renovaci duše" má toho nejlepšího poradce! :D
30.06.2008 13:13:00 | Jiparo
To jsou náhodičky. Králové - to máš správně. A co se týká porodnice - před 20 dny jsem tam byl - mám dalšího synovce. :-))
30.06.2008 13:11:00 | Aťan
jaká podivuhodná shoda okolností - v Hradci (ted nevím, jestli v tom samém, tenhle byl Králový) v nemocnici porodila minulý týden kamarádka - žel od ní mi včera přišla zpráva zcela jiná :-(
Tvůj brácha to zvládne, když má kolem sebe takovou rodinu!
30.06.2008 13:02:00 | Sandra_T
... ano, Tvůj brácha má prima bráchu a jste prima rodina :o) Držím palečky a přeju Vám sluníčkovou budoucnost :o)
29.06.2008 19:49:00 | Beepat
Držíme pěsti! Život občas není k žití, tak ať má těch slunečných dnů co nejvíc!
28.06.2008 20:04:00 | Žqáry
Díky moc za komenty. Vyhledal jsem, co jsem tenkrát 25. února na Liter napsal, když jsem se vrátil od bráchy z nemocnice. Až teď si vlastně uvědomuju, že to jsou už 4 měsíce. Nejsem žádnej básník, ale tenkrát jsem to musel hodit na papír. Tak mizerně mi už dlouho nebylo.
Brácho,
mé vzpomínce z dětství
jen vzdáleně se podobáš,
tenkrát jsi byl křemen,
teď mě prosíš o rubáš.
Brácho,
pomůžu ti zpátky,
budeš zase křemen,
zatopíš si v kamnech,
zas nahodíš řemen...
První měsíc na psychiatrické léčebně ho nikdo nesměl navštěvovat ani telefonovat. Proto jsem mu psal dopisy. Po měsíci si mě zavolal jeho terapeut do ordinace. On ty dopisy četl dřív, než se k bráchovi dostaly... což jsem nevěděl. Povídal mi: "Pane M...., nezlobte se, ale vaše dopisy četli i kolegové. Jak vy bratrovi láskyplně nadáváte do volů a bejků, to jsme tu ještě neměli." S Cyrilem (terapeutem) jsme si padli do oka. Na návštěvy jsem mohl za bráchou do Nechanic jezdit jednou týdně. S Cyrilem jsme sladili postup a pěkně jsme bráchu duševně masírovali.
Jsme v poločase... ještě ten zápas hrajeme, nic není dobojováno. Jestli na svobodě čuchne k pití, je všechno v háji...
28.06.2008 18:47:00 | Aťan
Tichá, ale velmi silná podpora pro bráchu. Já mu rozumím a držím poněkud slaně mokré pěsti.
28.06.2008 17:11:00 | Churry
Připomíná mi to děsně nějakou scénu z českýho tragikomickýho filmu a ty já mám moc ráda...
28.06.2008 16:37:00 | W.O.K.O.
Jsem si vzpoměla na jeden film... kde při propuštění z nějaké léčebny dostali odcházející radu na cestu. Kupte si kytku a psa a pokud přežijou jeden rok, jste připraveni i na vztah.
Vidím, že psa už brácha má... tedy má našlápnuto správným směrem :-)
28.06.2008 16:09:00 | Popelka
to je moc dobře, že má psa :)... věřím, že mu bude jeho společnost prospívat :)
28.06.2008 15:48:00 | prostějanek
Život nám občas dává volnost, nechává nás dělat si, co chceme. Pak přijde, vrazí nám pořádnou facku a zeptá se, zda to stačilo nebo zda chceme ještě jednu. Otevře nám oči a uvědomíme si, jaké pitominy jsme dělali. A hlavně nám většinou ta facka donutí se zamyslet a být lepší. Držím Tvému bráchovi palce, je na dobré cestě, tak ať mu to po ní dlouho šlape :-)
28.06.2008 15:34:00 | Lorraine
Takže ještě můžeme věřit na dobré konce...máte to ale štěstí! ;-)
28.06.2008 12:51:00 | Chancer
Tohle je hodně ze života...a život, je geniální autor.
Držím palce aby síly vydržely, a dobrý konec taky.
28.06.2008 10:44:00 | spare