Staří mladí lidé..

Byl to kamarád bratra pana Loyda, toho pana Loyda, co je bratrancem té krásné prodavačky z obchůdku od naproti. Sice nikdo z vás, přátelé, ani já, netušíme, kdo přesně to je ten pan Loyd, natož kdo je jeho bratrem a kdo je kamarádem bratra. Ale konkrétně vědět není pro vyprávění mého příběhu vůbec důležité. Jediné co potřebujete znát je tvář té prodavačky, zvlášť vy, muži, abyste se dokázali vžít do situace ženatého muže s tuctem dětí, kterému žena dělá teplé večeře. Co tomuhle muži může chybět? Jídla má dostatek, sexu evidentně také, vezmeme-li v potaz počet oplozených vajíček v těle jeho ženy. Je to dospělý muž, který umí obraz pověsit na zeď, když na to přijde. Muž, který ráno odchází v šest hodin do práce, aby uživil svou velkou rodinu. Už není zrovna v nejlepším věku, mnohý by se o něm vyjádřil už jako o starém. No ale dostaňme se k pointě. Tenhle ten muž se spustil se sestřenicí pana Loyda, bratra svého kamaráda. Chodil k ní nakupovat a hlavu téhle mladé dívence blbnul krásnými verši, co po večerech předčítal ženě. Villon, Ronsard.. Pro dívku muži neznámí.

„Patnáctiletá dětská krása její
a zlatý vlas v prstýncích přemnohých,
čelo jak růže, dívčí pleť a smích,
jenž vede duši k hvězdám pro naději
... „

Která mladá dívka by nepodlehla takhle něžným slovům zkušeného muže, který jeví se jí jako muž ze všech nejlepší, protože připomíná jí mrtvého otce? Muž cítí se však být ještě mladý, energie plný a své tělo udržuje v kondici. Copak tihle staří mladíci. Avšak netrvalo dlouho tomuhle románku. Vztah byl odhalen, muž zavřen na desítku let. Jeho zákonitá manželka s tuctem dětí na krku zůstala bez peněz, bez možnosti uživit tak velkou rodinu. Radši si život vzala a nechala děti napospas osudu. A dívka? Dívka prodává v obchůdku dodnes, ovšem jen dopoledne, když její malé dítě spí.